Žáci i dorost umřeli na neproměňování šancí

Žáci hráli nezvykle už v pátek a za soupeře měli relativně silný tým Jankova a Ratměřic. Dlouho živili naději na bodový zisk, ale bohužel se i přes dobrý výkon nezadařilo. To dorostenci si mohli dát s týmem Sedlece-Prčice pěknou přestřelku, protože šancí bylo dost, ale do černého nakonec mířil převážně jen soupeř.

Zápas dorostu mohl klidně skončit 10:10. Ale neskončil...

Sedlec-Prčice byl soupeř, kterého jsme mohli potrápit. Před vzájemným utkáním byl na předposledním místě, tedy těsně před námi. Bohužel v odloženém zápase necelý týden před utkáním s námi zvítězil, a tak nám odskočil na 4 body. Původně plánovaný přímý souboj o předposlední místo se tak tedy nekonal, ale i přesto mělo utkání celkem náboj.
Nepříjemné bylo, že celým areálem v Prčici poletovalo velké množstí chmýří ze stromů (vypadalo to, že sněží), a tak se některým hráčům špatně dýchalo. Také bylo poměrně horko, ale to bylo, stejně jako ono chmýří, pro oba týmy stejné.
Začátek zápasu byl poměrně vyrovnaný. Vyměnili jsme si se soupeřem nesmělé pozdravy formou náznaků šancí a čekalo se na první gólovku. Ta přišla záhy, hned ve 2. minutě Kuba Charvát vystihl hodně nepřesnou rozehrávku soupeřova brankáře, a stál před ním nikým neobtěžován zcela sám. Mohl se ho zeptat, kam to chce, ale stejně střílel přímo do něj. Velká škoda, tohle měl být gól a zápas mohl vypadat úplně jinak.
Do desáté minuty byla hra sice rychlá a pořád se něco dělo, ale množství nepřesností, které celkem odpovídalo umístění obou týmů v tabulce, většinou nedovolilo ani jednomu týmu nebezpečně zakončit. I tak se ale dá říct, že tou dobou už klidně mohly vést oba týmy. Například Kuba už měl dvě gólové šance, ale pokaždé trefil spolehlivě gólmana.
Ve 13. minutě bohužel jako první skóroval soupeř. Ve středu pole vystihl naši chybnou rozehrávku a jednoduchou akcí za obranu vyšachoval naše hráče a střelou k tyči otevřel skóre. V 17. minutě už to bylo 2:0. Gól Prčic byl jak přes kopírák a opět jsme mu ho darovali my. V zápase jsme doposud hráli dobře, dá se říct, že jsme byli i lepší, ale bohužel jsme nebyli schopni dát branku a soupeř uměl potrestat naše chyby. Navíc hrál jednodušeji a přímočařeji. My se snažili buď o krkolomnou kombinaci a nebo naopak dlouhé nákopy, které ale sbíral soupeř. Nic mezi tím...
Ve 26. minutě už mohl mít Kuba hattrick, ale opět trefil gólmana. Po této akci následoval přímý kop, který Martin Kačírek trefil do zdi a následná dorážka šla vysoko nad.
Po půl hodině hry se už aktivita přesunula spíš na kopačky soupeře, což jsme jim umožňovali hlavně větším množstvím našich nepřesností. Z toho důvodu už jsme se také tolik nedostávali do zakončení. Takto to vypadalo více méně až do poločasu. Jen těsně před koncem první půle, kolem 42. minuty, jsme měli trochu záchvěv kvalitnější hry a sem tam jsme i nebezpečně zaútočili. Bohužel, celkem pravidelně tyto naše útočné akce neoprávněně likvidoval pomezní soupeře, což bylo dost frustrující. Co také čekat, když si hlavní rozhodčí před zápasem dává „high five“ s funkcionáři soupeře...
Nakonec byl zmar dokonán v 45. minutě, kdy jsme po další naší chybě dostali třetí gól. Tohle už se bude otáčet těžko.
Hned na úplném začátku druhé půle mohlo být ještě hůř, ale soupeř na několikrát neproměnil jasnou gólovku. O tři minuty později jsme vykřesali jiskřičku naděje my. Adam Schnurpfeil vybojoval na křídle míč, potáhnul ho po lajně a naservíroval ho Kubovi Charvátovi před prázdnou branku. Ten se nemýlil a snížil na 1:3. To byla celkem vzpruha, protože času se zápasem ještě něco udělat bylo ještě celkem dost.
V následných minutách se strhlo něco z naší strany nevídaného. Vrhli jsme se na soupeře a během deseti minut jsme mohli dát 4 nebo 5 branek. Velice nadějně rozheraný roh skončil střelou mimo, Tomáš Prošek napodobil Kubu Charváta a střílel přímo do gólmana, Martin Kačírek po brejku přehazoval gólmana těsně mimo... V následné akci náš útočník opět zblízka sám před gólmanem střílel do jeho náručí. To už vypadalo, že to snad dělají schválně...
A tak v 56. minutě přišel trest. Dlouhý nákop gólmana prošel k útočníkovi soupeře a ten si sám před brankařem poradit uměl. Prčice vedli 4:1 a to byla studená sprcha po průběhu druhé půle, která zatím vyznívala jasně pro nás. Ale mohli jsme si za to jen a jen sami. Neumíme proměňovat šance!
I po obdržené brance jsme byli stále aktivnější a snažili jsme se tvořit hru. I přes nepříznivé skóre to kluci nezabalili a dál útočili. Bohužel pořád bez efektu, i když možnosti byly...
Naopak soupeř hru maximálně zjednodušil a hrál jen na nakopávané balóny, se kterými jsme si nevěděli rady. Po jednom takovém přišel na řadu rohový kop, který domácí využili a bylo to 5:1.
Obraz hry se i nadále nijak neměnil. Proč taky? Nám nezbývalo, než se i dál snažit tlačit a soupeři to tak vyhovovalo.
O dalších pár minut později přišla opět naše chyba ve středu pole a brejk soupeře tři na jednoho. Bylo naprosto jasné, jak tato akce skončí. 6:1.
Od zhruba 75. minuty už byla hra oboustranně poměrně bezstarostná a uvolněná. Zápas byl rozhodnut, a jaký bude další průběh bylo vlastně trochu jedno. Ani za této situace jsme ale nebyli schopni využít laxního přístupu soupeře a skórovat.
V 88. minutě přišel poslední hřebíček do rakve (tak trochu symbolicky po naší velké šanci). Čistý průstřel gólmana zblízka znamenal konečné skóre 7:1. Takhle prostřelit brankáře jsme za celý zápas nedokázali, i když jsme měli mnoho možností. Hned po rozehrání přišel závěrečný hvizd.
Co k tomuto zápasu dodat. Skóre vzhledem k průběhu zápasu strašné. Předvedená hra celkem dobrá, ale koncovka příšerná. Nesmíme se divit, že s takovouto produktivitou máme průměr vstřelených branek 0,75 na zápas.
V příštím kole hostíme Votice, které jsou třetí. To bude jiná káva a pokud chceme uspět, měli bychom trénovat zakončení. Do zblbnutí...

Prvních 15-20 minut bylo ze strany čerčanských žáků výborných...

Žáci Nespek a Pyšel měli na výhru podle průběhu zápasu asi větší šanci než dorostenci. Do utkání vlítli jak namydlenej blesk a celou první čtvrtinu zápasu soupeře tlačili a nepouštěli ho do šance. Naopak my měli šancí požehnaně, ale zakončení bylo z mnoha důvodů nedostatečné. Jedním z nich bylo i to, že Šimon Bouša bral tentokrát až příliš často zodpovědnost na sebe a snažil se zakončovat i v situacích, kdy bylo lepší přihrát. Ano, vedení v tabulce střelců soutěže je hezké, ale tým je vždy víc.
Ve druhé polovině první půle jsme se trochu unavili z té marné snahy a soupeř převzal iniciativu. Výsledkem bylo několik nastřelených tyčí naší branky. Poločas sice skončil bez gólů, ale jistě by mu nějaké slušely. Myslím, že skóre 2:2 by zhruba odpovídalo.
Druhý poločas už nebyl rozdělen tak jasně na dvě půlky, ale přesto byl vyrovnaný. Oba týmy se střídaly v zahazování šancí, až nakonec soupeř jednu nezahodil. Bylo to jedna nula, ale stále zhruba čtvrt hodiny do konce a tak jsme se snažili se zápasem ještě něco udělat. Bohužel se to nepodařilo a v závěru jsme inkasovali ještě jednou. Tento zápas byl objektivně na remízu, ale protože tým Jankova a Ratměřic přeci jen prokázal alespoň nějakou efektivitu, vyhrál spravedlivě.
V příštím kole jedeme v této sezóně již podruhé do Ostředku (jistě si pamatujete podzimní fotbal pod dvěma mžourajícími reflektory). Soupeř patří tentokrát mezi ty hratelnější, tak už by stálo za to prolomit střeleckou smůlu a konečně zase vyhrát.

Galerii k zápasu žáků najdete ZDE. (Pod touto reportáží je fotogalerie k dorostu).

Galerie k aktualitě