Nejvyšší výhra sezóny, ale úplně bez mráčku to nebylo

„A tým“ vyrazil do Týnce opět bez několika opor, ale i přesto jsme byli favority. Průběh zápasu to nakonec potvrdil, i když po první půli to klidně mohlo být nerozhodně. Naštěstí druhý poločas už vyzněl jasně pro nás, takže se žádné drama nekonalo a Čelda si připsal další cenný hattrick do tabulky střelců.

Začátek zápasu byl vyrovnaný a hrálo se na obě strany. Šancí obou týmů bylo poměrně dost, ale žádná taková, kterou by stálo za to blíže popisovat. Až v desáté minutě se do první opravdové šance dostal Martin Čeljuska, ale jako kdyby chtěl napodobit dorostence, zblízka pálil přímo do gólmana.
O pět minut později přišla další velká šance Slavoje. Patrik ukázal svoji rychlost, přesprintoval dva obránce, a i když už možná sám mohl (ač trochu z úhlu) střílet, tak ještě hledal Čeldu. Přihrávka šla ale lehce na paty a tak Martin netrefil přesně a střela zarotovala mimo branku.
Po čtvrt hodině hry bylo držení míče tak půl na půl, ale naše akce byly jasně nebezpečnější. Ve 20. minutě měl Čelda dvě nadějné šance za sebou. Nejdříve v tísni střílel slabě a v další z nepřipravené pozice hodně vedle.
V této fázi hry jsme začali více tlačit a hra vyznívala čím dál tím víc pro nás. Ve 23. minutě Sváťa Řezníček z brejku zkoušel přelobovat gólmana, ale nahrál mu přímo do rukavic. V další akci prozměnu přestřelil i bránu...
Zatím to vypadalo, že se naši hráči trumfují v neproměňování šancí, a že tento zápas bude dalším klonem zápasů dorostu a žáků. Aby nás tyto neproměněné gólovky nemrzely! Naštěstí, jako už poněkolikáté za poslední dobu, se na to nemohl koukat kapitán Honza Hofinger a ve 24. minutě to vzal na sebe. Prokličkoval půlkou hřiště (tedy spíš čvrtkou, protože tu druhou čtvrtku zbořil) a okolo posledního obránce nahrál Čeldovi. Ten sám před gólmanem tentokrát již s rozmyslem zamířil k tyči a konečně jsme vedli.
Branka nás povzbudila a na týnecké se valil jeden náš útok za druhým. Stále nás ale trápily problémy se zakončením. Filip Voldřich dobíhal míč, který ještě mohl gólmanovi soupeře vypíchnout, ale ze souboje raději uhnul. Možná to bylo i rozumné. Brankář byl přeci jen jiná váhová kategorie. O minutu později hezkým manévrem Patrik Řezníček zmátl obranu a překvapivou střelou mířil na bližší tyč. Brankář jen se štěstím vyrazil.
Ve 31. minutě přišlo varování od soupeře, že je tu také, a že vedení 1:0 ještě nic neznamená. Naší útočné snahy využil k ukázkovému brejku, ale střelu naštěstí poslal jen těsně vedle tyče. Chtělo by to přidat ještě alespoň jeden gól.
Přišel obratem. Po jasném faulu na Sváťu v pokutovém území (cvaknutí chráničů bylo slyšet až na tribunu) se kopala penalta. Míč si postavil úspěšný exekutor z poslední doby Honza Hofinger a přesnou ranou placírkou nedal brankáři šanci. 2:0. To už přeci jen vypadalo o něco lépe.
Vedení nás možná ukolébalo a možná si soupeř uvědomil, že už nemá co ztratit, a tak se na nás vrhnul, co mu síly stačily. Najednou byly jeho akce poměrně nebezpečné a my se k ohrožení jeho branky přestali dostávat.
Ve 41. minutě nás poprvé (a ne naposled) zachránil brankář Petr Burcev, jehož výkon v tomto zápase byl o kilometr lepší, než ten v Jírovicích. Bylo vidět, že se mu vrátila jeho jistota a přehled ve hře. Ale zpět k tomu zákroku, soupeř se drzou kličkou ve vápně uvolnil a v jasné šanci zblízka prudce vystřelil. Střela sice nebyla úplně umístěná, ale i přesto to byl těžký zákrok.
V každém případě nám ale posledních deset minut poločasu uteklo a soupeř měl několik šancí skórovat. Klidně mohl být vyrovnaný stav. Navíc se začaly kupit i nepřesná rozhodnutí rozhodčího (většinou pod vlivem domácího čárového) a to (možná společně s množstvím neproměněných šancí) rozzlobilo Čeldu tak, že si za protesty vykoledoval žlutou kartu a ve zbytku utkání se jen s vypětím sil držel, aby za řeči nedostal i druhou. Poločas konečně skončil a do kabin se šlo za stavu 0:2.
Do druhé půle jsme naštěstí vstoupili aktivněji my, ale pořád nám chyběl na kopačkách klid, který by nám umožnil se dostat do slibnějších šancí. Až v 53. minutě přišel nenápadný centr Filipa Voldřicha do vápna, kde Čelda hezky trefil volejem ze vzduchu a trochu se štěstím střelou o zem trefil přímo k tyči. Vedli jsme 3:0 a myslím, že toto byl okamžik, který zápas definitivně zlomil.
Soupeř už evidentně trochu ochabl a nám se začalo útočit o něco snáz. Přesto jsme se opět vrátili k modelu neproměňování šancí. Například Sváťa si zkušeně navedl míč do vápna a pak střílel vysoko nad. Lukáš Berka to skusil z dálky, ale do stejných míst jako Sváťa.
Tak to tedy o chvíli později Lukáš zkusil i zblízka a málem zastřelil brankáře, který míč se štěstím vyrazil jen k Romanovi, který neměl problém dostat míč do sítě. Rozhodčí mu ale odpískal po signalizaci pomezního ofsajd. Prý stál v okamžiku střely v ofsajdu. Nestál. Stál až za Lukášem a tak v ofsajdu být nemohl. I hlavní to s pomezním celkem dlouho řešil, ale nakonec branku neuznal. O chvíli později se pomezní znovu blýskl vymyšleným postavením mimo hru. Na našich hráčích bylo vidět, že se někteří drží jen s vypětím sil. Taková jsou ale pravidla venkovních zápasů pralesních a jim blízkých lig...
V 65. minutě se do náznaku šance dostal i soupeř, ale ve finále těsně nedosáhl na centr. V této fázi zápasu byli z našeho týmu vidět hlavně bratři Řezníčkové, kteří v těchto minutách táhli většinu našich útoků.
V 66. minutě poprvé střídáme a Romana Neuberga nahradil Matěj Purkard. V minutě 68. se do další velké šance dostal Martin Čeljuska a opět trefil gólmana. Bylo to už i o smůle. Martin se snažil a makal, ale dnes to zatím nebylo úplně ono. Sice již dal dvě branky, ale mohlo jich být mnohem víc a bylo vidět, že ani on sám nebyl úplně spokojen.
V 69. minutě odešel ze hřiště Patrik, který toho dnes naběhal opravdu hodně, a nastoupil dopolední střelec jediného dorosteneckého gólu Kuba Charvát. O dvě minuty už o sobě dal Kuba vědět, když pěkně vyslal do šance Čeldu. Ten zkoušel před gólmanem centr jen tečovat, ale opět to šlo brankáři do náručí.
V 74. minutě dnes dopředu poměrně aktivní Lukáš Berka nahrával Čeldovi, ten vystřelil jen do obránce, který míč odrazil přímo na nohu Kubovi Charvátovi. Ten si zkušeně počkal a umístěnou střelou zvýšil na 4:0. Byla to jeho první soutěžní branka za dospělé. Sice již 2x skóroval v přípravě, ale mistrák je mistrák, to se nedá nic dělat. Také se mu tím povedlo zkompletovat „double“, když v jednom dni dal branku za dorost i dospělé. Takže velká gratulace.
Pak ze hřiště odešel i Filip Voldřich, kterého nahradil důraznější Míra Randák. Ten je v závěrech zápasů v pokutovém území soupeře přeci jen víc cítit.
V 77. minutě po závaru ve vápně soupeře Čelda vystihl nedůrazný odkop obrany a tentokrát bez problémů dal gól a zkompletoval svůj hattrick. Ale ani se moc neradoval, spíš to byla taková směs úlevy a vědomí, že hattricky možná mohly být i dva. Je ale neuvěřitelné a úžasné zároveň, že si někdo může dovolit být nespokojený s hattrickem. To také o něčem svědčí :).
O dvě minuty později jsme měli ještě dvojí střídání (Sváťa / Dominik Šiška a Čelda / Honza Volšík). Tolika střídáními hra trochu utrpěla, ale stále jsme drželi průběh zápasu plně ve svých rukou. Dá se říct, že se už jen dohrávalo.
Přesto ještě mohl soupeř dosáhnout čestného úspěchu, když Martin Pánek dlouho ve středovém kruhu váhal s rozehrávkou, přišel o míč a rychlý útok soupeře musel hasit ve vápně Lukáš za pomoci zákroku rukama, který celkem smrděl penaltou. I přesto se podařilo týneckému útočníkovi vystřelit, ale Petr Burcev jistým zákrokem nepřipustil, abychom přišli o první nulu letošního jara.
Zápas tedy vlastně asi dopadl jak měl, ale tak jednoznačné to rozhodně nebylo. Obzvlášť v prvním poločase to bylo to z naší strany poctivě odbojované, protože soupeř v určitých úsecích docela kousal.
Tři body jsou ale doma a to se počítá. Navíc Pyšely prohrály v Bystřici (přijely tam jen v deseti) a tak na nás ze třetího místa ztácejí už 6 bodů (mají ale samozřejmě zápas k dobru). Bohužel náskok Krhanic se nezmenšuje. Stále je to osm bodů, a i když ještě proti sobě nastoupíme, musíme i tak doufat v další zaváhaní krhanických.
V příštím kole hrajeme doma s týmem Lešan a Krhanice v Choceradech. Chocerady sice umí pozlobit, ale spíš bych se soutředil na to, že Lešany se v poslední době hodně zvedly, hrají dobrý fotbal, získávají body a snaží se utéct ze sestupových vod. Tam je to mimochodem pěkně našlapané, protože celá spodní polovina tabulky je v pěti bodech a z toho posledních pět týmů se vměstnalo do třech bodů. Takže dole bude ještě o zábavu postaráno.

Galerie k aktualitě