Dorost se v devíti nevzdal a žáci stále bojují s koncovkou

U dorostenců je čím dál jasnější, že jsou rozděleni na dvě party. Na tu, co fotbal baví a je ochotna bojovat za Slavoj a na tu co na všechno s..e. Výsledkem je pak velmi rozporuplný pocit ze zápasu s velkým favoritem, který vůbec nedopadl zle, ale mohl dopadnout i lépe. Žáci naopak přišli v hojném počtu, ale bohužel se mezi nimi mnoho kanonýrů neskrývá. A nebo skrývá, ale v tom případě hodně dobře.

Dorostenci uhráli v devíti velmi solidní výsledek s týmem, od kterého na podzim dostali 25 gólů

Je to smutné, ale dorostenci, i když ještě večer před zápasem slibovali něco jiného, se opět sešli v nedostatečném počtu. Tentokrát dokonce jen v devíti. I přesto se do zápasu s Voticemi jít muselo. Všichni v tu chvíli tušili, že to nemůže skončit dobře. Vždyť na podzim ve Voticích Slavoj prohrála 0:25 a votičtí mají navíc ve svém středu nejlepšího střelce soutěže s (v tu chvíli) 52 brankami.
Utkání začalo, ale první minuty překvapivě nenasvědčovaly, že by se mělo hrát jen na naší branku. Překvapivě se hrálo vyrovnané utkání, a když už se soupeř dostal do šance, tak ji zlikvidoval staronový gólman Čerčan Kuba Charvát, který musel do brány, protože se aktuální čerčanská brankářská jednička opět nedostavila.
Bohužel, v páté minutě přišla obvyklá chyba naší obrany, když obránce promáchl nákop na naší půli a útočník soupeře tak šel sám na gólmana. Tomu udělal dlouhou kličku a z úhlu střílel do prázdné branky. Škoda, náš sympatický začátek tato chyba zbytečně pokazila.
Ve 12. minutě se Voticím povedla další hezká akce, když po přihrávce do uličky útočník soupeře utekl naší obraně (rozdíl v rychlosti byl opravdu velký) a zvýšil na 2:0. I přesto byl ale průběh zápasu překvapivě vyrovnaný, a i když jsme hráli v poli o dva hráče slabší, tak to nebylo skoro vůbec poznat. I přesto se ale soupeři podařilo do přestávky ještě jednou skórovat a to po hodně podobné akci, jako předcházela druhému gólu. Opět rozhodovala rychlost.
Poločasový výsledek byl tedy 0:3 a na body to podle očekávání nevypadalo. Budu se ale opakovat, v devíti proti tomuto soupeři to bylo, skoro jako bychom vedli. Kluci na hřišti do jednoho bojovali a nešlo jim téměř nic vytknout. Otázkou ale bylo, jak dlouho jim mohou vydržet síly proti soupeři, v přesile, který má navíc možnost střídat.
Po přestávce se hra ještě více vyrovnala a nemůžeme říct, že by to bylo tím, že Votice nějak polevily. Asi samozřejmě nehrály naplno, ale nebylo to nijak zřetelné. Naopak naše hra byla plná nasazení a Kuba v bráně byl v tomto zápase opravdová jistota. Bohužel tak ale chyběl na svém obvyklém postu v útoku, takže na našem kontě vstřelených branek stále svítila velká nula.
Skoro celých 25 minut se dařilo skóre držet na úrovni z první půle a rozhodně to z naší strany nebyl žádný beton. Šance se střídaly na obou stranách a skórovat mohly oba týmy. Bohužel se to v 69. minutě opět podařilo soupeři. Tentokrát to bylo z přímého kopu z hranice vápna, kdy elitní střelec Votic střílel skrz prodlouženou zeď a trefil přímo k tyči. Kuba si sice sáhl, ale dostat míč úplně mimo tyče nedokázal.
Nakonec se v 74. minutě dočkali zasloužené odměny i naši hráči. Martin Kačírek téměř od rohového praporku centroval a Lukáš Prošek dokázal míč uklidit do branky. Skóre se tím uzavřelo na finální podobě 1:4.
Fotbal se na kdyby nehraje, ale pokud vezmeme v potaz podzimní vzájemný výsledek, střeleckou potenci hráčů obou týmů (střelec Votic Kramný si v zápase opět připsal hattrick), tak je výsledek víc než úspěšný. O to větší škoda je, že je v našem dorosteneckém týmu tolik nespolehlivých hráčů, kteří v tom ty, jež chodí pravidelně (a jsou to opravdu pořád ti samí) nechají. Jsem přesvědčen, že pokud by nás bylo jedenáct, tak tenhle zápas minimálně na bod byl.
Nevím, jak to mají ti, co večer před zápasem slíbí, že přijdou, a pak nedorazí, nastavené, ale já bych se pak na jejich místě styděl příště přijít... Je zřejmé, že do příští sezóny bude potřeba se sestavou něco udělat, protože není fér takhle trápit ty poctivé hráče, co jsou ochotni bojovat za Slavoj.
Tak schválně, kolik hráčů se vypraví příští týden v neděli do Jesenice?

Žáci sice dali čtyři branky, ale přes velkou převahu opět nezvítězili

Žáci z týmu Nespek a Čerčan mají velký problém. Nedávají branky. Šimon Bouša na všechno stačit nemůže, a i když se k němu sem tam někdo připojí, tak je to žalostně málo.
Ostředek je tým, který rozhodně byl k poražení. Na podzim nezískal ani bod a na jaře se sice trochu zvedl, ale přesto rozhodně nepatří k těm nejsilnějším.
Do zápasu jsme vstoupili aktivně a v 11. minutě Šimon Bouša vstřelil úvodní gól zápasu. Bohužel, za deset minut jsme dostali dvě rychlé branky a rázem jsme o gól prohrávali. Za tohoto stavu se šlo i do šaten. Hned po přestávce Ostředek zvýšil již na rozdíl dvou branek a při naší produktivitě to nevypadalo dobře. Za tři minuty ale Jozef Chaban snížil a o sedm minut později dokonce vyroval. Naše radost pak ale trvala pouhé tři minuty a opět jsme prohrávali. Naštěstí se pět minut před koncem znovu prosadil Šimon Bouša a vyrovnal na konečných 4:4.
V zápase jsme bohužel neproměnili neuvěřitelné množství brejků a situací jeden na gólmana. Čtyři branky na počet našich šancí jsou žalostně málo a pokud se budeme chtít tabulkou prokousat výš, je potřeba se v tomto směru výrazně zlepšit. Nejlépe již v pátek (!) doma proti Voticím. Pomstí se žáci Voticím za dorostence?