Celkové statistiky týmů v sezóně 2017/18

Po již dříve zveřejněných statistikách jednotlivých hráčů Slavoje vám dnes přinášíme statistiky jednotlivých týmů, které hrály v sezóně 2017/18 naší skupinu III. třídy. Stejně jako u statistik jednotlivců tabulky obsahují výsledky za podzim a jaro i výsledky celkové, aby bylo možné porovnání. Řazení v tabulkách je pak provedeno podle výsledků celkových. Některé tabulky byly z časových důvodů oproti podzimu vypuštěny, ale některé zase přidány. Věřím, že v tomto obsáhlém článku najdete spoustu zajímavých skutečností, které jste třeba ani netušili.

Statistiky tentokrát vycházejí z oficiálních údajů FAČR (i když jsem si vědom, že některé nejsou zcela přesné), protože ze zápasů, kde nehrál náš tým, samozřejmě jiné než tyto oficiální údaje nemám. Dále je potřeba brát v potaz, že rozdělení domácích a venkovních zápasů u některých týmů (hlavně Úročnice) nebylo do půlsezón rovnoměrné, takže to některé statistiky (rozdělené na doma/venku) zkresluje. V konečném součtu za celý rok je to ale samozřejmě pro všechny stejné. Dalším parametrem, který do výsledků vnáší trochu chaos, jsou kontumace. Zde je to řešeno tak, že tam kde se týkají statistiky bodů, tak se kontumace počítají, a kde branek, tak tam ne (protože je ve skutečnosti nikdo nedal).
Také věřím, že mi prominete případné chyby, které se jistě mohou objevit kvůli ručnímu zpracování dat, ale věřím, že jich bude minimum a snad to celkové vyznění výsledků neovlivní.
Tak se pohodlně usaďte a pusťte se do čtení, kterému věnujte prosím ideálně tolik času, co to stálo mě :).

Pořadí týmů v tabulce a posuny tabulkou

Na úvod je pro celkový přehled potřeba uvést oficiální tabulky soutěže (celkem/doma/venku – vše staženo z fotbal.cz). Finální umístění jednotlivých týmů v celkové tabulce je pak také uvedeno i ve všech dalších tabulkách, abyste si snadno mohli zjistit, jaký případný vliv měly jednotlivé statistiky na umístění v tabulce.
První statistikou, která následuje po „FAČR“ tabulkách, je tabulka, která ukazuje posun v umístění jednotlivých týmů na konci sezóny vzhledem k umístění na konci podzimu. Samozřejmě jako každá statistika i tato má své mouchy, protože pořádně posunout vzhůru se mohou jen týmy, které jsou dole a naopak. Ale i tak se dá z této tabulky hezky vystopovat, kdo to po polovině soutěže zabalil (důvody můžou být samozřejmě různé), ztratil formu, případně ji získal a nebo naopak musel utíkat ze zóny sestupu. Největší posun zaznamenaly Votice, Bystřice a pro mě trochu překvapivě Jírovice. Naopak dolů se nejvíce propadl Týnec (i díky své tristní hře venku, jak uvidíte později), Teplýšovice a možná trochu překvapivě Miličín, který zřejmě ztratil motivaci, když se jim začal vzdalovat postup a v průběhu druhé poloviny soutěže úplně odpadli.

Vítězství, remízy a prohry

Všechny tabulky jsou rozděleny na „celkem/doma/venku“. V celkové tabulce výher najdeme pořadí, které v podstatě odpovídá celkové tabulce, snad jen v dolní části se to trochu přeskupilo kvůli nízkému počtu výher Úročnice (která ale celkové body dokázala doplnit remízami).
V tabulce domácích vítězství asi nejvíce překvapí poslední místo Teplýšovic a propad Miličína a na druhé straně relativně vysoké umístění Poříčí (to ale vzhledem k různým souvislostem u domácích zápasů Poříčí vlastně až takové překvapení není).
Na půdě soupeřů už to Poříčí (logicky) tolik nešlo, a tak se tabulkou notně propadlo. Největším propadákem je ale „nula“ na kontě Týnce, který nedokázal za celou sezónu venku vyhrát ani jednou.
Tabulky proher víceméně zrcadlově kopírují tabulky výher, tak je zde blíže komentovat nemusím. Zajímavější jsou tedy spíš tabulky remíz. Je samozřejmě jasné, že se remízy těžko hodnotí co do pozitivního nebo negativního směru, protože pro někoho mohou podle situace (podle soupeře, vývoje utkání apod.) znamenat zisk a pro někoho naopak ztrátu. Jasným králem remíz je ale bezkonkurenčně Úročnice, kerá dokázala hrát nerozhodně celkem desetkrát, tedy více jak ve třetině svých zápasů. S počtem svých remíz nebude určitě spokojen Miličín, který nerozhodné výsledky stály až příliš mnoho bodů v boji o čelo tabulky, ale ani našich pět smírných výsledků určitě není nic, na co bychom měli být hrdí. Naopak Krhanice a třeba Pyšely podobné problémy řešit nemusely. Ale třeba zrovna Pyšely by určitě pár svých proher za remízy vyměnily...

Výhry a prohry s nulou a vyššími rozdíly

Tento soubor statistik (výhry a prohry vyššími rozdíly) nebudu blíže rozebírat, protože nemá až tak velkou vypovídací hodnotu. Často se stane, že i tým ze spodních pater tabulky naloží někomu odevzdanému „bůra“, protože si to chce také jednou zažít, když už to soupeř dovolí, ale v následujících zápasech pak pětkrát prohraje, takže je mu to k ničemu. Naopak i lepším týmům se sem tam může stát, že se nesejdou nebo prostě nemají den a můžou dostat klepec.
O něco větší vypovídací hodnotu mají tabulky, které ukazují výhry a prohry s nulou. V tabulce výher jsme na tom průměrně a vzhůru nás v tomto směru táhne hlavně podzim. Překvapivým vítězem výher s nulou je Bytřice a vlastně i až třetí příčka Krhanic. Naopak v tabulce proher bez vstřelené branky už hrajeme výrazně důstojnější roli a čelo této tabulky obsadily tentokrát bez překvapení týmy z čela celkové tabulky soutěže. Za zmínku určitě stojí Miličín, který v této tabulce jasně demonstruje svůj jarní kolaps.

Vyhrané poločasy a „index bojovnosti“

Tabulky vyhraných prvních a druhých poločasů poměrně věrně kopírují umístění v tabulce soutěže a jedinými výraznějšími výkyvy jsou snad jen problémy Pyšel v prvních půlích a Jírovic v druhých. Dalo by se říct, že tedy tyto tabulky nepřinášejí nic objevného, ale pokud je vezmeme v širším kontextu (například s níže popsaným „indexem bojovnosti“) třeba ve vztahu ke Slavoji, tak se ukazuje, že naší doménou jsou hlavně poločasy první. Samozřejmě že i počet vyhraných druhých poločasů máme dobrý, ale ne tolik. Jak ukáže i následující tabulka „index bojovnosti“, tak naším hlavním problémem (ale vlastně i výhodou) je, že dokážeme zápasy rozhodovat hlavně v prvních poločasech. Laicky řečeno: „Vlítneme na soupeře a uvidíme, co to dá“. Pokud se nám povede skórovat jako první (nejlépe tedy hned na začátku zápasu), je většinou o vítězi rozhodnuto (a pak následují i vyhrané druhé poločasy). Mnohem zajímavější je ale to, že pokud se nám první půle z jakéhokoli důvodu nepovede, tak míváme problém na to reagovat a se zápasem něco udělat.
Tím jsme se dostali k tabulce „index bojovnosti“, která zohledňuje to, jak dokáže tým reagovat v zápasech, kde se mu výsledkově nedaří (obdržel první branku) a nebo naopak jestli si dokáže pohlídat vedení (tabulka zohledňuje pouze to, kdo vedl jako první a ne to, jestli se skóre během zápasu otočilo víckrát).
Hodnoty v tabulce jsou stanoveny takto: pokud tým otočí zápas, kde dostal první branku, jsou mu přičteny tři body (sloupec „otočené zápasy), pokud naopak ztratí zápas, kde skóroval jako první, tři body se mu odečtou (sloupec „ztracené zápasy“). Pokud špatně rozehraný zápas dokáže alespoň zremizovat je mu přičten jeden bod (sloupec „alespoň bod“) a pokud zápas, kde dal první branku dopadne remízou, jsou týmu odečteny body dva (sloupec „ztracené dva body“). V tabulce jsou uvedeny hodnoty v bodech, nikoli v počtech těchto zápasů.
Tento index tedy ukazuje na to, jak je tým psychicky odolný a jakou má morálku s nepříznivým vývojem něco udělat nebo naopak, jestli si neumí z jakéhokoli důvodu dobře rozehraný zápas pohlídat. Samozřejmě, že i tato statistika má své mouchy, protože nejlepší týmy logicky nepotřebují zápasy otáčet tak často, protože většinou dají branku jako první a naopak ty slabé, které branku většinou jako první dostanou, mají k těmto obratům příležitostí mnohem víc (a často se jim to i podaří, protože soupeř nemusí být nutně výrazně silnější). Samozřejmě to platí i opačně, protože i silné týmy mohou slibně rozehrané zápasy ztratit a nebo ty slabé mohou proti silným na začátku zápasu vést, ale to se stává o dost méně často.
Pořadí týmů podle tohoto indexu tedy téměř vůbec nekopíruje pořadí v soutěži. Nejlepší je v tomto směru Miličín (i když většinu svých bodů uhrál už na podzim), který v soutěži skončil na šestém místě a naopak nejhorší jsou Votice, které v soutěži skončily o místo před Miličínem. Určitě velkým překvapením je druhé místo Úročnice, která se ukázala jako velmi nepříjemný soupeř, který se rozhodně nikdy nevzdával a o výsledek hrál až do konce. Také třetí místo Poříčí je zajímavé, i když k jejich umístění možná vedly i jiné kvality než jen ty herní. Také Jírovice na předposledním místě rozhodně nebyly očekávány i vzhledem k jejich umístění v celkové tabulce III. třídy. A pokud se podíváme na Slavoj (už jsme to nakousli o kousek výše), tak na tom rozhodně nejsme příliš dobře. Zápasy sice moc neztrácíme, ale ani nezískáváme. Nejvíc bodů (a to opravdu hodně) jsme ale ztratili zbytečnými remízami po našem vedení. Na této skutečnosti bychom určitě měli zapracovat, protože nás to stálo až příliš mnoho bodů.

Gólové statistiky

Tentokrát jsem vynechal statistiky rozložení branek do jednotlivých úseků utkání, protože je to na zpracování opravdu složité a možnost chyby je příliš velká. Také vypovídací hodnota v poměru k náročnosti zpracování není taková, aby to stálo za to. Naopak jsem přidal tabulku rozdílu ve skóre, která mi po podzimu bůhvíproč vypadla.
Naše umístění v tabulce vstřelených branek (celkem, doma i venku) je vcelku odpovídající našemu druhému místu v sezóně, ale dominance Krhanic nad ostatními je asi až příliš velká.
Zajímavostí jistě je, že Lešany si umí s chutí zastřílet doma, ale venku to nestojí za mnoho. Naopak třeba Bystřice vstřelila venku více branek jak doma a na umístění v těchto statistikách je to výrazně vidět.
V tabulce obdržených branek jsme na tom v celkovém součtu také celkem dobře, i když oproti podzimu určitý propad přišel. Největším překvapením je určitě nízký počet obdržených branek Úročnice, která tím jen potvrzuje pověst urputného a nevyzpytatelného soupeře.
Obdžené góly v domácím prostředí ilustrují například to, že v Lešanech to často byly celkem přestřelky, protože nejen že domácí hodně branek doma dávají, ale i dostávají. Naopak ze slabších týmů se jako poměrně nedobytní ukazují v Choceradech.
Nejméně branek venku dostala Bystřice a vysoko se opět umístila Úročnice. Naopak Votice, Miličín, ale i Chocerady a Pyšely svému umístení v celkové tabulce moc nedostály. Slavoj se i v těchto statistikách nemusí za nic stydět.
Rozdíl ve skóre (celkově) celkem odpovídá tabulce a snad jen Chocerady by se asi raději viděly o něco výš. Rozdíl ve skóre v domácích zápasech už je zajímavější. Poměrně vysoko se vyšvihl Týnec a naopak níž, než by jim bylo milé, jsou Bytřice s Miličínem. Jako jediní skončili doma v mínusu beznadějně poslední václavičtí.
Naopak venku se do plusu ve skóre dostaly jen tři týmy, Krhanice, Bystřice a my. Ostatní jsou již v červených číslech a například hodnoty Votic a Chocerad celkem překvapí a myslím, že i Pyšely by se i vzhledem k jejich umístění v sezóně v plusu viděly mnohem raději než v mínusu.

Karty a tabulka slušnosti

V tabulkách karet se ukazuje, že disciplína až tak příliš nesouvisí s umístěním v celkové tabulce (i když na něj vliv jistě má). Čistě a disciplinovaně umějí hrát jak týmy z čela, tak ze dna tabulky a naopak. Bohužel mezi to „naopak“ se výrazně řadí hlavně Slavoj. I když se nám oproti podzimu podařilo trochu zklidnit a absulutních hodnotách ubrat, stále patříme k jasně nejtrestanějším týmům. V tabulce žlutých karet se v podstatě dělíme o předposlední místo a od úplného dna nás zachránily pouze výrazně horší Jírovice. V tabulce karet červených jsme dokonce poslední. Jaký to rozdíl oproti Krhanicím, které nejen že hrají výborně, ale ještě čistě a „bez keců“ a jsou jasně nejslušnějším týmem sezóny.
Tím už se dostáváme k tabulce o „nejslušnější tým“. První jsou, jak už jsem psal, s poměrně výrazným náskokem Krhanice následovány Teplýšovicemi a Václavicemi (kterým by ale asi trocha tvrdosti a většího nasazení neuškodila, protože by to možná mohlo jejich špatné výkony nakopnout). Naopak jasně největšími hříšníky jsou Jírovice, ale hned nad nimi jsme v konkurenci všech ostatních týmů my a to rozhodně není nic k chlubení. I vzhledem k tomu, kolik karet jsme dostali za řeči, protesty a další podobné (i horší) prohřešky, by bylo vhodné se v tomto směru nad sebou zamyslet a něco s tím udělat, protože by nás to letos ve vyšší soutěži mohlo stát body, které budeme zřejmě dost výrazně potřebovat (a to nemluvím o tom, že i tresty za karty jsou ve vyšší soutěži tvrdší).

Závěrem

Naše hra byla v průběhu sezóny na stabilní úrovni a vyhnula se větším výkyvům jak v kvalitě, tak ve výsledcích a to i přesto, že náš jarní los byl o dost těžší, než ten podzimní. Útočná síla ve druhé polovině soutěže svou kvalitou více méně dorovnala kvalitu obrany, která na podzim byla přeci jen asi o něco výš než útok.
Čerčanský mladý tým má rozhodně v mnoha směrech rezervy a největší asi v disciplíně, i když i ta je ovlivněna spíše jednotlivými zkraty než nějakou soustavnou anarchií nebo apatií. Těchto „blikanců“, které ale překvapivě postihují rovnoměrně slávisty i sparťany v řadách Slavoje, by bylo rozhodně vhodné se vyvarovat.
Také by nebylo od věci se výrazně víc soutředit na své vlastní výkony a nenechat se rozhodit například případným nepříznivým vývojem zápasu nebo způsobem posuzování zápasů některými rozhodčími, protože i to nás stálo mnoho bodů. Ještě jsem neviděl, že by diskuse s rozhodčím dokázaly zvrátit zápas ve prospěch diskutujících. Rozhodčí bývají všelijací, ale málokdy to bývají ustrašené submisivní osoby (a pokud ano, tak si to na hřišti naopak kompenzují a o to je to horší).
Závěrem bych za Slavoj znovu poděkoval Krhanicím za možnost hrát „okres“ (i když to samozřejmě nedělaly kvůli naším „krásným očím“ ani jiným aktivům, ale kvůli svým důvodům, které nemusíme chápat, ale nikomu do nich také nemusí nic být), protože nejen podle umístění v tabulce soutěže, ale i podle všech statistik byly v soutěži jasně nejlepší. Klobouk dolů. Naopak mě osobně celkem mrzí sestup Lešan, které bohužel prospaly podzim, a ani jarní mocný finiš už jim k záchraně nestačil. Myslím, že na sestup tu byli vhodnější adepti, ale tak už to bohužel chodí.