Vedení po půli na body z Pravonína nestačilo

Áčko ve svém prvním zápase v Okresním přeboru v sobotu v Pravoníně rozhodně nezklamalo. I když se nepodařilo udržet nadějné poločasové vedení, tak se rozhodně nedá říct, že bychom byli výrazně horší. Nakonec i místní uznali, že jsme si bod odvézt zasloužili. Naopak dorostenci v zápase proti týmu Pravonín/Kondrac ničím nepřekvapili a odvážejí si vysokou prohru, která byla způsobena kromě jiného i tím, že se jim opět nepodařilo sejít v dostatečném počtu. Jediným pozitivem tohoto zápasu pro nás tedy je, že se vůbec odehrál.

Čerčanskému áčku ani kvalitní a bojovný výkon body nepřinesl

Čerčanská Slavoj v sobotu v na poslední dobu „mrazivém“ odpoledni (15° C) nastoupila proti šestému týmu loňského Okresního přeboru – Pravonínu. Počasí hráčům samozřejmě vyhovovalo, ale diváci už ho ocenili o něco méně.
Extrémní sucho posledních měsíců se na pravonínském hřišti krutě podepsalo, a tak se hrálo na tvrdém a hrbolatém terénu. To samozřejmě kombinaci moc nesvědčí a tak se od začátku dalo očekávat spíše bojovné utkání. To se v průběhu zápasu vrchovatě naplnilo.
Úvod utkání byl oboustranně opatrný a bylo vidět, že se oba týmy chtějí nejdřív hlavně rozkoukat. Do 5. minuty se hrálo hlavně ve středu pole a k vidění nebyly v podstatě žádné střely, natož šance. Kolem desáté minuty už se začal hrát mnohem zajímavější fotbal a to hlavně díky našemu týmu. Soupeře jsme přitlačili na jeho polovinu a pomalu jsme se začali dostávat i do zakončení. Hlavně náš přímý kop pravonínské výrazně vystrašil. Bohužel se ale skórovat nepodařilo.
Skóre se neměnilo ani ve 12. minutě po první gólové šanci zápasu, kdy Martin Čeljuska tvrdou a povedenou křížnou střelou vyzkoušel gólmana Pravonína, který jen konečky prstů vytěsnil ránu vedle tyče. Až ve 14. minutě se nebezpečně projevil i Pravonín, shodou okolností také křížná střela ale mířila mimo.
Kolem 20. minuty se obraz hry začal vyrovnávat a soupeř se také dostával do tempa. Nebylo to ale nic výrazného a hlavně mu to moc dlouho nevydrželo. Celkově se hrálo oboustranně aktivně a hlavně bojovně, ale v této fázi zápasu to k dalším velkým šancím na jedné či druhé straně nevedlo. Ve 27. minutě se poprvé vytáhl čerčanský brankář Luboš Říha, který skvělým reflexem zneškodnil prudkou přízemní střelu soupeře.
Ve 28. minutě jsme se ale opět dostali ke slovu my a po krásném průniku Zdeňka Modálka Martin Čeljuska střílel do tyče. Soupeři se ale nepodařilo dostat míč ze své poloviny a ten se znovu dostal na naše kopačky. Zdeněk Modálek pak hezky našel Sváťu Řezníčka a ten se nemýlil (0:1).
Zápas se tedy vyvíjel pro nás správným směrem a to mimo jiné i proto, že i přes viditelnou snahu srovnat, se soupeř ani nadále nedostával k nebezpečnému zakončení. Bohužel ani my jsme své následné útočné akce do finální fáze dostat nedokázali. Tato situace trvala v podstatě až do konce poločasu. Pravonín byl sice mírně v tlaku, ale naši branku ohrožovat nedokázal. My jsme naopak hrozili hlavně z brejků a je nutno říct, že některé gólem opravdu zaváněly. Nejdříve Kuba Charvát po rychlém protiútoku nedokázal přesně přihrát spoluhráči před prázdnou branku, ale hlavně o chvíli později Patrik Řezníček utekl celé obraně a šikovně obstřelil gólmana do protipohybu, ale jeho střele do sítě chyběly centimetry. Toto měl být gól a do šaten se mohlo jít za Czaplárovsky krásně nevýhodného skóre 2:0 pro nás. Bohužel ale zůstalo jen u jednobrankového vedení, které nesmazal ani přímý kop Pravonína do naší zdi, který uzavřel první poločas.
Poločasové skóre asi odpovídalo průběhu hry, protože jsme byli o něco lepší a gól jsme si zasloužili. Bohužel se nepodařilo vedení navýšit, přestože šance k tomu byly. Naopak Pravonín se k ničemu nebezpečnému až na několik málo čestných výjimek nedostal, a když už ano, tak nás v naší bráně skvěle podržel Luboš Říha.
O přestávce se nám dostalo i dost zvláštní pochvaly od rozhodčího, který si myslel že jsme pravonínští a začal si s námi povídat. Bohužel není možné zde napsat co konkrétně bylo obsahem této „pochvaly“, protože to nemám jak dokázat a to by byl problém. Ale zjednodušeně to byla taková bajka o silnějším psovi... V tomto kontextu jsme měli z druhé půle trochu obavy. Nakonec se ale nic zvláštního v tomto směru nedělo a zápas byl odřízen více méně na rovinu. Tak třeba si z nás rozhodčí chtěl jen vstřelit.
Do druhé půle jsme šli s tím, že bysme chtěli, aby jeho průběh minimálně odpovídal poločasu prvnímu. Bohužel přesně to si ale nepřál náš soupeř a nastoupil na nás v o dost vyšším tempu než v prvních 45 minutách.
Hru soupeře se nám dařilo držet v přijatelných mezích jen zhruba 10 až 15 minut, během kterých Pravonín sice platonicky tlačil, ale stále to bylo hodně neproduktivní, stejně jako v první půli. Do šancí jsme se dostávali spíš my, ale Martin Čeljuska v 51. minutě v nadějné pozici střílel nad.
Kolem 60. minuty už se tlak soupeře vystupňoval a my jsme se jen bránili. Sice úspěšně, ale bez větších náznaků protiakcí. V 59. minutě po faulu Kryštofa Straky Pravonín kopal přímý kop z hranice vápna a povedená technická střela jen těsně minula tyč. Chybělo opravdu málo. To v 61. minutě už jsme takové štěstí neměli a po rohu a podskočení míče naší obranou míč propadl k útočníkovi Pravonína a ten z malého vápna střílel téměř do prázdné branky, protože Luboš byl v pohybu na druhou stranu. Byla to jasná chyba obrany. Sice asi teprve první velká v zápase, ale byla hned potrestána.
Reakcí čerčanského trenéra Martina Procházky na obdrženou branku bylo střídání Martina Čeljusky, který beztak hrál s drobným šrámem, Vojtou Židlíkem, který měl posílit naši hru ve středu pole a zvýšit naši šanci alespoň na bod. Bylo vidět, že se na gól pokoušíme odpovědět aktivní hrou dopředu, ale moc nám to nevycházelo. Stále chybělo zakončení a naopak soupeř se do šancí už dostat uměl. V 66. minutě Vojta fauloval na hranici vápna a chvíli to vypadalo na penaltu. Naštěstí se rozehrával pouze přímý kop, který se nám podařilo ubránit.
Obraz hry se v této části zápasu moc neměnil. Soupeř stále tlačil a utahoval šrouby a nám se i přes viditelnou snahu dopředu moc nedařilo. Naopak jsme měli co dělat, abychom vzdorovali útokům soupeře. To ale neznamená, že jsme do předu byli úplně jaloví. Například v 72. minutě Kuba Charvát krásně kličkoval na hranici soupeřova vápna, obehrál několik soupeřů, ale měl stále vykrytý prostor na přihrávku i střelu. Nakonec se tedy zakončení nekonalo. Také náš přímý kop po faulu na Zdeňka Modálka byl povedený, ale i přesto se ho soupeři podařilo zblokovat. Pravonín měl stále problém se zakončením, do kterého se sice dostával, ale většina střel mířila mimo. Pomalu jsme se díky tomu zase začali dostávat do hry a naděje na alespoň bod se zdále čím dál reálnější. Předváděli jsme poměrně pohledný kombinační fotbal, ale finální přihrávka stále chyběla.
V 83. minutě jsme měli velké štěstí, protože se proti nám kopal přímý kop po ruce Honzy Hofingera. Střelu soupeře zastavil ve vápně ve zdi Vojta Židlík také rukou a musím říct, že u těla ji moc neměl. Naštěstí to měl rozhodčí schované za Vojtovým tělem a tak penaltu i přes protesty soupeře nenařídil.
Po této standardní situaci nás soupeř opět přímáčkl k našemu pokutovému území a bohužel po sérii šancí přišel jeho druhý gól. V 86. minutě se po rohu hráč soupeře trefil z malého vápna hlavou o zem mimo dosah Luboše Říhy a rázem bylo zle (2:1). K udržení bodovaného výsledku chybělo opravdu málo.
Do konce zápasu ještě pár minut zbývalo a my to ještě chtěli zkusit. Bylo ale vidět, že se obdržená branka na nás podepsala a nervozita přinášela řadu nepřesností. Logickým vyústěním také bylo to, že jsme naši hru ve snaze o tlak o trochu víc otevřeli a tak soupeř hrozil rychlými kontry. Po jednom z nich dokonce nastřelil břevno. Z naší snahy se v závěru nenastavovaného zápasu již nic vytěžit nepodařilo a tak jsme poměrně mrzutě přišly o bod, který v našich silách rozhodně byl. To nakonec konstatoval i soupeř, který sportovně přiznal, že jsme si bod za předvedenou bojovnou hru asi zasloužili.
Celkově v zápase nejde nikomu z našich hráčů nic zásadního vytknout (i když trenér to asi bude vidět jinak). Každý bojoval ze všech sil a to, že se místy vyskytla chyba bylo hlavně v důsledku tlaku soupeře. Naším asi nejlepším hráčem byl Kryštof Straka, který si až na jeden zbytečný faul před vápnem spolehlivě odehrál své, nechyboval a zezadu aktivně podporoval ofenzivu. Ve středu pole byl hodně vidět Honza Hofinger, ale i Zdeněk Modálek. Světlé momenty měl ještě loni dorostenec Jakub Charvát, který ale i poměrně často chyboval.
Spolehlivě odehrál zápas také Roman Neuberg, přestože v pátek absolvoval vydatnou oslavu svých zásnub, ale na jeho výkonu to poznat nebylo. Romanovi k zásnubám samozřejmě gratulujeme! (Otázkou je, jestli je k čemu gratulovat jeho drahé polovičce :).
Příští týden se střetneme v sobotu od 17:00 doma s Meznem - 11. týmem loňské sezóny (tedy posledním nesestupujícím), tak by to snad mohlo být schůdnější. Samozřejmě i tak se musíme na soupeře dobře připravit, hrát naplno a hlavně nic nepodcenit. Věřím, že nás v prvním domácím zápase v Okresním přeboru po deseti letech přijdete na čerčanské hřiště „Za vodou“ podpořit v hojném počtu.

Dorostenci sehráli svůj (bohužel) typický zápas

Už před zápasem se spojeným týmem Pravonína a Kondarce bylo jasné, že máme problém. Vzhledem k tomu, že stále ještě probíhají prázdniny a dovolené nebylo kvůli rozsáhlým absencím možné sestavit kompletní tým. To samozřejmě není omluva, spíš jen vysvětlení. Nakonec jsme hráli v devíti a v kombinaci s přípravou, která nebyla z podobných důvodů dostatečná, to zadělalo opět na debakl.
Na zápase jsem nebyl, ale podle slov trenéra byla první půle z naší strany celkem sympatická a nebylo možné nám upřít snahu. Bohužel výše zmíněné handicapy nám nedovolily uhrát lepší poločasové skóre než 0:4. Po půli už nám začali docházet síly a i když i soupeř zvolnil, tak přesto zopakoval výsledek z prvního poločasu. Skóre 0:8 není samozřejmě nic hezkého, ale za daných okolností to mohlo být ještě mnohem horší.
Ano, klesli jsme poměrně hluboko a zápas v Pravoníně až nepříjemně připomněl problémy loňské sezóny. Snad se tedy tento dojem podaří napravit o víkendu (neděle 10:15) v domácím zápase proti Úročnici, kde už bychom měli být, alespoň co do počtu, konkurenceschopnější.

Galerie k aktualitě