V derby jsme zaostali za svými možnostmi nejen v produktivitě

V sobotu bylo na čerčanském hřišti sehráno dlouho očekávané utkání mezi domácí Slavojí a přestavlckým Sokolem. Jak už bylo mnohokrát řečeno, tyto dva týmy ze sousedních obcí se v soutěžním utkáním neutkaly dlouhých deset let, a tak bylo o náboj v zápase postaráno. Přestavlky nám navíc měli co vracet, protože před deseti lety v obou utkáních prohrály a pokaždé obdržely pět branek (5:0 v Čerčanech a 4:5 doma po vedení 4:1). I když utkání moc pohledný fotbal nenabídlo, hostům se nakonec odveta podařila a díky lepší produktivitě si zaslouženě odvezli tři body za výhru 2:1.

Tento zápas jsme si chtěli užít se vším všudy a pojali jsme ho tedy jako šlágr celého našeho podzimu v okresním přeboru. Na čerčanské poměry masivní propagace a doprovodný program včetně poločasové tomboly přinesly své ovoce a utkání za pěkného počasí navštívilo zhruba 200 diváků. Takovou diváckou kulisu naše hřiště dlouho nazažilo a všem divákům, ať již domácím nebo přestavlckým, za návštěvu a korektní fandění moc děkujeme. Snad na nás nezanevřete ani v budoucnu a i přesto, že tento zápas mnoho krásy nepobral, nás budete podporovat i nadále. Vaši podporu budeme hodně potřebovat.

Předzápasový program obstaraly krásné zápasy přípravek obou týmů

Již zhruba dvě hodiny před samotným zápasem začal doprovodný program utkáními mladších a následně i starších přípravek obou týmů. Vzhledem k rozdílnému počtu malých hráčů v obou oddílech se sestavy trochu promíchaly a hrálo se tak hlavně pro pocit ze hry, než kvůli výsledku. Všichni zúčastnění podali skvělé a bojovné výkony, které, jak se později ukázalo, zastínily i nasazení obou týmů v hlavním utkání sobotního odpoledne. První minizápas (mladší přípravky) byl vyrovnaný a přestože skóre nikdo moc nesledoval, tak asi o něco málo navrch měli borci v dresech Slavoje. Naopak utkání starších přípravek jasně ovládl tým přestavlckého Sokola. V obou zápasech ale o výsledky tak úplně nešlo a hlavní odměnou pro hráče tedy bylo fandění a potlesk početného publika. Kluci a holky si to moc užili a to je to hlavní.
Fotogalerii k těmto zápasům najdete ZDE.

Zápas áček už tolik vzruchu bohužel nepřinesl

Po těchto bitvách bez bázně a hany již přišel na řadu hlavní zápas obou A týmů, který zahájil slavnostní nástup obou mužstev za doprovodu všech malých hráčů, kteří na hřiště přinesli i standarty obou týmů. Proběhlo dokonce také na této úrovni moc často nevídané předání památečních vlaječek a utkání mohlo začít. Již dopředu mohu prozradit, že zápas byl trojicí nominovaných rozhodčích odřízen naprosto bez problémů a kéž by tak v tomto směru vypadaly všechny zápasy, které nás ještě budou čekat.
První minuty zápasu přinesly naději, že bychom mohli zápas ovládnout a konečně letos získat nějaké body. Již ve 3. minutě se do velké šance dostal Martin Čeljuska, který pěknou střelou jen těsně minul horní růžek branky soupeře. Škoda, že tento nadějný okamžik předznamenal další průběh zápasu spíše v tom negativním slova smyslu. To jsme ale ještě v daný okamžik nemohli vědět a tak jsme se těšili, co přijde dál.
Následující minuty ale nepřinesly mnoho vzrušení, protože se hra odehrávala hlavně mezi oběma šestnáctkami a bylo vidět, že žádný z týmů nechce udělat osudovou chybu. Nasazení obou týmů sice bylo vysoké, ale bylo to na úkor fotbalovosti a ani jeden z týmů se do nebezpečného zakončení nedostával. Teprve v 15. minutě se do první velké šance propracoval i soupeř a jeho střelu pod břevno akrobaticky vyrazil Luboš Říha. Následná dorážka, kterou by již pravděpodobně náš gólman nemohl mít, naštěstí šla nad bránu.
Po tomto ojedinělém zajímavějším okamžiku hra opět upadla do průměru a teprve za deset minut jsme se opět dostali ke slovu my. Po centru z přímého kopu zhruba z poloviny hřiště se k hlavičce dostal Libor Topič a jeho pokus jen těsně minul pravou tyč. Pokud by šla střela do brány, gólman by byl bez šance zakročit. O tři minuty později střílel Lukáš Berka z přímého kopu, ale opět bohužel vedle. Naše hra měla přeci jen trochu lepší parametry než ta Přestavlk, ale chyběly nám finální přihrávky a hlavně zakončení.
Ve 38. minutě ale nečekaně dostal Martin Čeljuska darem svou druhou obrovskou šanci. Soupeř mu namazal přímo na nohu těsně před vlastním vápnem a on mohl jít sám na gólmana. Brankáři udělal kličku, a když už se zdálo, že bude zakončovat do prázdé, gólman Přestavlk mu zázračným způsobem rukou vyškrábl míč od kopačky. Zblokovaný balón už se dobíhajícímu obránci podařilo odvrátit. Byla to zatím jasně největší šance zápasu. Obrovská škoda, že se ji nepodařilo proměnit, mohl to být rozhodující moment.
Konec první půle mezi 40. a 48. minutou přeci jen přinesl trochu víc vzrušení, než dosavadní průběh. Nejdříve Jakub Charvát těsně nedosáhl při rohu hlavou na balón a následný rychlý protiútok soupeře na poslední chvíli hasil riskantním, ale čistým skluzem Kryštof Straka. Za chvíli jsme zahrozili opět po přímém kopu, kdy centr Lukáše Berky Libor Topič poslal znovu jen těsně vedle. Úplný konec první půle se odehrál v našem vápně, kde se soupeř v závaru na malém vápně pokusil několikrát vystřelit, ale nakonec také mířil mimo.
První poločas patřil, dejme tomu, trochu víc nám, ale bylo to opravdu spíš jen díky tomu, že jsme měli víc větších šancí, než že bychom si vypracovali nějakou herní převahu.
O přestávce proběhlo slosování speciálních památečních vstupenek o věcné ceny gastronomického charakteru a o výhry se téměř rovným dílem podělili fanoušci domácích i hostů.
Druhý poločas jsme chtěli začít minimálně stejně jako jsme odehráli ten první, ale ještě lépe se dostat i do tlaku, který by nám jako domácímu týmu slušel. Bohužel již ve druhé minutě druhého dějství Roman Neuberg předvedl nedostatečný důraz ve vlastním vápně, zaváhal s odkopem, útočník soupeře ho obral o míč a pohodlně skóroval. Luboš Říha byl bez šance. O vedení soupeře tedy rozhodla naše chyba, a i když jsme mohli klidně vést tři nula, bylo to najednou 1:0 pro Přestavlky.
V dalších minutách přišla naše snaha s nepříznivým vývojem něco udělat, ale bylo to takové jakoby v křeči, a i když jsme se viditelně snažili, tak to k ničemu nevedlo a naše urputnost nám spíš brala síly, než aby nějak soupeře ohrožovala. V 54. minutě nahradil Romana Neuberga na hřišti Míra Randák. Byla to pravděpodobně reakce na Romanovu chybu při úvodní brance, ale také snaha vnést do naší hry více důrazu a pokusit se naše kluky strhnout k aktivnější hře směrem dopředu.
Tento efekt to ale přineslo jen částečně. Přesto se v 57. minutě do třetí své jasné gólovky dostal Martin Čeljuska, ale opět v samostatném nájezdu neuspěl. Tentokrát gólman soupeře Martin Šach předvedl výborný zákrok nohou. Tento další neúspěch se na Martinově hře již výrazně podepsal, jeho hra ve zbytku utkání už byla hodně pod jeho schopnosti a tak si dárek ke svým narozeninám, které ten den slavil, nedal.
Hosté v následujících minutách využili naší v tu chvíli nepříliš dobré hry k tomu, že utkání vyrovanli a posléze i získali určitou územní převahu. Ale ani Přestavlky neoplývaly kdo ví jakou přesností v kombinaci, a tak ani oni neměli mnoho šancí přidat svou další branku. Výjimkou byla snad jen jejich velká šance, kdy Lubošem vyraženou střelu poslal útočník soupeře do tyče, a také velmi prudká střela přestavlckého útočníka, kterou na hranici sebeobětování hlavou odvrátil Libor Topič. Celkem by mě zajímalo, kolik viděl hvězdiček.
Následující průběh byl zajímavý pouze díky standardkám a rohům, protože ze hry si ani jeden z týmů šance nevytvářel. Bohužel o dost víc v této fázi hrozily Přestavlky a nám nepomohlo ani střídání v 71. minutě, kdy přeci jen ještě ne zcela uzdraveného Filipa Voldřicha nahradil Honza Volšík, který bohužel nemá Filipovu rychlost a jistotu v kombinaci.
Naše hra sice stále nepostrádala nasazení a důraz, ale přesnost a nápad ano. Nikdo z našich hráčů (snad až na gólmana, který nás několikrát výrazně podržel) nedokázal předvést svůj standardní výkon. Nasazení sice většině hráčů upřít nešlo, ale nějaký nadstandard v podobě přesné překvapivé přihrávky nebo ofenzivního nápadu nepřidali ani ti, kteří to obvykle zvládají s přehledem a klidem. Míče nám odskakovaly a v soubojích jsme v této fázi hry byli často později než soupeř. Hra se díky nám o dost přitvrdila, ale soupeř se celkem ochotně přidal. Hru navíc, jak to tak v derby bývá, začaly doprovázet i hádky a pošťuchování, ale rozhodčí vše dobře zvládali a ukočírovali.
Do konce zápasu zbývalo deset minut a pořád to nevypadalo, že jsme schopni alespoň srovnat. Ani soupeř se v zakončení moc neobjevoval, a tak předváděná hra mezi vápny asi diváka moc bavit nemohla. V 85. minutě nám opět pomohly alespoň rohové kopy, po kterých jsme se dostali do pár náznaků šancí. Tato nadějná série byla ale zakončena problematickým okamžikem, kdy hráči Slavoje reklamovali neodpískanou malou domů Přestavlk, ale podle mě (a viděl jsem to z pár kroků), to rozhodčí posoudili správně, protože obránce soupeře v okamžiku dotyku s míčem vědomě nepřihrával brankáři. Ale kdyby to rozhodčí pískl, tak se hosté také nijak zvlášť divit nemohli. Prostě klasická hraniční situace.
Bohužel ale tento okamžik na chvíli ještě více rozhodil naši již poněkud nedokonalou koncentraci a než jsme se rozkoukali a uklidnili, tak jsme z protiútoku v 86. minutě lacině dostali branku na 0:2. Tato branka podle mého názoru zápas definitivně rozhodla, protože jsme nebyli ve stavu, kdy bychom se dokázali zkoncentrovat na nějaký větší závěrečný nápor, který by dokázal dvoubrankové manko smazat. Naše snaha o odpověď byla příliš zbrklá, ovlivněná hádkami se soupeřem a vedla tak spíš k rychlým protiútokům soupeře. Ty naštěstí i nadále s přehledem likvidoval Luboš Říha.
Po jednom takovém útoku soupeře se v 92. minutě povedlo stejně rychle zaútočit i nám do už nepříliš spolehlivě se vracející obrany Přestavlk a hezký centr Lukáše Berky Honza Hofinger, kterému se do té doby příliš nedařilo, uklidil s přehledem zblízka hlavou do sítě. Snížili jsme sice na 1:2, ale času už bylo pramálo a popravdě jsme pak už ani nepředvedli nějakou efektivní snahu o tlak, i když jsme ještě od rozhodčích minutku dvě dostali.
Celkově se dá říct, že i přes nepovedený výkon jsme mohli tento zápas s přehledem vyhrát, ale to bychom museli proměňovat své šance. Soupeř jich měl o poznání méně, ale prostě nakonec vstřelil o gól víc, a proto si z našeho hřiště odvezl tři zasloužené body.
My si musíme v prvé řadě sáhnout do vlastního svědomí, jestli jsme nemohli v zápase udělat víc. Obzvlášť neomluvitelná je absence jednoho z našich hráčů z naprosto neakceptovatelného důvodu, kvůli které se na poslední chvíli musela měnit sestava a rozestavení. Nejde ale jen o to. I ti, co na hřišti byli, hráli v některých případech dost hluboko pod své možnosti. Kromě gólmana bylo vidět vysoké nasazení standardně u Zdeňka Modálka nebo třeba i Libora Topiče nebo Filipa Voldřicha. Ale ani u nich to objektivně nebylo to pravé ořechové.
V příštích zápasech nás čekají spíš těžší soupeři než doposud a body tak budou viset výš než teď. Je tedy škoda, že jsme zatím alespoň nějaký ten bod nezískali (i když to bohužel ne vždy byla jen naše vina). Příští kolo cestujeme do Křivsoudova, který je sice v okresním přeboru nováček stejně jako my, ale má za sebou v kombinaci s loňskou třetí třídou obdivuhodnou sérii třiceti (!!!) zápasů bez porážky. Tu překvapivě ukončil až v minulém kole tým Chotýšan. Je sice otázka, co to s týmem Křivsoudova udělá, ale spíš se obávám, že je to při jejich kvalitách jen zdravě nabudí. Pokud tedy budeme chtít uspět, budeme muset svoji hru oproti tomuto víkendu o hodně zlepšit, minimálně zpět na úroveň z Janovic...
Závěrem této reportáže bych zde ještě vyhodnotil anketu z titulní strany našeho webu, kde jsme tipovali jak zápas s Přestavlky dopadne. Naši prohru o 1 branku tipovalo 21% tipujících, tedy druhý nejvyšší počet hned po zarputilích optimistech, kteří v síle 25% tipovali naši výhru o 3 a více branek... Jak k ní bylo daleko nechám na vašem posouzení.
Vzhledem k tomu, že dorost, i když jen velmi těsně, body také nezískal, bude se týkat další anketa toho, kdo první za Slavoj získá alespoň bod. Nezapomeňte se tedy zúčastnit.
P.S.: Kromě mé amatérské fotogalerie k tomuto utkání pro Vás dnes máme ještě jednu příjemně bonusovou od pana Viktora Krále. Budete mile překvapeni její úrovní. Profesionální vybavení a schopnosti Pana fotografa zkrátka přinesli své ovoce. Přesvědčte se ZDE.

Galerie k aktualitě