Křivsoudov byl prostě lepší a dorost s velkou kaňkou

Předem se omlouvám za tentokrát velmi stručné zpravodajství, které je způsobeno tím, že jsem na zápase áček nebyl a report z utkání ke mně nedorazil včas, ale i tím, že o zápase dorostu je pravděpodobně zbytečné se nějak obšírně rozepisovat. Podle toho, co se mně doneslo, tak áčko, i když opět neprohrálo velkým rozdílem, tahalo po celý zápas za kratší konec a k bodům bylo daleko. Dorost pro změnu odehrál velmi dobré utkání s vítězným koncem, ale vzhledem k tomu, že o přestávce byly odhaleny nedostatky v naší soupisce, tak nám tři body zřejmě dlouho nezůstanou.

Křivsoudov sice nenavázal na své impozantní výkony, ale zápas si zkušeně pohlídal

A tým Slavoje odcestoval na hřiště nováčka z Křivsoudova ve velmi okleštěné sestavě. Ze základní sestavy chybělo asi čtyři nebo pět hráčů, a to se muselo na vývoji utkání projevit.
Podle zpráv, které se ke mně dostaly, byl soupeř od začátku lepší a tlačil nás. Na jeho úvodní branku z 18. minuty dokázal ještě náš tým, jmenovitě Sváťa Řezníček, odpovědět brankou o minutu později. Po autovém vhazování jsme vybojovali míč, který se dostal na střed hřiště, odkud Zdeněk Modálek přesně našel Sváťu na levé straně a ten se nemýlil. Bohužel to bylo z větší části z naší strany vše a naopak soupeři se do pauzy podařilo skórovat ještě jednou, konkrétně ve 35. minutě (2:1).
Druhý poločas se odehrával v duchu toho prvního, jen s tím rozdílem, že už padla pouze jedna branka. Bohužel to bylo v 59. minutě do naší sítě a my jsme na ni již odpovědět nedokázali.
Podle zpráv z mnoha nezávislých i závislých stran byl zápas poměrně jednozančný a soupeř byl v podstatě po celý průběh utkání lepší. Nebýt gólmana Luboše Říhy a jeho skvělých reflexů, tak bylo konečné skóre mnohem horší. Tento zápas se nám tedy moc nepovedl, ale vzhledem k tomu, v jaké personální situaci se náš tým teď nachází, to asi nemohlo být o moc lepší.
Nezbývá tedy než se připravit na další kolo, které sehrajeme opět na hřišti soupeře. Tentokrát se v sobotu vypravíme do Chotýšan, kde si nás jistě dobře pamatují z tohoto týdne ze zápasu dorostenců. Snad tam zanecháme herně podobný dojem, ale bez toho negativního okolo. Bohužel „dospělé“ Chotýšany jsou na tom výkonostně asi o dost jinde než jejich dorost, a tak to nebudeme mít jednoduché. Necháme se tedy překvapit, jestli se nám podaří zvednout hlavu a konečně úspěšně přerušit tu šňůru jedno- nebo dvoubrankových proher.

ZDE v Benešovském deníku najdete krátkou reportáž z pera soupeře. I dle pohledu Křivsoudovských si velkou pozornost a pochvalu zasloužil Luboš Říha.

Dorostenci by Chotýšany dali, i kdyby... ale na kdyby se nehraje

Dorostenci jeli do Chotýšan s nadějí, že už by se konečně mohlo podařit prolomit výsledkovou mizérii, protože soupeř se herně i výsledkově také trápí a naopak my jsme se začli herně zvedat.
Do zápasu jsme vstoupili celkem aktivně a prvních dvacet minut se hrál útočný fotbal na obě strany. První desetiminutovka byla sice ještě bez větších šancí, ale ta druhá už byla na příležitosti bohatší. Branka mohla padnout na obou stranách, ale ani jednomu z týmů se skórovat nepodařilo.
Ve 22. minutě ale bohužel náš obránce ve vápně stáhl útočníka soupeře a oprávněně se pískala penalta. Tu chotýšanský hráč bezpečně proměnil a domácí se tak ujali vedení. To nám dočasně trochu sebralo vítr z plachet, ale soupeř byl naštěstí v zakončení neškodný, a tak toho nedokázal využít.
Kolem 35. minuty se hra zase srovnala, ale fotbalovostí nijak zvlášť neoplývala. Ve 39. minutě jsme, alespoň podle mě, měli kopat penaltu, ale nepískala se. Nedalo se nic dělat a snažili jsme se útočit dál. To se vyplatilo ve 42. minutě, když náš hráč krásnou střelou z dálky přeloboval gólmana Chotýšan, který střelu pravděpodobně i trochu podcenil a tak bylo srovnáno na 1:1. Do šaten se tedy šlo s nadějným výsledkem, který sliboval zajímavý vývoj ve druhé půli.
Vývoj to ale nabralo už o přestávce, když soupeř odhalil nedostatky na naší soupisce, konkrétně tedy hráče, kteří na hřišti neměli co dělat. Jak k tomu došlo nevím, ale byla to velká škoda (a ostuda), protože jsme měli zápas dobře rozehraný.
Utkání se ale dohrát muselo a ke cti obou týmů je potřeba říct, že se hrálo naplno dál a poločasový průšvih se do samotné hry nijak nepromítl. Vzhledem k tomu, že tato část hry už ale byla vlastně zbytečná, nebudu se zde o ní nijak zásadně rozepisovat a popíšu jen stručně branky, které už padaly jen do sítě soupeře.
Do vedení jsme se dostali z pokutového kopu (1:2), na 1:3 jsme zvýšili chytrou patičkou v malém vápně, kterou si soupeř sám ztečoval do brány a na konečných 1:4 jsme uzavřeli po pěkné kombinační akci ve vápně, kdy po přiťuknutí následovala přesná střela k tyči.
Výsledek je to sice hezký, ale jen jako naděje pro příští kola. Pro toto kolo nebude bohužel nic znamenat vzhledem k těm problémům se soupiskou. Je to škoda, soupeře bychom pravděpodobně porazili i tak, a takto nemáme nic kromě pěkného škraloupu. Bohužel stalo se, a tak si soupeř zaslouží tři body a my trest.
V příštím kole jedeme už v sobotu do Zvole na zápas proti spojenému týmu Zvole a Vraného nad Vlatavou. To bude ale trochu jiná káva než Chotýšany, protože tento tým je v tabulce první se čtyřmi výhrami a jednou prohrou. Ale když už jednu prohru má, proč by nemohl mít dvě... tak uvidíme.

P.S.: Jak se dalo očekávat, tak zápas dorostenců v Chotýšanech byl skutečně z důvodu neoprávněného startu dvou hráčů Slavoje kontumován ve prospěch soupeře. Výsledek 1:4 tedy neplatí a místo toho si tři body za kontumační výhru připíší domácí. Tímto se soupeři i široké veřejnosti omlouváme.
Anketa o to, kdo z našich týmů získá první body tedy bohužel stále pokračuje.
(Doplněno 27. 9. 2018)