Dorostenci proti Pravonínu nezklamali, ale body jim to nepřineslo

Před domácím zápasem dorostenců proti spojenému týmu Pravonína a Kondrace jsme měli obavy, aby soupeř nebyl příliš silný. Naději nám naopak dávalo to, že poslední přípravný zápas se nám celkem podařil, a to hlavně z hlediska počtu vstřelených branek. Jak to tak ale bývá, oba tyto pocity se nakonec ukázaly jako mylné. Pravonín rozhodně nepůsobil nijak dominantně, ale my jsme to, vzhledem k naší mizerné koncovce, nedokázali zužitkovat.

Zápas začal bez zbytečného respektu a od začátku se hrálo v poměrně vysokém tempu. Jak se později ukázalo, obrázek hry se vlastně v průběhu zbytku utkání neměnil. Jen to, kdo měl zrovna mírně navrch, se sem tam prostřídalo.
Ačkoli jsme v utkání měli tahat za kratší konec, překvapivě to od prvních minut nebylo vůbec znát. Ve středu pole jsme byli našemu soupeři zcela vyrovnaní a rozdíl byl pouze v množství a nebezpečnosti zakončení. Tedy spíš v té nebezpečnosti, protože ani pravonínští se do velkého množství šancí nedostávali. 
První velká komplikace pro náš tým nastala v 16. minutě, kdy se proti Slavoji po neoddiskutovatelném faulu v pokutovém území kopala penalta. Vypadalo to, že se opět nevyhneme naší „klasice“, a to brzkému obdrženému gólu, a pak vše budeme honit na poslední chvíli. Soupeř střelu ze značky pokutového kopu zamířil k pravé tyči, ale ta naštěstí nebyla moc prudká. Náš brankář Adam Jára výborně vystihl stranu, střelu zneškodnil a dal tak našim ofenzivním hráčům šanci, aby pro náš tým urvali nějaké body.
O to se naši útočníci sice snažili, ale stále to nevedlo k ničemu nebezpečnému. Snažili jsme se prosadit hlavně nakopávanými míči, ale naši útočníci nebyli proti obráncům soupeře dostatečně důrazní a míče nedokázali vybojovat. Přesto hra začala částečně vyznívat pro nás a vypadalo to, že by zápas ani výsledkově nemusel dopadnout špatně.
Paradoxně přesně v době, kdy jsme v zápase přebírali otěže, jsme inkasovali. A rozhodně to nebyla branka, které by nešlo zabránit. Po postupném útoku Pravonína přišel centr do vápna, kde se útočníci soupeře několikrát ukopli, aniž bychom je nějak zvlášť obtěžovali, až se míč dostal k pravonínskému Novákovi, který se hezky uvolnil zasekávačkou a zavěsil zblízka pod břevno (0:1). Gólman byl bez šance. Tuto branku je potřeba přičíst na vrub nedůrazu obrany v našem malém vápně.
Obraz hry se i po obdržené brance nijak nezměnil, hra byly poměrně vyrovnaná, mírně snad mohla vyznívat pro nás, ale bohužel jsme se stále nemohli probojovat k nějaké zásadní střele. Teprve ve 43. minutě jsme měli první opravdovou gólovou šanci, když se v brejku dostal Tomáš Prošek sám před gólmana Pravonína. Vystřelil sice prudce, ale naprosto nepochopitelně přímo do jeho náruče. Stav se tedy do poločasu nezměnil a vzhledem k naší střelecké nemohoucnosti bylo otázkou, jestli se ve druhé půli vůbec v náš prospěch změnit může.
Mohl, ale nezměnil. Hned po pauze jsme se totiž znovu dostali do brejku a náš útočník střílel opět zcela osamocen přímo do gólmana. Když ale pomineme tuto šanci, začal v průběhu druhé půle náš nápor spíš malinko ochabovat a opět to bylo na hřišti na pohled vyrovnané. Celkově se dalo říct, že by utkání slušel spíše vyrovnaný stav, ale to bychom bohužel museli být schopni kloudně vystřelit.
A protože jsme se k tomu vyrovnání nějak neměli, odhodlal se soupeř a opět po našem nedůrazu ve vápně v 61. minutě zvýšil na rozdíl dvou branek (0:2). Znovu to byla velmi laciná branka a soupeř tak ve vyrovnaném utkání vedl dvěma brankami, které jsme mu v podstatě darovali.
Naštěstí netrvalo dlouho a v 64. minutě zápasu se ke střele z dálky odhodlal čerčanský Lukáš Hempl. Překvapivá a povedená střela přeplachtila gólmana soupeře, který nebyl úplně ideálně postavený a zapadla pod břevno (1:2). Bylo tedy sníženo opět na rozdíl jediné branky a naděje na alespoň bod tak znovu ožila.
Vstřelená branka nám znovu dodala sílu a víru, že by to přeci jen mohlo jít, a tak jsme soupeře znovu trochu přitlačili. Byla to asi naše nejvydařenější část utkání a podařilo se nám soupeře zatlačit na delší pasáže před jeho pokutové území. Bohužel ani to nestačilo k tomu, abychom byli v koncovce nějak výrazně nebezpeční, a tak se diváci spíš báli toho, že se ujme některá z brejkových akcí soupeře, které sem tam přicházely. To se nakonec také stalo, ale objektivně je třeba říct, že branka na 3:1 pro soupeře už padla v úplném závěru (91. minutě) v situaci, kdy už byla naše obrana otevřená a většina našich hráčů se marně snažila na polovině soupeře. 
Celkově se dá říct, že je tohoto utkání škoda, protože jsme v zápase proti papírově výrazně silnějšímu soupeři mohli celkem snadno sahat po bodech, kdybychom byli schopni proměnit alespoň něco. Obrana soupeře překvapivě nebyla tak dokonalá, jak to při pohledu do tabulky mohlo vypadat. Hezká branka našeho Lukáše Hempla zůstala pohříchu osamocena a další dvě obrovské šance neproměněny. Ne že bychom se do žádných dalších šancí nedokázali dostat, ale zakončení nám opravdu dělalo problémy.
Soupeř tedy nakonec své „povinné“ tři body získal, výborný průměr obdržených branek na hřištích soupeřů (1,2 branky na zápas) si ještě vylepšil a vlastně se tím potvrdila všeobecná předzápasová očekávání. Na to, jak zápas vlastně vypadal, a že mohl skončit úplně jinak, si za pár dní bohužel nikdo nevzpomene…
V příštím kole náš dorost čeká výjezd do Úročnice a mnoho těžších utkání nás už potkat nemůže. Úročnice je v tabulce první a doma se jí velmi daří. Na rozdíl od Pravonína, který se mohl pyšnit nejlepší obranou soutěže, se nás Úročnice pokusí (a dost pravděpodobně se jí to povede) dostat pod tlak zdaleka nejproduktivnějším útokem. Průměr téměř šesti vstřelených branek na zápas hovoří za vše. Necháme se překvapit, třeba to opět dopadne jinak, než by se dalo „papírově“ předpokládat.
 

Galerie k aktualitě