Soběhrdům stačilo na bod opravdu málo

Naše dvanáctileté čekání na výhru nad Soběhrdy se protahuje. V sobotu jsme předvedli poměrně bezkrevný výkon a více ze hry jsme měli jen díky tomu, že Soběhrdy byly ještě horší. Vůbec nechápu, jak mohl ten samý tým týden předtím porazit Krhanice na jejich hřišti. Ne že by Soběhrdy byly úplně bezzubé, ale když se to sečte, určitě jsme měli vyhrát. Bohužel se ale opět ukázalo, že náš brankostroj z poháru proti Zdislavicím byl jen náhoda způsobená zřejmě asi hlavně tím, že pohár OFS nikoho moc nezajímá.

Soběhrdy nám daly velkou příležitost získat tři body...

...toho jsme ale nedokázali využít, a tak na výhru nad nimi budeme čekat minimálně další půlrok. Je to škoda, protože možnost vyhrát tu určitě byla.
Utkání se hrálo ve velmi teplém počasí a je třeba říct, že na obou týmech to v průběhu zápasu bylo vidět. My jsme navíc do utkání šli opět v dost poslepované a improvizované sestavě, takže například obvyklý gólman Luboš Říha nastoupil v útoku. Na střídání tentokrát nikdo nebyl a za případného zraněného hráče byl připraven naskočit maximálně Martin Berka. Naštěstí se ale tentokrát nikdo nezranil. Po dlouhé pauze způsobené trestem za červenou kartu se na hřiště opět dostal Sváťa Řezníček a pomohl tak aspoň trochu zacelit „úbytky“ z posledních týdnů.
Na Sváťovi bylo vidět, že má do hry po nucené pauze velkou chuť, a tak první naše „šance“ přišla po jeho střele. Bohužel se také ale ukázalo, že pauza se podepsala i na jeho technice, a tak naprosto nepřipravená střela mířila pánu bohu do oken. První minuty byly celkově ve znamení naší tak trochu nemotorné snahy o tlak, ale jako obvykle to k ničemu jinému než náznakům šancí nevedlo. Soběhrdy se nedostávaly vůbec k ničemu a zdálo se, jakoby vyčkávaly, jak se utkání vyvine. Buď to ale bylo pouze zdání a nebo vyčkávaly příliš dlouho a pročekaly se až k závěrečnému hvizdu.
Poměrně nezáživný a ospalý průběh hry pokračoval i v dalších minutách, a i když jsme byli o něco lepší, tak velké šance z toho nebyly. Soběhrdy se malinko rozhýbaly až kolem 20. minuty, ale i tak to bylo spíš neznatelné. První opravdu hezký moment zápasu přišel až ve 23. minutě, když Martin Čeljuska po rohu krásně trefil z voleje míč, ale střela bohužel mířila těsně nad.
Zbytek poločasu opět upadl do podprůměru, na kterém se jistě podepsalo i dost nesensitelné horko, a i přes naši mírnou územní převahu se na hřišti vlastně nic nedělo.
Úvodní minuty druhého poločasu vyzněly pro změnu trochu pro soupeře a obzvlášť jedna ze střel, která jen lízla tyč byla opravdu nebezpečná. Navíc pak přišla 57. minuta, kdy se víceméně náhodou objevil v rohu našeho pokutového území útočník soupeře a byl naší obranou nešikovně faulován. Byl to takový polofaul, kdy hráč Soběhrd po faulu udělal ještě tři kroky, pak si uvědomil, že „kontakt tam byl“ a upadl. Byla z toho přísná penalta, kterou Soběhrdy s přehledem proměnily a úplně z ničeho tak vedly 1:0.
Obdržený gól nás celkem nakopl a v rámci našich možností jsme se pustili do útočení. Například v 65. minutě Luboš Říha ve skluzu jen těsně plnohodnotně nedosáhl na přízemní centr a teč tak šla mimo tři tyče. O tři minuty později jsme naopak předvedli naši obvyklou hrubici v obraně a pustili tak Soběhrdy do šance dva na gólmana. Naštěstí to soběhrdští celkem zadrbali a navíc skvěle pozičně zahrál náš gólman Ivan Hájek a šanci zneškodnil. V tento okamžik nás hodně podržel. Prohrávat dva nula, už by bylo asi hotovo.
Hned o minutu později byl na hranici vápna faulován Zdeněk Modálek, ale rozhodčí se rozhodl zákrok vytáhnout z vápna ven, což byl poněkud jiný metr než v případě penalty soupeře. Naštěstí to i tak dobře dopadlo. K přímému kopu se postavil Vojta Židlík. Jeho centr letěl na zadní tyč, kde si ho našel Zdeněk Modálek a z úhlu prostřelil gólmana. Střela už mířila do brány, ale nakonec ji tam ještě „dorazil“ obránce soupeře, který se snažil míč vykopnout. Ale vzhledem k tomu, že míč i bez jeho zákroku do brány směřoval, nejednalo se o vlastní branku a gól byl správně připsán Zdendovi (1:1).
O pár minut později se rozhodčí kulantně řečeno pomýlil ještě jednou, když proti nám odpískal přímý kop z hranice vápna po zákroku, který bůbec nebyl faul (šprajc o balón). Střelu naštěstí zbrzdila zeď a Ivan míč potom lapil. Od nějaké 75. minuty jsme výrazně přidali a snažili se ještě zápas zvrátit. Oproti předchozímu průběhu jsme byli výrazně aktivnější a hra vypadala o dost lépe, ale i tak to ke kombinační a nebezpečné hře mělo většinou daleko. Přesto dokázal ještě Vojta Židlík v 88. minutě trefit břevno. To už ale byla poslední šance utkání a i přes celkem rozumné nastavení se na hřišti už nic zásadního nestalo.
Remíza z tohoto zápasu je jednoznačně ztráta pro nás, protože i přesto, že jsme zase hráli v sestavě, která měla k ideálu daleko, tak jsme soupeře při jeho ospalém výkonu měli převálcovat. Nestalo se, a tak máme po dvou zápasech jeden jediný bod a jsme tak až na jedenáctém místě. V příštím kole nás čeká výjezd do Ostředku. Ostředek v prvním kole dostal doma čtyřku od Lešan, ale ve druhém kole vyhrál 3:1 v Úročnici, kde jsme my, jak jistě víte, naopak prohráli. Těžko tedy soudit jak je tento tým vlastně silný, ale co si budeme povídat, my budeme mít venku spíš jako obvykle problém sami se sebou. Ale třeba se mýlím...

Dorost po nadějném průběhu naprosto propadl v závěru

Na zápase dorostu proti týmu Křivsoudova a Čechtic jsem nebyl, a tak si budete muset počkat na report od trenéra Standy Horčičky, který doplním hned, jak ho dostanu. Co lze ale poznat i ze zápisu z utkání je to, že náš tým naprosto odpadl v závěru. Proč, to se snad dozvíme ve zprávě trenéra.
V každém případě byl stav v poločase 1:1 a ještě v 80. minutě soupeř vedl „pouze“ 3:1. Pak jsme ale v rozmezí 8 minut dostali čtyři branky a skóre se tak zastavilo na hrozivém čísle 1:7. Jak se to stalo, to teď opravdu nevím...

Galerie k aktualitě