Dorost v Maršovicích naprosto propadl

Jestli se odpoledne áčku zápas nepovedl, tak dorost dokázal dopoledne hrát ještě o poznání hůř. Nedařilo se nám vůbec nic a i mimo hřiště jsme se moc nepředvedli. Náš výkon mi až nepříjemně připomněl doby, kdy jsme dva roky hráli ještě samostatně kraj a dostávali jsme příděly na potkání. Naší hře chyběla jakákoli myšlenka a vše byla z naší strany vlastně jen taková nakopávaná. Do zakončení jsme se díky tomu v podstatě nedostávali, a tak soupeři, který byl ještě nedávno jedním z otloukánků soutěže, stačilo málo, aby nás vysoko porazil.

Dorostenci by na tento zápas měli rychle zapomenout

O zápase se nemá moc význam rozepisovat. Jak už padlo v perexu, nedařilo se nám v podstatě nic. Už první minuty ukázaly, že to z naší strany nebude nic moc, ale i soupeř se zatím mnoho nepředvedl. Byla to taková přetlačovaná ve středu pole, kde aby člověk fotbalovou akci pohledal.
Jediné výjimky představovaly standardky soupeře a hned jedna z prvních se v 6. minutě ujala. Náš gólman první střelu ještě dokázal vyrazit na tyč, ale dorážku už mít nemohl (1:0).
Po vstřelené brance soupeři narostly křídla, ale my bohužel zůstali u své „random game“. Po pár minutách soupeřova tlaku soupeř lobem nastřelil břevno a měl i další šance. My jsme v té době ještě ani jednou nevystřelili. Navíc jsme se začali ukázkově ztrapňovat hádkami s rozhodčím, který rozhodně nebyl důvodem naší beznaděje. Soupeř toho dokázal využít a celkem nefér slovně provokoval, ale přesto jsme to byli spíš my, kdo to nervově nezvládal. A to nejen na hřišti, ale i na lavičce a v hledišti. Někteří rodičovští „fans“ našeho týmu se opravdu předvedli.
Ve 28. minutě konečně přišla i naše první střela, ale nebyla nijak zásadně umístěná a gólmanovi Maršovic nemohla přinést vážnější potíže. Na tuto skoro střelu odpověděl soupeř dalším břevnem a stále tak bylo zřejmé, kdo je na hřišti pánem. Za to, že jsme tou dobou měli manko jen jedné branky, mohla hlavně nepřesná koncovka Maršovic a také dobrý výkon našeho gólmana Jirky Vrány.
Ve 34. minutě soupeř skóroval podruhé. Po rychlém brejku náš brankář dokázal několikrát střelu zblokovat, ale finální lehkou dorážku, kterou navíc na čáře promáchl náš obránce už mít nemohl (2:0).
O pár minut později jsme měli první opravdovou šanci i my. Náš útočník ve skluzu tečí jen o kousek minul šibenici. Se štěstím to tam padnout mohlo, ale asi jsme si za předvedený výkon snížit nezasloužili. A to už do poločasu bylo z naší strany vše.
Po přestávce přišla druhá naše obrovská šance. Po rohu se nám bohužel na několikrát nepodařilo soupeřova gólmana prostřelit, i když některé jeho zákroky byly hodně šťastné. Tento okamžik, jak se později ukázalo, byl asi zlomový. Kdybychom dokázali skórovat, tak se se zápasem ještě teoreticky dalo něco dělat. Nestalo se. A asi neprozradím nic zásadního, když řeknu, že to byla poslední šance našeho týmu v utkání.
Od cca 55. minuty už byl opět lepší soupeř a jeho převaha pomalu začínala nabírat na síle. Nebyl to žádný válec, ale přesto se vlastně hrálo jen na jednu branku, a to i proto, že my si opravdu nedokázali ani pořádně přihrát a naše odkopy na náhodu soupeř v pohodě sbíral.
V 61. minutě soupeř zvýšil střelou zblízka na 3:0 a bylo definitivně rozhodnuto. I když to už možná bylo mnohem dřív. Navíc jsme od 69. minuty dohrávali po zranění našeho hráče o deseti, protože jsme neměli nikoho na střídání.
O pár minut později soupeř po rychlé kolmé akci zvýšil na 4:0 a my se opět začali hádat. Naše frustrace byla velká a soupeř si to užíval. A kromě toho ale také nezapomínal, na rozdíl od nás, hrát. Během poslední čtvrthodiny mohly dát Maršovice ještě několik branek, ale už naštěstí neuspěly. Velkou zásluhu na tom měl náš gólman, protože nikdo jiný od nás vlastně už moc nehrál.
Třešničkou na dortu pak byla červená karta po druhém faulu pro Honzu Mareše, který obě karty stihl během deseti minut a úplný závěr jsme tak dohráli v devíti. Prostě zápas na pěst.
Dorost letos sehrál několik velmi povedených utkání a celkově se spojením s Poříčím úroveň hry našeho týmu hodně zvedla, ale tentokrát jsme si prostě zavzpomínali na staré časy. Takže nechme vzpomínání a na jaře do toho vlítnem úplně jinak!

Výsledky přípravek jsou zatím opět neúplné...

Jak se stalo nešťastným zvykem, tak výsledky přípravek stále ještě v systému nejsou všechny. Takže tentokrát se nebudu nějak zásadně rozepisovat a počkejte si na souhrnný článek o přípravkách, který přijde v dohledné době.
Z tohoto kola známe pouze výsledek áčka, které dokázalo remizovat v Benešově 6:6, když si hattrick připsal Dominik Daněk a jednou brankou ho doplnili Matyáš Lux, Josef Mikulanda a Antonín Zbrožek. Tento výsledek sice naše áčko neposunul ze třetího místa výš (ani nemohl protože Poříčí bez problémů spláchlo Netvořice 24:0), ale zajistil krásné čtvrté místo naší rezervě, na kterou právě Benešov zespodu útočil.
Výsledek našeho béčka z Krhanic zatím neznám, ale vlastně už na něm moc nezáleží. I bez něj jsme zůstali čtvrtí nad Benešovem a na své áčko, které je třetí, chybí béčku pět bodů. V každém případě by to mělo znamenat, že se oba naše týmy na jaře představí v první elitní skupině nadstavbové části. To vám ještě potvrdím ve výše zmíněném souhrnném článku. Ale ať tak či onak, celkově je to pro oba naše týmy veliký úspěch a můžeme se tak na jaře těšit na těžké, ale zajímavé soupeře.

Galerie k aktualitě