Ze Zaječic si vezeme zaslouženou prohru

Se Zaječicemi jsme prohráli téměř přesně po deseti letech. V zápase jsme tedy byli favoritem, i když jsme hráli venku. Bohužel jsme tuto roli vůbec nedokázali potvrdit a zaslouženě prohráli. Základem našeho neúspěchu byla dobře zvolená taktika soupeře na jejich hodně specifickém hřišti s jehož velkým sklonem a nerovným povrchem jsme se po celý zápas nedokázali srovnat. A samozřejmě naše chyby. Zaječice nehráli nijak zvlášť fotbalově, ale naprosto přesně věděli, co na jejich hřišti funguje. My se snažili hrát fotbal, ale vůbec nám to nešlo.

Naše sestava: Luboš Říha – Jakub Charvát, Matěj Purkard, David Straka, Vojta Židlík – Zdeněk Modálek (K), Jan Vacík, Roman Neuberg, Patrik Řezníček – Martin Čeljuska, Míra Randák. Náhradníci: Daniel Šturc, Svatopluk Řezníček, Míra Hložek, Martin Augusta a Tomáš Rada.

V první půli jsme si z výhody udělali nevýhodu
Je to asi věc názoru a jsou i tací, kteří hru z kopce na zaječickém hřišti považují za nevýhodu, ale podle toho, jak vypadala v průběhu zápasu hra soupeře, tak to bude směrem dolů spíš výhodnější. V každém případě my jsme si se sklonem malého zaječického hřiště vůbec nedokázali poradit. Když se k tomu přidal ještě nerovný terén, na kterém každý druhý odraz dopadl jinak než se dalo očekávat, tak měla naše snaha o kombinaci zásadní problém. Naopak domácí hráli jednoduše a spíš vzduchem, což bylo za daných podmínek mnohem vhodnější a fungovalo to. V první půli ale Zaječice ještě spíše vyčkávali, až se ve druhém poločase dostanou ke hře směrem z kopce, což jim viditelně sedí víc.
Ale zpět k průběhu zápasu. Úvod byl vyrovnaný a domácí se o žádný zásadní nápor nepokusili. Spíš to vypadalo, že se čeká na nějakou chybu nebo něco, co zápas „odšpuntuje“. Nic takového se ale nestalo, i když jsme se první čtvrthodinu o úvodní branku celkem snažili. V 5. minutě přišla pěkná akce Martina Čeljusky, který si vzduchem obhodil obránce a z voleje kolem něj vystřelil. Bohužel střela nebyla příliš razantní a šla přímo do gólmana, takže velké nebezpečí brance soupeře nepřinesla.
Ohrozit branku se pokusil i Honza Vacík z přímého kopu, ale i když se trefil mezi tyče, tak střela opět postrádala razanci. O dost nebezpečnější byl přímý kop Vojty Židlíka z 10. minuty, který Vojta rozehrál prudce po zemi a gólmanovi málem prošel mezi nohama do brány. Nakonec ale brankář Zaječic míč zkrotit dokázal.
V této fázi zápasu jsme měli jasně navrch a vypadalo to, že je jen otázkou času, kdy se nám podaří skórovat a zlomit tak odpor soupeře. To bylo ale klamné zdání. Od 15. minuty se hra totiž celkem srovnala. Tedy minimálně co do počtu šancí nebo skoro šancí. V držení míče jsme měli navrch i dál, ale vlastně nám to k ničemu nebylo, protože nám míč kvůli sklonu a terénu neustále utíkal a přihrávky nebyly přesné. Stejně tak plachtící centry směrem z kopce byly většinou moc rychlé nebo daleké a vedly pouze ke ztrátám míče. Naopak střely z dálky, které by mohly fungovat nebo aspoň přinést možnost dorážky, téměř úplně chyběly.
Takto hra vypadala celou další čtvrthodinu. My se marně snažili a soupeř dopředu vyrážel jen sporadicky, ale nebezpečněji než my. Ve 31. minutě přišla asi naše největší šance v prvním poločase, když si Čelda zopakoval uvolnění obhozením vzduchem, jeho střela byla tentokrát mnohem prudší, ale minula tyč tak o deset centimetrů. Škoda. Gólman by neměl šanci zakročit.
Posledních patnáct minut první půle z naší strany nic zásadního nepřineslo a soupeř se dopředu také moc nehnal. Přesto se mu několikrát podařilo zahrozit ze standardek, ale naštěstí byli zaječičtí v první půli podobně nepřesní jako my. Poločas tak skončil bez branek a bylo jasné, že druhý bude vypadat úplně jinak, protože si oba týmy vymění strany a tedy i hru s kopce a do kopce. Naivně jsme si mysleli, že nám hra do kopce pomůže, a že nám míč při kombinaci nebude tolik utíkat. To se možná i trochu vyplnilo, ale soupeři změna stran pomohla výrazně víc.

Druhý poločas jsme nezvládli a soupeři jsme pomohli velkými hrubkami
První varování ze strany Zaječic přišlo v 50. minutě, kdy po průniku soupeře kolem brankové čáry a přihrávce na malé vápno útočník Zaječic netrefil zblízka odkrytou bránu. Bohužel hned o dvě minuty později bylo hůř. Zaječice v 51. minutě zahrávaly přímý kop a střela po zemi, která šla přímo do zdi, skrz ni zcela čistě prošla a Luboš Říha v brance neměl nejmenší šanci (1:0). Byla to velká chyba Patrika Řezníčka a Matěje Purkarda, mezi kterými míč ve zdi prošel. Tohle se prostě stávat nesmí.
I přesto, že jsme se pak hned pokusili o aktivní hru, tak naše snaha vycházela vniveč. Naopak soupeř z kopce dál hrozil a každá jeho akce hodně zaváněla další brankou. Druhý gól soupeře opravdu visel ve vzduchu. Stal se ale pravý opak a nám se v 56. minutě z ojediněle dotažené akce podařilo vyrovnat. Dlouhý nákop Davida Straky Míra Randák hlavou prodloužil na Čeldu, který míč podržel a přesně poslal do uličky zpátky Mírovi, který na dlouhou nohu dokázal míč píchnout podél gólmana (1:1). Naděje na body tedy dál žila. Bohužel ale ne dlouho.
Přestože nás branka trochu nakopla a začali jsme opět hrát víc dopředu, tak se vedení ujal opět soupeř. A znovu po naší chybě. V 60. minutě Zaječice zahrávaly přímý kop z poměrně velké dálky a centr do vápna se snášel směrem k Lubošovi Říhovi. Ten si křikl, že má a Vojta míč pustil. Bohužel u něj ale nebyl jako první Luboš, ale útočník soupeře, který zblízka hlavou skóroval (2:1).
Na obdrženou branku naši trenéři reagovali hned čtyřnásobným střídáním (dolů šli Matěj Purkard, Roman Neuberg, Patrik Řezníček a Míra Randák a jejich pozice zaujali Míra Hložek, Sváťa Řezníček, Dan Šturc a Tomáš Rada). Střídání ale bohužel naši hru dočasně zbrzdilo, protože nějaký ten moment trvalo, než se přeskupená sestava ustálila. Soupeř toho využil a znovu zatlačil. Jeho šance opět nabraly na nebezpečnosti a v 66. minutě vyústily v další branku v naší síti. Tentokrát se za hlavu chytal Zdeněk Modálek, který před středovým kruhem namazal nepřesnou přihrávkou soupeři, který bleskově přešel do protiútoku. Rychlá přihrávka našla nabíhajícího útočníka, který tak šel sám na Luboše a nedal mu šanci přesnou střelou k tyči (3:1). V této fázi zápasu naše hra kolabovala a soupeř byl naopak ve velkém laufu. Vypadalo to, že budeme rádi, když odjedeme s potupným „bůrem“.
Kolem 75. minuty jsme se ale naštěstí opět trochu zmátořili a občas se také objevili před bránou soupeře. Snaha byla viditelná, ale ke kloudnému zakončení jsme se stále nemohli dostat. Vždycky tomu něco chybělo. Někdy i dost málo, ale to na věci nic nemění.
Třeba v 76. minutě Dan Šturc zkusil z dálky pěkný táhlý padáček do vzdálenější „šibenice“ a i přesto, že to vypadalo, že gólman bude couvat zbytečně, tak nakonec míč dokázal vyškrábnout.
Navíc musel v 82. minutě ze zdravotních důvodů střídat Zdeněk Modálek, kterého nahradil Martin Augusta. Už předtím ale (zhruba od 80. minuty) naše aktivita opět začala ochládat a bylo cítit, že podvědomě jsme se již s prohrou smířili. Naše frustrace pak vyústila i v to, že jsme se nechávali soupeřovými schválnostmi zbytečně vyprovokovávat k vyostřeným reakcím a došlo i na strkanice. Můžeme být celkem rádi, že tyto excesy neskončily vyloučením.
Abychom si kalich hořkosti vypili až do dna, tak nám Zaječice na cestu v 89. minutě přibalily ještě jeden gól a opět jsme při něm neměli čisté svědomí. Na malém vápně obrana vůbec nepokryla střelce soupeře, který nijak neatakován zamířil k tyči (4:1). Pak už byl naštěstí konec.

Účel světil prostředky
Je pravda, že Zaječice nehráli žádný velký fotbal, ale přesto zaslouženě vyhrály. Hrály účelný a jednoduchý fotbal, který za daných okolností nesl ovoce. Navíc i jejich nasazení bylo vysoké. Ne že by tedy naše nebylo, ale ta účelnost už byla o dost nižší. To, že jsme významnou část zápasu byli znatelně víc na míči nám bylo celkem k ničemu, protože jsme soupeři sami vlastními spíš většími než menšími chybami naservírovali všechny branky. Navíc ani dopředu to z naší strany nebylo ono a naše nebezpečná zakončení bychom mohli spočítat na prstech jedné ruky. Možná nejlépe to vystihl jeden z pořadatelů soupeře, který řekl: „Hráli jste hezky, pěkný kombinace jste měli, ale hraje se na góly.“ A i když se to neposlouchalo hezky, měl pravdu. Branek dáváme málo a strašně se na ně nadřeme. Pokud k tomu přidáme chyby v obraně jako dnes, tak na vítězství pomýšlet nemůžeme, i kdybychom hráli sebehezčí fotbal.
Bohužel teď ale budeme mít pravděpodobně dost času přemýšlet nad tím, co šlo udělat lépe, protože Covid-19 fotbalu opět zajistil nucenou přestávku. Tomu, že to bude na čtrnáct dní, nevěří asi nikdo. Spíš budeme rádi, když se soutěž opět rozjede na jaře. Zatím se sice může aspoň trénovat, ale myslím, že hned zítra nás z toho nová vládní opatření vyvedou. A pokud ne zítra, tak někdy brzy potom. Sport holt teď na růžích moc ustláno nemá. Ostatně kdo má...
Tak snad brzy zase naviděnou. Mějte se co nejlépe to půjde.

---

Dorost nakonec o víkendu nehrál, žákům a přípravce se proti Zaječicím dařilo
Dorostenci svůj plánovaný zápas v Ostředku o víkendu nesehráli. Utkání bylo z pro mě neznámých důvodů odloženo na 28. října. Takže je téměř jisté, že nebylo odloženo naposledy.

Mladší žáci roli favoritů v zápase se Zaječicemi (na rozdíl od áčka) potvrdili. I přes poměrně jednoznačný výsledek je ale potřeba soupeřům vyjádřit respekt, protože se jedná o čistě dívčí tým, který to tak v soutěži rozhodně nemá snadné.
V zápase samotném jsme v podstatě od začátku do konce vedli a jeho průběh byl dost jednoznačný. Poločas skončil 6:1 pro nás a stejným poměrem nakonec dopadl i ten druhý. Výsledné skóre 12:2 a tři body našim žákům umožnilo „přezimovat“ v Covid pauze na prvním místě jako nejlépe střílející tým. Objektivně je ale potřeba dodat, že na čtvrtém místě mají Votice o zápas méně a ztrácejí na nás pouze bod. To ale nic nemění na tom, že první jsme teď my a asi nějaký ten čas se na tom nic nezmění.
Přestavlky/Čerčany : Zaječice 12:2 (6:1)
Naše sestava: Vondrák Tomáš (B), Řeháková Lucie, Kos Dominik, Pfeffer Daniel, Zbrožek Antonín, Micka Zdeněk, Šturc Adam (K), Novotný Josef, Mikulanda Martin, Micka Jaroslav, Mrázek Filip, Mikulanda Josef, Škvor Jan, György Samuel
Naše branky: 3x Škvor Jan, 2x Mrázek Filip, Mikulanda Martin a Kos Dominik, 1x Šturc Adam, Novotný Josef a György Samuel

Přípravka změřila síly také se Zaječicemi, ale roli měla přeci jen těžší. Soupeř byl na tom v tabulce hodně podobně jako my a tak se očekávalo vyrovnané utkání, kde jsme teoreticky mohli mít lehce navrch, třeba i díky domácímu prostředí. To se také potvrdilo, když jsme se po cca 10 minutách ujali dvěma slepenými brankami vedení. I když jsme pak nechali soupeře stáhnout, tak jsme mu znovu utekli a poločas vyhráli 4:2. Ve druhé půli jsme vedení dokázali držet i dál a ještě několik minut před koncem jsme vedli o dvě branky. Závěr se nám bohužel úplně nepodařil a soupeř tak ještě stihl v poslední minutě vyrovnat na konečných 6:6. Ke třem bodům tedy bylo blízko, ale remíza je objektivně nakonec asi zasloužená.
Před pauzou jsme se tedy usadili na šesté příčce a našeho soupeře jsme udrželi pod sebou. Celkově naší pozici ve středu tabulky potvrzuje i náš bodový zisk, kdy na posledního máme náskok deseti bodů a na první místo ztrácíme bodů jedenáct.
Přestavlky/Čerčany : Zajčice 6:6 (4:2)
Naše sestava: Škvor Jan (B+K), Brožík Matěj, Škvor František, Kaprálek Jan, Novák Radek, Stejskal Denis, Vejmelka Milan, Micka Jaroslav, Micka Zdeněk, Klíma Miloslav
Naše branky: 3x Škvor Jan, 1x Škvor František, Brožík Matěj a Kaprálek Jan

Galerie k aktualitě