Hned je veseleji, když to tam začalo padat

To je na jednu stranu pravda, ale zároveň by nemělo zapadnout, že našemu projevu k dokonalosti chybí stále hodně. Poslední dvě utkání jsme sice vyhráli, ale herně to úplně ono pořád nebylo. Samozřejmě ale záleží i na tom, s čím naši hru chceme srovnávat. Proti zápasu ve Václavicích to jsou sice „nebe a dudy“, ale Krhanice jsme, stejně jako Miličín, kulantně řečeno úplně neválcovali. V každém případě se ale zlepšujeme a to je dobře. Takže jen tak dál.

Komplikace v bráně
Než se pustíme do samotného zápasu, tak bych ještě rád osvětlil, co se letos děje v naší brance. Někteří z vás si asi všimli, že od začátku sezóny nenastoupil Luboš Říha, který v posledních letech odchytal většinu našich zápasů. Místo něj teď nejčastěji nastupuje Petr Burcev, který už by se ale sám raději viděl na zaslouženém odpočinku a nebo Jakub Gašparik, který si to ale podle všeho zdravotně nemůže moc dovolit...
Celé je to způsobené tím, že dva dny před úvodním utkáním sezóny nám oficiální cestou ze systému FAČRu přišla žádost o Lubošův přestup. Svou roli v tom hrálo samozřejmě jeho stěhování, ale to nic nemění na tom, že takto „po anglicku“ se to prostě nedělá. Ale co už. Nebudeme z toho dělat vědu a Lubošovi popřejeme v jeho novém působišti v béčku Veverské Bytíšky hodně štěstí a snad se mu někdy podaří i ta nula, kterou jsme mu za více než tři roky (přerušované Covidem) nedokázali dopřát.
Myslím, že Petr a Kuba to v bráně zatím zvládají velmi dobře a pokud zdraví vydrží, tak to nějak dáme. Ale kdybyste náhodou o nějakém šikovném gólmanovi věděli...

Pomohl nám vstup do zápasu
Teď už ale necháme Luboše Lubošem a podíváme se na samotný zápas.
Už od prvních minut jsme na soupeře nastoupili a aktivním napadáním jsme si vytvořili několik slibných akcí. A už zhruba v páté minutě, když už se zdálo, že se soupeř z nejhoršího vzpamatoval, se nám podařilo skórovat. Šlo o pěknou a rychlou akci na několik doteků po ose Sváťa Řezníček – Míra Randák – David Straka, který hodně povedenou křížnou ranou prostřelil gólmana Krhanic (1:0).
Po obdržené brance se ale hosté vzchopili a převzali aktivitu. Jejich převaha byla ale naštěstí spíš optická, a trochu to připomínalo naši snahu o aktivitu v předchozích utkáních. Výsledkem hry Krhanic tak byly maximálně rohy, ze kterých ale také příliš nehrozily. Kolem 15. minuty jsme se dopředu opět osmělili i my, ale akci Davida Straky a zakončujícího Honzy Vacíka bez problémů zneškodnil krhanický gólman.
Ve 20. minutě jsme ale opět udeřili a znovu to bylo po rychlém protiútoku. Honza Vacík našel Davida Straku a ten ještě přihrával Sváťovi, který pak dostal míč do sítě (2:0). Branka to ale byla zřejmě minimálně sporná, protože padla po odmávaném ofsajdu (asistentem hostů). Hlavní rozhodčí to ale viděl jinak a branku uznal. Sám k tomu víc říct nemůžu, protože jsem byl až za naší brankou, ale i podle reakcí hráčů obou týmů se dalo soudit, že to postavení mimo hru být mohlo.

Vedení nás ukolébalo a to se nevyplácí
Po druhé vstřelené brance jsme polevili. Ne výrazně, ale přeci jen trochu ano. Krhanice naopak přidaly a opět se dostaly k mírnému tlaku, který nás ale příliš neohrožoval. Samozřejmě, že nějaké výjimky se našly, ale i my jsme pár „vlaštovek“ měli, takže jsme si byli víceméně kvit.
Bohužel ve 28. minutě už jsme to s nedůrazem trochu přehnali a nedokázali jsme na hranici vápna odkopnout míč, který soupeř krásnou střelou do šibenice uklidil do naší sítě. Petr Burcev sice letěl vzduchem jak mohl, ale na tuhle střelu prostě dosáhnout nešlo (2:1).
Vstřelená branka hosty samozřejmě povzbudila. Jejich aktivita pokračovala, ale paradoxně oba týmy zkoušely hrát spíš na rychlé kontry, takže se na hřišti po většinu zbytku první půle mnoho nedělo. Jestli mohla padnout na některé straně branka, tak asi spíš do naší sítě, ale vyloženými šancemi se to nazvat nedalo.

Druhý poločas začal podobně jako první, ale skórovaly Krhanice
Do druhé půle jsme dvakrát střídali. Jakuby Charváta a Gašparika nahradili Roman Neuberg a Patrik Řezníček.
Po přestávce jsme znovu byli pár minut aktivní a opět byl hodně vidět David Straka, jehož poměrně nečekané nasazení do ofenzivy se trenérovi náramně povedlo. Po jedné z Davidových přihrávek hned v úvodu poločasu Míra Randák mířil těsně nad.
Po pár minutách ale opět nesměle převzal otěže zápasu soupeř a zpočátku z toho byly naštěstí opět jen rohy. Jenže v 53. minutě se Vláďovi Švorbovi nepodařila malá domů hlavou. Míč byl krátký a získal ho tak soupeř. Pro něj už pak nebylo těžké vyrovnat (2:2). Škoda té chyby, ale Vláďa hrál vzadu jinak celkem s přehledem a přinesl dozadu potřebný klid, který nám tam často chybí.
I v dalších minutách byl ale ve hře víc soupeř, my sice dopředu taky sem tam vyrazili, ale nic zásadního z toho nebylo. Naopak hosté hrozili o poznání víc a orazítkovali dokonce i břevno. Tento tlak Krhanic pokračoval zhruba do 60. minuty, kdy už jsme hru tak nějak dokázali srovnat. Nutno dodat, že soupeři do té chvíle odstoupili dva hráči pro zranění (nezaviněné). To jejich hru určitě také mohlo poznamenat, a tak jejich tlak trochu ochabl. Nám to ale ani nadále mnoho šancí nepřinášelo.
V 65. minutě se musel docela obávat o svůj osud v zápase Vláďa Švorba, který dost netakticky fauloval protihráče a byla z toho naštěstí jen žlutá. Červené bysme se asi trochu divit mohli, ale už jsem ji rozhodně viděl i za menší fauly.
Naše nevýrazná hra pokračovala dál a až v 72. minutě se nám opět zadařilo. A to tak, že významně. Honza Vacík sprintem vybojoval ztracený míč u autové čáry a posunul ho Vojtovi Židlíkovi. Ten nahrál pod sebe na hranici vápna volnému Zdeňkovi Modálkovi, který se napřáhl jak za mlada a prudkou ranou nedal gólmanovi Krhanic šanci, přestože si na míč sáhl (3:2). Branka padla ve chvíli, kdy už Krhanice opět začínaly být lepší a inkasovaný gól je musel hodně srazit.
Přesto se hosté znovu dokázali zmobilizovat a opět nás přitlačili. Bylo vidět, že se s prohrou smířit nehodlají. Jenže z toho nakonec byl opět gól v jejich síti. Poté, co jsme v 79. minutě po faulu soupeře dostali výhodu, Vojta předal míč uličkou Honzovi Vacíkovi a ten sám před gólmanem nezaváhal. Filigránsky mu zahrál na housle a šlo se slavit (4:2). Váca si to užíval tak, že ho žlutá karta za svlečený dres ani moc nemrzela.
V 83. minutě jsme střídali. Davida Straku, který se úplně vydal a už nějaký čas ho trápily křeče vystřídal Míra Hložek.
O minutu později skluzem na poslední chvíli zblokoval Patrik Řezníček téměř jistý gól a to bylo vše, co ho na hřišti čekalo. Ačkoli nastoupil až do druhé půle, tak střídal a na hřiště se na poslední minuty podíval i Martin Augusta. V 90. minutě ještě Míra Randák předvedl hodně hraniční zákrok v našem vápně, ale naštěstí to bylo přes balón, a tak to nějak u rozhodčího prošlo. Stejně už byl hned potom konec, a tak by ani pokutový kop nic zásadního neřešil. Tři body tak zůstávají doma v Čerčanech.

Byl to pro nás celkem netypický zápas
Obraz hry v tomto zápase byl totiž takový, jako kdybychom byli Krhanice. Obvykle se totiž o tlak snažíme my, a branky dává soupeř. Ani tentokrát jsme si sice neodpustili chyby v obraně, ale produktivita vepředu byla na Slavoj až nevídaná. Samozřejmě to bylo i díky štěstí, které se nás drží už druhý zápas a na to také příliš zvyklí nejsme. I to, že pro zranění odstupovali hráči soupeře a ne naši není obvyklé (i když po zápase se bohužel ukázalo, že také máme jednoho nejmenovaného budoucího absentéra, ale snad to bude jen na několik málo zápasů).
V příštím kole vyrážíme do Drachkova, který je zatím jasně nejhorším týmem soutěže a tak bychom snad mohli naši krátkou sérii výher prodloužit. Samozřejmě si ale nemůžeme dovolit nějaké podcenění, protože zas takoví lumeni nejsme, abychom si tam nemohli utrhnout ostudu. Pokud ale nebudeme „mistři světa“, tak by to klapnout mělo.
Zápis z utkání najdete ZDE a nenechte se zmást, v zápise je jako střelec druhé branky David, ale skóroval opravdu Sváťa, jak je uvedeno v článku.

Galerie k aktualitě