Zaječice už nechtějí být jen dárce bodů

V sobotu se druhý víkend po sobě představíme na domácím hřišti. Tentokrát to bude proti týmu Zaječic a pozor, začíná se již ve 14:00. Po našich přechozích nezdarech by bylo záhodno, abychom konečně brali nějaké body, ale nebude to nic jednoduchého. Zaječice se v posledních letech výrazně zvedly a ani letos nehrají ve III. třídě druhé housle. Že se s nimi musí počítat nám předvedli také loni v posledním utkání před covidovou uzávěrou, kdy nás na svém hřišti přejeli jednoznačně 4:1.

Zaječice uměly na naši rezervu, ale na áčku si lámaly zuby
Zaječice jsou jeden z těch týmů, co se „odjakživa“ protloukají těmi úplně nejnižšími patry soutěží. Když se jim povede postoupit do třetí třídy, je to pro ně svátek. Naposledy ve trojce strávily tři roky zhruba před deseti lety a následně se jim podařilo do předposledního patra vrátit až předloni.
Po přelomu tisíciletí byly Zaječice pevně usazeny ve IV. třídě, a tak se s nimi utkávala pouze naše rezerva. Našemu béčku se ale proti Zaječicím nikterak nedařilo. Z devíti utkání jsme zvítězili pouze dvakrát a jednou jsme získali bod.
Mezi lety 2009 a 2012 sice Zaječice hrály „trojku“, ale potkali jsme je pouze v sezóně 2010/11, protože rok předtím i potom jsme byli ve „čtyřce“ pro změnu my. Ve zmíněném ročníku jsme se ve dvou vzájemných utkáních rozešli zcela smírně, když jsme v Zaječicích vyhráli 4:3 a doma stejným poměrem prohráli.
V dalším období vzájemných zápasů (mezi lety 2012 a 2016) jsme se ve IV. třídě potkali celkem šestkrát. Slavoj všechna tato utkání vyhrála a v posledních čtyřech z nich jsme vyválčili dominantní celkové skóre 23:3.
Prostě to vypadalo, že Zaječice nám nemůžou být soupeřem a dalo se spolehnout, že tři body od nich získáme „na požádání“. To se ale změnilo loni, když se Zaječice po čtyřsezónním pobytu ve „čtyřce“ vrátily o patro výš. Jak už tu padlo, dostali jsme od nich totiž v Zaječicích naloženo 4:1, což znamenalo první naši prohru s tímto soupeřem po devíti letech. Takže ano, se Zaječicemi lze poměrně snadno prohrát a nejsem si jist, jestli k tomu nemáme letos nakročeno znovu.
Jak už je pravidlem, zmíním zde i naše nejlepší střelce vzájemných zápasů. Tentokrát je jednoznačně nejúspěšnějším střelcem náš poslední zahraniční spoluhráč Mykhaylo „Ševa“ Moysh. Dokázal totiž Zaječicím vstřelit rovných deset branek a to přitom skóroval pouze ve třech utkáních (dvakrát to byl hattrick a jednou dokonce čtyři branky). Druhý nejúspěšnější v této statistice je Zdeněk Modálek, který skóroval šestkrát, přičemž pětkrát to bylo ještě za „B“ tým. Také on se dokázal proti Zaječicím prosadit v jednom ze zápasů čtyřikrát. Na dalších příčkách následují čtyřgólový Martin Pánek a třígóloví bratři Řezníčkové. Zajímavostí je, že jednu branku má ve statistikách připsanou i náš gólman Petr Burcev.

Zaječice zažívají na své poměry povedené období
Jak už jsem zmínil, Zaječice jsou po deseti letech již druhý ročník opět ve III. třídě a náramně si to užívají. Loni, když se neodehrála ani polovina soutěže, skončily na šestém místě, tedy pouze jednu pozici za námi. A ani letos se v soutěži neztrácejí. Jsou sice až deváté, ale bodový zisk mají celkem slušný (jen o bod méně než my) a záchranářské boje se jich víc než jistě tentokrát týkat nebudou.
Navíc již několikrát dokázaly, že potrápit umí kohokoli, když remizovaly s Pyšely i Jírovicemi a porazily rezervu Poříčí. Na druhou stranu nedokázaly vyhrát nad Lešany nebo Miličínem. Zajímavostí jistě také je, že z jedenácti jejich utkání plných pět skončilo smírně.
Chtělo by se tedy říct, že to vypadá na vyrovnané utkání, ale má to háček. Ještě dvě, tři kola zpět by to byla pravda, ale naše aktuální forma je opravdu špatná a i přesto, že Zaječice v posledním kole prohrály vysoko v Janovicích (což se ale moc nepočítá), asi by měly mít aktuálně nižší kurz na vítězství.
Nedá se nic dělat, budeme se muset kousnout a pokusit se ještě zabojovat. Do konce podzimu schází už jen dvě utkání a to poslední v Jírovicích bude rozhodně těžší než to nadcházející domácí se Zaječicemi. Přijďte nás, prosím, ještě naposledy před zimní pauzou podpořit, budeme to potřebovat. Předem děkujeme.