Jírovice loňskou výhrou dorovnaly vzájemnou bilanci

Sobotní zápas v Jírovicích (od 14 hodin) bude díky covidovým uzávěrám již čtvrtým vzájemným utkáním na hřišti tohoto soupeře v řadě. Ačkoli celkově, jak se dočtete níže, máme s Jírovicemi vzácně vyrovnanou bilanci, poslední dvě utkání jsme prohráli shodně 1:2. Minimálně z toho předposledního jsme si pak odvezli ponaučení, že na půdě tohoto týmu se vyhrává z mnoha důvodů jen těžko (letos se to ještě nikomu, včetně Vrchotových Janovic, nepovedlo).

S Jírovicemi jsme toho v posledních desetiletích mnoho neodehráli
Vzhledem k tomu, že v sezónách následujících po roce 2000, tedy v době, kdy jsme se pohybovali primárně ve třetí nebo později čtvrté třídě, hrály Jírovice stabilně okresní přebor, neměli jsme k vzájemným zápasům mnoho příležitostí. Jedinou výjimkou byla sezóna 2008/9, kdy se nám podařilo „na otočku“ postoupit do „okresu“ také. Tenkrát jsme v Jírovicích vyhráli (3:1) a doma remizovali (1:1).
Větší porce vzájemných zápasů přišla na řadu až po roce 2016, kdy jsme se probojovali zpět do III. třídy a Jírovice tam zrovna po dlouhých letech v okresním přeboru sestoupily. První vzájemné zápasy tohoto období ještě byly pro Slavoj celkem úspěšné. Nejdříve jsme doma vyhráli 3:0, pak sice venku prohráli 0:5, ale poté přišla na řadu ještě remíza (2:2) a naše divoká venkovní výhra 3:5.
Po další čerčanské epizodní návštěvě okresního přeboru v sezóně 2018/19 jsme se s Jírovicemi utkali (opět ve „trojce“) již jen dvakrát (vždy na jaře neúplných covidových sezón) a jak už tu padlo, obě venkovní utkání jsme ztratili 1:2.
Celkově se tak vzájemná bilance zastavila na vzácně vyrovnaných hodnotách – osm zápasů, tři výhry, dvě remízy, tři prohry a souhrnné skóre 16:16. Doma jsme s Jírovicemi hráli pouze třikrát a ještě jsme na vlastním hřišti porážku nepoznali. V Jírovicích je sice bilance vyrovnanější, ale i zde jsou úspěšnější domácí.
Nejlepším naším střelcem proti Jírovicím je jednoznačně Martin Čeljuska s pěti brankami (a červenou kartou). Více než jednu branku pak vstřelil již jen před mnoha lety David Horváth. Jednobrankových střelců je celkem devět.

Letos Jírovice parádně začaly, pak trochu zvolnily
Vstup do sezóny měly Jírovice impozantní. Nejdříve doma smetly Drachkov 7:0, pak zvítězily v Úročnici 5:1 a následně zostudily rezervu Teplýšovic na jejich hřišti 8:0. Poté ještě získaly tři body doma proti Soběhrdům (2:0), ale pak přišla první porážka – z Pyšel si odvezly „bůra“.
Tento zápas znamenal pro Jírovice jakýsi zlom, který sice Jírovice neuvrhl do krize, ale rozhodně jim trochu sebral na přesvědčivosti. Těsné výhry s Miličínem a v Poříčí a dokonce domácí remíza se Zaječicemi v porovnání s úvodem sezóny už tak impozantně neznějí. Pak sice přišla cenná domácí remíza s Janovicemi a výhra ve Václavicích, ale v zatím posledním kole druhá prohra v sezóně (tentokrát v Krhanicích).
Suma sumárum to Jírovicím stačí na čtvrté místo, ale po uragánu z úvodu sezóny je to tak trochu za očekáváním. Navíc na první Vrchotovy Janovice už Jírovice ztrácejí jedenáct bodů (Janovice mají ale odehráno o zápas víc), takže na postup, o který by ale Jírovice stejně nejspíš nestály, už to moc nevypadá.
Ani toto mírné zvolnění Jírovic ale neznamená, že by nás v sobotu mělo čekat něco snadného. Výkony Jírovic jsou aktuálně i tak o dost jinde než ty naše, protože u nás v posledních kolech nepřišlo zvolnění, ale spíš volný pád. V Jírovicích je to těžké vždy, ale tentokrát to budeme mít ještě o poznání složitější. Jakýkoli náš bodový zisk by byl výrazným překvapením. Ale kdo ví, třeba se našim hráčům v posledním podzimním zápase sezóny překvapit podaří.