Tento způsob začátku „jara“ zdá se mi poněkud nešťastným

V sobotu odpoledne jsme na domácím hřišti zahájili jarní část sezóny. I když jsme se na zápasy po zimní pauze hodně těšili, tak na tento zápas rádi vzpomínat nebudeme. V utkání, které moc krásy nepobralo, jsme po většinu času byli horším týmem, a i když rezerva Poříčí nehrála nijak světoborný fotbal, tak na nás to bohatě stačilo. Docela se děsím, co s námi provedou v příštím kole Vrchotovy Janovice, pokud se nepoučíme a předvedeme znovu tento výkon.

Před zápasem panovaly velké obavy z marodky a báli jsme se, kdo z hráčů na zápas vůbec dorazí. Dobrou zprávou (a po hříchu asi jedinou) bylo, že jsme se nakonec sešli v hojném počtu, a i když někteří hráči chyběli a někteří nebyli zdravotně úplně v pořádku, tak na marodku sobotní výsledek rozhodně svádět nemůžeme.
Krásné jarní počasí také přilákalo do hlediště velmi solidní návštěvu a všichni se těšili, že si víkendový soutěžní zápas užijí. Bohužel jsme jim toto přání na hřišti nesplnili a aby toho nebylo málo, ještě jsme návštěvníky nepotěšili ani ne zcela dostatečným objemem občerstvení, které bylo na zápas připraveno. Za to se divákům velmi omlouváme.
Na tento zápas bude asi celkově opravdu lepší rychle zapomenout.

První facku jsme dostali hned v úvodu
Zápas začal klasickým vzájemným oťukáváním, které ale poříčští velmi rychle ukončili první brankou. Hned ve druhé minutě se jim podařila rychlá akce středem pole, kde našim hráčům chyběl potřebný důraz a tak nakonec finálnímu střelci dělal větší problém úhel střely než naše defenziva (0:1).
Takhle rychlá branka samozřejmě není příjemná, ale stále bylo spoustu času se zápasem něco udělat. Bohužel se nám ale nedařilo vytvořit si jakýkoli tlak a problémem bylo i několik přihrávek za sebou. Tím jsme rezervě Poříčí umožnili se dostat do mírné územní převahy a do drobných šancí.
Po zhruba deseti minutách hry jsme se konečně začli osmělovat dopředu i my, ale Míra Randák ani Sváťa Řezníček nedokázali zužitkovat nadějné přihrávky Vojty Židlíka.
Uplynula půhodina a na obrazu hry se toho moc nezměnilo. Soupeř byl stále o něco lepší a naší hře chyběla přesnost a lehkost. Několik našich menších šancí v tomto úseku hry skončilo neúspěchem a jediným štěstím bylo, že ani Poříčí své šance zužitkovat nedokázalo.

Když jsme se trochu nadechli, dostali jsme další branku
Po 30 minutách hry se nám konečně podařilo soupeře herně dorovnat a začli jsme se více tlačit do útoku a do šancí. Hlavně aktivní a důrazná hra Davida Straky dělala hráčům soupeře problémy, které často řešil faulem. Pan rozhodčí Novák ale tvrdou hru pouštěl a nepískal často i zcela zřejmé nedovolené zákroky.
Jenže záblesk naší aktivity poříčští utnuli velmi záhy a ve 35. minutě se kombinační akcí, kterou v našem vápně už zdánlivě zadrbali, nakonec přeci jen dostali do dvoubrankového vedení (0:2).
Tato obdržená branka nás úplně vykolejila a naše získaná aktivita byla rázem ta tam. Naopak se nám přestaly dařit i základní věci a podle toho to na hřišti vypadalo. No a abychom si poločasový kalich hořkosti vypili do dna, tak se ve 45. minutě poříčský hráč na hranici vápna ukopl tak povedeně, že míč přeplachtil Petra Burceva a zapadl do „vinglu“ (0:3). Gól do šatny jak vyšitý a poločasová tříbranková ztráta našemu sebevědomí rozhodně nepřidala.

Jestli jsme na to po přestávce chtěli vlítnout, tak to nebylo poznat
Do druhé půle jsme dvakrát střídali. Dolů šli Míra Hložek a Patrik Řezníček a jejich místa zaujali Kuba Charvát a Roman Neuberg.
Samotný vstup do druhého poločasu se nám nijak nepovedl a několikeré zmatky v naší obraně potrestal ve 49. minutě poříčský Radek Lebeda, který tak zkompletoval hattrick (0:4). Při jeho brance naše obrana jakoby nebyla. Přízemní centr z křídla nejdřív minul náš gólman, pak osamocený útočník a až další volný poříčský hráč míč z ostrého úhlu uklidit do prázdné branky.
Hned po rozehrání jsme sice měli šanci snížit, ale aktivní David Straka vystřelil ve velké šanci nad břevno.
Zhruba v 60. minutě jsme vystřídali Sváťu Řezníčka Martinem Augustou a v této pasáži několikrát střídalo i Poříčí. Poříčským naštěstí nějakou dobu trvalo, než si jejich sestava po těchto střídáních sedla a tak jejich tlak dočasně opadl. Obraz hry se tak propadl do podprůměru. My jsme byli dopředu jaloví a ani hostům se už moc nedařilo. Přesto i nadále byli lepším týmem a dost si k tomu pomáhali fauly, které rozhodčí často nechával bez povšimnutí (a karet) a tím tuto hru soupeře podpořil.
Okolo 70. minuty už se soupeř opět rozehrál a začal se čím dál častěji dostávat do zakončení. Například situace, kdy si jediný hráč soupeře povodil dva naše hráče a prudkou ranou málem přepůlil tyč, byla celkem výstižná. Naším velkým štěstím bylo, že většina střel soupeře byla v této fázi zápasu přesná ještě o něco méně než tato nastřelená tyč.

Na závěr jsme ještě neúspěšně zkusili vzít soupeři čisté konto
Závěrečná desetiminutovka se nesla ve znamení útlumu Poříčí, které již nemělo motivaci se hnát do útoku a na jejich hře se již podepisovala i únava. Toho jsme se pokusili ještě využít ke zkorigování výsledku, ale naše hra byla nadále hodně nepřesná, a tak většina našich akcí končila už v zárodku. Nakonec jsme si ale přeci jen ještě jednu gólovku vypracovali. Martin Augusta dostal od Zdeňka Modálka krásnou přihrávku za obranu, ale sám před gólmanem nezachoval klid a nasměroval míč vysoko nad bránu.
Závěrečný hvizd byl pro nás nakonec vysvobozením z nepovedeného zápasu, který nepěkně odstartoval naši cestu letošním fotbalovým jarem.

Naše pozice v soutěži se začíná komplikovat
Ačkoli máme v tabulce stále ještě určitý „bodový polštář“, tak toto kolo by pro nás mělo být varováním. Nejenže jsme doma vysoko prohráli, ale většina našich soupeřů, kteří jsou v tabulce pod námi, bodovala. Poslední Drachkov porazil silné Jírovice a také remíza druhých Pyšel v Úročnici se rozhodně nečekala. Na poslední Drachkov máme sice stále náskok devíti bodů a lepší ubojovaný vzájemný zápas, ale vzhledem k námi předvedené hře se tento náskok může velmi rychle vypařit. Co si budeme povídat, příští kolo, kdy zavítáme do Vrchotových Janovic, mnoho šancí na body nedává, a tak budeme spíš s napětím sledovat, jak si povedou týmy okolo nás.
Jestliže to zhruba v polovině podzimu vypadalo, že jsme v letos v tabulce v relativním klidu a i po první polovině soutěže se to ještě zdálo „dostatečné“, tak hned úvod jara nám vysvětlil, že to zas tak v klidu být nemusí. Pokud nezačneme hrát jinak, budeme mít ještě velké problémy.

Zápis z utkání najdete ZDE.

Galerie k aktualitě