Neproměňování šancí nás stálo dva body

Jak bylo zmíněno v upoutávce na zápas s Václavicemi, naším cílem v tomto zápase nemohlo být nic jiného než tři body. Nedá se říct, že bychom za nimi nešli se vší vervou, ale jako obvykle nás zradily ofenzivní schopnosti. Zápas jsme měli pevně v rukou a proměnit jen polovinu šancí, soupeře bychom porazili rozdílem třídy. Bohužel se tak nestalo a my se dál blížíme k sestupovým příčkám...

„Špatné zvyky“ nás srážejí do kolen
Úvodem bych se chtěl omluvit, protože jsem osobně opět nebyl na zápase přítomen, a tak tentokrát budete muset oželet fotogalerii a reportáž bude složena z poznatků přímých účastníků.
Ale zpět k těm špatným zvykům. Jak už se stalo téměř pravidlem, hned v úvodu jsme inkasovali (0:1). Nevím jestli se naši hráči na začátky poločasů nedokáží pořádně zkoncentrovat, ale góly, jako byl ten první z 5. minuty tohoto zápasu, dostáváme až příliš často. Když k tomu připočteme, že na každou vstřelenou branku potřebujeme nepřiměřené množství šancí, můžeme být vlastně rádi, že vůbec nějaké body máme.

V zápase jsme dotahovali, ale do vedení jsme se nedostali
Na brzkou branku v naší síti o nějakých dvacet minut později dokázal odpovědět Míra Randák, kterému asistoval David Straka (1:1).
Vzhledem k naší převaze, která mohla v některých fázích zápasu poznamenaného častými smíšenými přeháňkami činit v držení míče klidně až 70 %, jsme chtěli očekávat, že obrat v zápase nebude daleko. Bohužel se tak nestalo a chvíli před koncem prvního poločasu jsme znovu inkasovali (1:2).
Do šaten jsme tedy nešli v nejlepší náladě a ve druhé půli nám také chvíli trvalo, než jsme se rozjeli. Soupeře jsme pak ale téměř k ničemu nepouštěli a sami jsme si připisovali jednu šanci za druhou. Skórovat se nám ale podařilo až v 68. minutě, když úspěšně zakončil Martin Čeljuska po přihrávce Kryštofa Straky (2:2).
Víc už jsme toho ale nestihli a nepomohlo ani několikanásobné střídání (v zápise není uvedeno). Asi největší příležitost promarnil chvilku před koncem Patrik Řezníček, který pohrdl možností stát se, minimálně v rámci tohoto zápasu, slavným a rozhodnout.

Remíza je pro nás jasnou ztrátou
Zápas tedy nakonec skončil nerozhodným výsledkem a to rozhodně za úspěch považovat nemůžeme. Vzhledem k tomu, že Václavice jsme doma měli podle papírových předpokladů porazit, a také k tomu, že tři body ze zápasů se soupeři z naší poloviny tabulky nutně potřebujeme, nic než vítězství nepřipadalo v úvahu.
Šancí jsme měli spoustu, měli jsme výraznou převahu, soupeře jsme téměř k ničemu nepouštěli, ale s naší dlouhodobou produktivitou nemůžeme myslet na vítězství. Obě branky Václavic jsme soupeři darovali vlastními chybami. To samozřejmě také není v pořádku, ale na rovinu - hrajeme III. třídu. Pokud by naši obránci nedělali chyby, tak by asi hráli jinde. Větší problém vidím v tom, že se neprosazujeme proti podobně děravým obranám soupeřů. V některých zápasech se nedokážeme ani dostat do zakončení a v utkáních jako bylo toto, se sice do šancí dostaneme, ale výsledek je vlastně dost podobný. Když se k tomu přidá smůla zosobněná tím, že poměrně často trefujeme tyče a břevna, jako například v tomto zápase Zdeněk Modálek, tak už to hraničí s beznadějí. Ale samozřejmě nemůžeme chtít všechno, na podzim se nám několik zápasů podařilo vyhrát se štěstím, tak se nemůžeme divit, že se zase někdy obrátí proti nám.
Pokud bychom měli někoho vyzdvihnout, tak pochalu si dle trenéra Procházky zaslouží Kryštof Straka a Jindřich Urban. Asi není třeba zmiňovat, že oba mají na starost hlavně defenzivu. Rozhodčí tento zápas také zvládl s přehledem (tedy až na zápis), takže ani zde nemůžeme hledat nějaký důvod neúspěchu.
Novinkou tohoto zápasu byla změna kapitána našeho týmu (opět v zápise neuvedeno). Dosavadní kapitán Zdeněk Modálek, trenér Martin Procházka a další zodpovědní se dohodli, že novým kapitánem bude Vojta Židlík. Vojta by měl mít vůdcovské předpoklady a hlavně by tato volba měla podpořit jeho zodpovědnou týmovou hru. Podle všeho se tento předpoklad alespoň protentokrát naplnil, protože nová role Vojtovi jen prospěla. Tak držím palce, ať „nové koště dobře mete“ a Vojta se stane novým, třeba i dlouholetým vůdcem našeho týmu.
Ještě se po tomto zápase objevila jedna zajímavá skutečnost, a to že se nám zdramatizovala interní soutěž o klubového „jednookého“ krále střelců. Po tomto zápase se totiž na prvních třech příčkách usadili s pěti brankami (což ale není po půlsezóně nic moc) dosavadní lídr Sváťa Řezníček a nově oba střelci tohoto víkendu, tedy Míra Randák a obvyklý král střelců Martin Čeljuska. Tak schválně, kdo si na konci roku nasadí pomyslnou korunu mezi „slepými“?

Situace v tabulce se zbarvuje do hněda
Není to tak dlouho, co jsme si libovali, jak se nám daří se i přes nepříliš přesvědčivé výsledky držet v tabulce poměrně vysoko. Tato narůžovo vykreslovaná realita se nám ale aktuálně nějak kazí. V tabulce se sice stále držíme na desátě příčce jako na úvod jara, ale okolo (a hlavně pod námi) to vře. Naše bodové zisky jsou oproti našim konkurentům mnohem menší a náskok na sestupové příčky se stále zmenšuje.
Není samozřejmě jasné, jestli bude sestupovat jeden nebo dva týmy, ale v tomto směru bychom měli počítat spíš se dvěma. Poslední Drachkov sice vypadá „jasně“ - na nás stále ztácí deset bodů (a má horší vzájemný zápas), ale předposlední rezerva Teplýšovic (která mimochodem dokázala v tomto kole porazit Pyšely) už nás má na dostřel pouhých čtyř bodů (ale také máme lepší vzájemné utkání).
Další týmy, tedy Miličín a Úročnice, už nás mají v dosahu bodů za jediný zápas.
Směrem nahoru na nebližší Lešany ztrácíme už tři body. Pak je to sice poměrně nahuštěné a na šesté Jírovice nám chybí „jen“ bodů sedm, ale při naší současné formě jsou tyto informace spíše jen pro úplnost.
Je tedy zřejmé, že nadcházející zápas s Miličínem, který budeme hrát opět doma, bude znovu nadmíru důležitý. A po ztrátě s Václavicemi vlastně ještě důležitější. Neměli bychom si už nic nalhávat, hrajeme o záchranu! A podle toho bychom měli bojovat. Věřím, že proti Miličínu už to konečně rozsekneme a zvítězíme.

Zápis z utkání najdete ZDE.

----

Přípravka si smlsla na Tichonicích, žáci si na jarní premiéru musí počkat
Starší žáci se tento víkend svého zápasu kvůli počasí opět nedočkali. Utkání s Olbramovicemi si tedy budou muset dohrát později.
Přípravka už má ale své první utkání za sebou. V Tichonicích si s domácím týmem s přehledem poradila 9:4, když si mohla dovolit menší polevení po přestávce, protože první poločas skončil 5:0 v náš prospěch.

Zápis z utkání přípravky najdete ZDE.