Nezvládnutá převaha a kolaps v závěru

Minulému zápasu s Václavicemi jsem nebyl přítomen, ale podle všeho byl průběh poměrně podobný tomu dnešnímu s Miličínem, jen tentokrát to bylo bez bodu. Celkově dnes naše hra nevypadala zas až tak zle, drželi jsme míč, dlouhé pasáže zápasu jsme soupeře k ničemu nepouštěli, ale celkově nám to bylo k ničemu. Opět rozhodla nemohoucnost v ofenzivě a chyby v obraně. Výsledkem je, že na pravděpodobně sestupové příčky, už máme náskok pouhých dvou bodů...

Miličín k nám přijel v hodně obměněné sestavě oproti podzimnímu utkání. Po nepovedené první polovině soutěže se miličínští zřejme rozhodli vsadit na mládí v podobě ve své soutěži úspěšných dorostenců a podle aktuálních výsledků jim tento postup nese ovoce. Na jaře totiž hosté ještě neprohráli a ztratili pouze dva body za jednu remízu.

Úvod z říše snů nám moc nepomohl
Po úvodních okamžicích vzájemného oťukávání se nám podařil pravý opak toho, co obvykle zažíváme. Rychlou branku jsme nedostali, ale vstřelili. Luboš Tožička ve druhé minutě zápasu šikovně potáhl míč po křídle a následně i úhlu vystřelil. Střela se mu příliš nepovedla, ale nakonec se z ní vyklubal ideální centr na vzdálenější tyč, kde David Straka pohotově doklepl k tyči (1:0). Štěstí, že míč ještě netečoval Roman Neuberg, který stál v ofsajdu a gól by tak neplatil. Naštěstí včas nohu stáhl a my se tak mohli radovat.
Po vstřelené brance se dál hrál vyrovnaný fotbal hlavně ve středu pole a nikdo se do větších šancí nedostával. Kolem desáté minuty se začalo zdát, že soupeř je směrem dopředu přeci jen aktivnější a také se mu to vyplatilo. Ve 12. minutě si totiž po rohovém kopu nepovedenou střelu našel jiný útočník a křížem prostřelil Petra Burceva (1:1). Jedna jedna na střely, nepovedné centry i vstřelené branky. Začínalo se tedy odznovu.

Po zbytek poločasu jsme byli znatelně aktivnější, ale přineslo to jen jeden gól
Obdržená branka nás probrala a my jsme začali hrát výrazně aktivněji. Snažili jsme se tlačit dopředu, ale pohříchu tomu jako obvykle chybělo zakončení. Až v 18. minutě se zablýsklo, když Sváťa Řezníček po centru za obranu z blízka přestřelil. Celkově jsme ale byli stále víc ve hře a bylo vidět, že se snažíme kombinovat, držet míč a nehrát na náhodu.
Ve 28. minutě se to vyplatilo. David Straka našel lehkým dloubáčkem za obranou Sváťu a ten přes své zaškobrtnutí přeci jen dokázal zakončit (2:1). David si tak vylepšil bilanci v zápase na 1+1.
Po vstřelené brance se na obrazu hry nic nezměnilo. Územní převaha byla naše, ale platilo to jen po vápno. Finální přihrávka naši snahu vždy zhatila. Soupeř se také nevzdával a snažil se tlačit dopředu, ale naštěstí na tom byl, co do zakončování, dost podobně jako my. Rozhodně ale Miličín nic nezabalil a to se v dalším průběhu ukázalo jako klíčové.
Těsně před přestávkou jsme ještě měli jednu velkou šanci, když David Straka z otočky prudkou ranou mířil jen těsně nad břevno. Poločas ještě uzavřel přímý kop Vojty Židlíka. Jeho střelu ale zastavila zeď a to bylo pro prvních 45 minut vše.

Druhý poločas začal tak, jak první skončil
Druhá půle v obrazu hry nepřinesla změnu. My jsme drželi míč, ale nestříleli. Soupeř se sice snažil, ale v podstatě jen běhal bez míče. První naše střela přišla až v 54. minutě, když aktivní David Straka pálil sice prudce, ale pouze doprostřed brány do gólmana.
V 57. minutě se poprvé ke slovu dostal i Miličín, na jehož přímý kop útočník před prázdnou bránou hlavou jen těsně nedosáhl. Celkově se dá říct, že v dosavadním průběhu hosté představovali nebezpečí pouze po standardkách, které se nám moc nedařilo bránit. Pořád jsme ale měli štěstí a soupeři to tam nepadalo.
Kolem 60. minuty se Miličín nadechl a na několik minut nás přitlačil na vlastní půli. Opět z toho ale nic nebylo a iniciativu jsme si znovu přebrali my. Hostům dělalo problémy naše napadání, při kterém byli aktivní hlavně David Straka a Sváťa Řezníček. Sváťovi ale v soubojích chybí důraz, takže nebezpečné situace vznikali hlavně díky Davidovi.
V 64. minutě jsme poprvé střídali a unaveného Romana Neuberga nahradila naše nová posila Martin Kačírek, který se k nám vrátil po nějakém čase od dob, co úspěšně působil v našem dorostu a pak zkoušel štěstí jinde. Martine vítej. Věřím, že Slavoji budeš platnou posilou a ještě o tobě hodně uslyšíme.

Martin Kačírek - naše nová posila

Zlom v utání
Nějakých 25 minut před koncem soupeř viditelně přidal a hru vyrovnal. Hrálo se celkem otevřeně nahoru-dolů, ale zakončení stále chybělo oběma týmům.
V 70. minutě se Miličínu doposud bezvýsledná snaha vyplatila. Hráč hostí vyslal nenápadnou lehkou přízemní střelu na naši bránu, Petr Burcev ji nečekaně neudržel v rukavicích a míč mu prošel mezi nohama do sítě (2:2). Na tohle od Petra moc zvyklí nejsme a připomnělo to spíš kixy Luboše Říhy z počátků jeho působení v Čerčanech. Ale nedá se nic dělat, stane se to i lepším. Nezbývalo tedy než se znovu pustit do boje a pokusit se potřetí dostat do vedení.
Chvíli byla naše snaha i cítit. Největší šanci měl asi Martin Kačírek se Zdeňkem Modálkem, kteří si naběhli na na centr z levého křídla, ale Martin při snaze zpracovat míč bohužel zahrál rukou. Kdyby se mu podařilo vystřelit z první a nebo pustil míč na volného Zdeňka, byl by to pravděpodobně, vzhledem k tomu, jak blízko bráně byli, gól. Ale bohužel.
I nadále jsme se tlačili dopředu, ale bezradnost s finální přihrávkou se stále stupňovala a nepřesnosti na našich kopačkách se stále víc množily.
V 81. minutě vystřídal Kubu Charváta Kuba Gašparik.
V poslední destiminutovce pak soupeři narostla křídla. Bylo vidět, že jejich mladému týmu remíza nestačí a chtěli získat tři body. My jsme na to moc nedokázali reagovat a naopak jsme byli celkem rozhozeni naší marnou snahou o úspěšnou ofenzivu.
Efekt soupeřovy aktivity přišel celkem záhy. V 84. minutě prudký přímý kop z celkem velké vzdálenosti prošel po zemi až k Petrovi Burcevovi, který ho jen vyrazil před sebe. Naše obrana zaspala a miličínští zblízka doklepli do sítě (2:3).
Jestli nás vyrovnávací branka ještě neposlala úplně do kolen, tak tato nás na ně srazila definitivně. Najednou jsme vůbec nevěděli, co hrát a naopak Miličína bylo všude plno. Začalo to vypadat dost kriticky a to se také brzy potvrdilo. V 88. minutě jsme opět poněkud zazmatkovali ve vlastním vápně, což musel hasit vyběhnutím a odkopem Petr Burcev. Bohužel jsme míč ale ani pak nedokázali dostat pod kontrolu a soupeř lobem potupil Petra, který ještě nebyl na svém místě (2:4).
O dvě minuty později jsme mohli zaplakat ještě víc, ale nabídnutý pokutový kop po faulu ve vápně Miličín nevyužil. Střela šla vedle. Už to ale vlastně bylo celkem jedno. Času na vyrovnání bylo pramálo a my stejně nebyli ve stavu cokoli vymyslet. Rozhodčí nás naštěstí ušetřil dalšího trápení a ukončil zápas bez nastavení.

Co dodat?
Není toho mnoho a přitom tolik. Miličínu k vítězství stačila snaha. My jsme sice nehráli špatně, ale s míčem si nevíme rady. Dopředu nic moc nevymyslíme a dozadu děláme chyby. Tenhle zápas nevyhrál Miličín proto, že by využil své aktuální skvělé formy, ale proto, že my jsme potvrdili tu svoji špatnou a výhru jsme hostům vlastně darovali. Miličínu pouze stačilo se ani pod dvojím vedení Slavoje nevzdat a věřit.
Pokud se podíváme na tabulku, začínají se naplňovat černé scénáře. Zatím jsme sice klesli pouze o jedno místo na jedenáctou příčku, ale to není příliš důležité. Mnohem horší je, že předposlední Úročnice (se kterou teprve budeme na jejich hřišti hrát) na nás ztrácí pouhé dva body a dvanáctá rezerva Teplýšovic jen bod (také budeme hrát u nich). Poslední Drachkov je sice ještě celkem daleko, ale sestupovat budou pravděpodobně dva.
Pohled do tabulky ještě ukazuje jednu zajímavou věc, a to že máme v soutěži druhou nejhorší obranu. S útokem to sice papírově tak slabé není, ale přesto si myslím, že naše hlavní 13. komnata je v útoku. S obranou se potýkáme dlouhé roky. Často kvůli tomu, že jsme museli vynuceně měnit obsazení (to už teď naštěstí tolik neplatí) a také, přiznejme si to, nemáme, ať chytá, kdo chytá, moc velkou jistotu v bráně. Důvody jsou pokaždé jiné, ale je to tak. Počet obranných nul za posledních x let naši defenzivu rozhodně nezdobí. Přesto si za sebe myslím, že podobně na tom je na této úrovni většina týmů. Rozdíl vidím v tom, že většina naší konkurence, se kterou bychom se chtěli měřit, tyto nedokonalé obrany dokáže svou ofenzivou (nezaměňovat s útočníky) překonávat. To nám chybí a dělá to ten rozdíl, který vidíme v tabulce v podobě bodů. Tohle berte samozřejmě jako můj osobní názor a jsem si jist, že spousta z vás to může vidět jinak. Trenéři jsme přeci v Česku v podstatě všichni :).

V příštím kole nás nečeká nic snadného
Pojedeme totiž do Krhanic. Krhanice sice v poslední době zdánlivě trochu vyklidily pozice z předchozích let, ale přesto je nelze podceňovat. Výsledkem jejich celkem nenápadné hry je, že se v posledních kolech pomalu, ale jistě dokázaly vydrápat až na třetí příčku, i když k první dvojce jim už chybí bodů docela dost.
Těžko říct, co k tomuto nadcházejícímu zápasu říct. Vyhrát potřebujeme jako sůl, ale poté, co dva zápasy se slabými soupeři nezahrajeme zle a stejně získáme pouze bod, se krhanická mise jeví trochu složitě. Zlomit to ale někdy musíme a stát se může ledacos. Je alespoň dobré vědět, že máme na čem stavět a není to celé úplně čirá beznaděj.

Zápis z utkání najdete ZDE.

----

Přípravka na svou výhru z prvního kola bohužel nenavázala a prohrála doma s Vracovicemi 4:7, když všechny své branky vstřelila už v první půli. Ve výrazně neúplné tabulce se tak usadila na sedmé příčce ze čtrnácti týmů.

Zápis z utkání přípravky najdete ZDE.

Starší žáci si v neděli konečně po několika odložených zápasech zahráli a porazily doma tým Maršovic 3:0. Zápas rozhodl v prvním poločase dvěma brankami Filip Mrázek a po přestávce na konečných 3:0 uzavřel Josef Novotný. Příjemná je samozřejmě i nula na kontě Tomáše Vondráka v naší bráně. Díky této výhře jsme se v neúplné tabulce usadili na druhém místě za týmem Sedlec-Prčice, který má za sebou již dva zápasy, které oba vyhrál. 

Zápis z utkání přípravky najdete ZDE.

Galerie k aktualitě