Dobytí Krhanic bylo blízko, ale ztráta všech bodů také

V sobotu jsme odehráli zápas na hřišti, kde dlouhodobě neumíme vyhrávat. Utkání jsme rozehráli perfektně a po poločase to vypadalo na jasné vítězství. Bohužel se nám opět nepodařilo nadějné vedení udržet a ačkoli jsme v součtu byli v zápase lepší, v závěru mnoho nechybělo, abychom odjížděli bez bodů. O výsledek se ale většinu zápasu obávali spíše krhaničtí, a tak výsledná remíza asi odpovídá průběhu zápasu.

Improvizovaná sestava se ukázala jako dobré řešení
Sestava Slavoje byla poměrně netradiční a objevilo se v ní několik novinek a návratů. Po dlouhé době se v sestavě objevil Libor Topič, který v nastoupil poprvé od září loňského roku, kdy jsme doma prohráli s Úročnicí. Do branky se postavil Jakub Gašparik, který u nás zatím odchytal pouze jedno utkání (shodou okolností také v září 2021, když jsme vyhráli v Miličíně) a ačkoli v každém zápase obdržel dvě branky, tak na tomto postu ještě neokusil porážku. Po dlouhé době v základu chyběl Zdeněk Modálek (který kvůli pracovním povinnostem nestihl začátek utkání) a poprvé v základní jedenáctce figuroval Martin Kačírek. Kapitánem byl potřetí v řadě Vojta Židlík a počítat jsme z různých důvodů nemohli s dlouholetými oporami Petrem Burcevem, Martinem Čeljuskou, Patrikem Řezníčkem a Mírou Randákem.
Celkově se sestava jevila jako zajímavý mix mládí a zkušeností a nakonec se ukázalo, že toto řešení z nouze nebylo vůbec špatné. Zkušenější hráči hru zklidňovali a řídili a „mladé pušky“ byly po celý zápas hodně vidět. Ačkoli samozřejmě vše nebylo ideální, tak za mě sympatická sestava i předvedený výkon.

Vyrovnaný úvod jsme zlomili dvěma brankami
První čtvrthodinu byla hra vyrovnaná a odehrávala se hlavně ve středu pole. Růžky směrem dopředu vystrkovali hlavně domácí, ale žádné velké nebezpečí z toho pro nás nehrozilo. Kolem 15. minuty už ale přituhlo a prvním varováním byla standardka Krhanic, po které se míč několikrát nebezpečně odrážel v našem malém vápně. O dvě minuty později dokonce dalekonostná střela domácích olízla zvrchu břevno. Poté se hra opět srovnala a nepříliš nebezpečné šance se střídaly na obou stranách.
Ve 30. minutě (v zápise jsou časy branek uvedeny chybně) jsme se ale nakonec se štěstím ujali vedení. Po sporné situaci, kdy se hosté dožadovali ruky Libora Topiče na naší polovině hřiště a rozhodčí ji nezapískal, úplně přestali hrát a na Liborovu přihrávku dopředu na Davida Straku reagovali až s velkým zpožděním. David toho využil a v rychlém náběhu si s gólmanem domácích dokázal poradit střelou k tyči (0:1).
O šest minut později jsme udeřili podruhé. Tentokrát se jednalo o akci mladých hráčů, když Martin Kačírek uličkou našel Luboše Tožičku a ten zkušeně po zemi zakončil (0:2). Pro Luboše to byla první branka v soutěžním zápase za dospělé v kariéře a pro Martina prozměnu první „kanadský bod“ za áčko Čerčan. Oběma gratulujeme a jen houšť, pánové!
Zbytek poločasu byl jasně v naší režii. Krhanice byly zřetelně otřesené průběhem a na nic výrazného se v této fázi zápasu nezmohly. Naopak my jsme měli několik šancí, kdy jsme mohli vedení ještě navýšit, ale bohužel se žádná z akcí neujala. Obzlášť příležitost Martina Kačírka, kdy sám před gólmanem mířil těsně mimo, byla jasně gólová.
První poločas se nakonec hrál více než 50 minut, protože se rozhodčí řídil časomírou, kterou ale pořadatelé zapnuli až kolem šesté minuty zápasu. Celkově byl rozhodčí Borský hodně slabým článkem zápasu, ale k tomu se dostanu později.

Ve druhé půli jsme postupně začali vyklízet pozice
Druhých pětačtyřicet minut jsme rozehráli stejným způsobem jako konec první půle. Byli jsme aktivní a měli i víc šancí. Největší příležitost měl Sváťa Řezníček, který ve vápně po centru od Luboše Tožičky krásně vystřelil z voleje, ale smolně trefil jen gólmana, který míč vytěsnil na roh. Z následné standardky měl navíc obrovskou šanci ještě Libor Topič, který v souboji hlavou lízl centr a míč skončil jen kousek vedle vzdálenější tyče. Dát v této fázi hry branku, bylo by asi rozhodnuto. Bohužel se tak ale nestalo a přišel trest.
Po nějakých deseti minutách druhé půle soupeř zvýšil aktivitu a vytěžil pro sebe sérii rohů a přímých kopů. Nic z toho se však neujalo a nekonec mu musela pomoct smolná, ale jasná penalta. V 54. minutě ve vápně nešťastně zahrál rukou Martin Kačírek a krhanický exekutor Moulík si následně Kubu Gašparika v naší bráně doslova vychutnal (1:2).
Po obdržené brance jsme hru opět srovnali, ale bylo vidět, že se snažíme hrát víc opatrně a to nám nikdy moc nešlo. Ještě jsme se sice dokázali dostat do několika šancí, ale spíš to místy vypadalo, že kdyby se hrála házená, pískl by nám rozhodčí pasivitu.
Apropo rozhodčí... Pan Borský, jak už tu padlo, nevedl utkání vůbec šťastně. Rozhodně tím nechci říct, že by někomu stranil, ale rozhodl se pro systém „Budu na vás hodný a vy buďte také.“. To ale bohužel vůbec nefungovalo. Hlavně krhanický Jiří Moulík se toho rozhodl zneužít a neustále drobnými i většími fauly dráždil Davida Straku, kterého nikdy nedá moc práce „nastartovat“. To se také stalo a po zbytek zápasu se v některých zákrocích obou mužstev docela jiskřilo a zbytečně vznikaly vyhrocené situace. Jenže pan rozhodčí většinou reagoval stylem „Nic jsme neviděl a pokud se něco stalo, tak se určitě nic nestalo.“ a to rozhodně emoce moc nezklidnilo. Škoda. Kdyby byl zápas vedený jen trochu profesionálněji, mohlo se jednat o mnohem hezčí utkání.

Poslední půlhodinu Krhanice vycítily šanci
V 61. minutě jsme poprvé střídali a to hned dvojnásobně. Martina Augustu nahradil Roman Neuberg a Sváťu Řezníčka, jenž byl v zápase opět velmi aktivní, Zdeněk Modálek, který už v průběhu zápasu dorazil.
Naše hra byla v této části utkání ve znamení snahy takticky držet míč a nepůjčovat ho soupeři, protože to je přeci ten nejlepší způsob, jak zabránit jeho tlaku. Jenže jak už tu padlo, my tohle moc hrát neumíme. Kdybychom zůstali aktivní a hráli stále směrem dopředu, možná bychom závěr zápasu zvládli lépe. Ale po bitvě je každý generál a třeba se jednou tuto taktickou variantu s míčem na kopačkách naučíme, a pak to bude velká zbraň...
Kolem 70. minuty už na nás soupeř tlačil všemi možnými sportovními i méně sportovními způsoby a to je něco pro Davida. Ten už byl soupeřovými fauly vytočený doběla a neustále se dohadoval s rozhodčím i protihráči a sem tam to vypadalo i na potyčku se soupeřem. Musím říct, že jse měl celkem strach, jestli David dohraje. Ještě štěstí, že rozhodčí byl jaký byl a veškeré fauly a rozmíšky spíš ignoroval, jako by se bál něčeho většího, co by mohlo nastat, kdyby reagoval tvrději.
Také šance Krhanic přibývali a nabývali na nebezpečnosti, přestože se stále ještě gólovými nazývat nemohly. Naše aktivita směrem dopředu se omezila hlavně na rychlé protiakce, ale přestože většina z nic vypadala v zárodku nadějně, tak finální řešení vše nakonec vždy zhatilo.
V 75. minutě už jsme ale tlaku soupeře povolili a ten se nenápadným ale účelným útokem zleva a střelou po zemi prosadil a vyrovnal na 2:2.

Závěr zápasu byl z obou stran ve znamení strachu o bod
Přestože Krhanice v poslední čtvrthodině utkání rozhodně nehráli pasivně, tak bylo vidět, že to nechtějí úplně otevřít. Byly si vědomy, že naše brejky umí kousat. Přesto akce domácích byly dostatečně nebezpečné na to, aby se kterákoli z nich mohla ujmout a zlomit utkání. Musím říct, že jsem měl po zkušenostech z minulých zápasů celkem strach, jestli alespoň ten bodík udržíme.
V 78. minutě jsme ještě jednou střídali. Libora, který toho měl po své obnovené premiéře už dost, nahradil Míra Hložek.
I když byly Krhanice v závěrečných minutách minimálně opticky nebezpečnější, tak nakonec jsme mohli vyhrát my, když největší šanci závěru utkání měl David Straka. Naběhl si na prudkou přihrávku za obranu a u míče byl jen o chlup později než vyběhnuvší gólman, který stihl míč odkopnout. Následně došlo k jejich tvrdému střetu a další strkanice byla na světě. Vzhledem k tomu, že David už tou dobou měl žlutou (žluté karty obou týmů ovšem rozhodčí do zápisu vůbec neuvedl), tak mi dost zatrnulo. Rozhodčí se ale zachoval konzistentně a situaci neřešil ani jako faul. Následný roh už nic nepřinesl a pak přišel konec bez nastavení.

Výrazní muži zápasu
Ke gólmanovi Krhanic, Tomáši Mudrovi, bych chtěl ještě dodat, že to byl jasně nejlepší hráč soupeře a svůj tým několikrát výrazně podržel. Nebýt jeho, tak jsme si z Krhanic odvezli tři body a soupeř by si možná „vychutnal“ i nějaký ten nepříjemný debakl.
Stejně tak bych se ještě rád vrátil k Davidovi Strakovi. David je přesně ten hráč, který nám dlouho chyběl. Jeho důraz a tvrdost v soubojích je něco, co soupeře musí neskutečně štvát (a bolet). Zároveň k tomu je ale, ještě společně se Sváťou a Čeldou, bodově nejproduktivnějším hráčem Slavoje. Navíc dokáže kromě útoku v případě potřeby celkem dobře zahrát i v obraně (Čelda je ale pro změnu zase výborný gólman :). Samozřejmě má ale vše své pro a proti. Pokud David v budoucnu nezklidní slovní, ale i fyzické reakce během zápasu, může nás také snadno poměrně často oslabit. A tím by svůj přínos týmu dost razantně eliminoval.

Přestože se herně pomalu ale jistě lepšíme, na vítězství stále čekáme
Náš výkon v sobotním utkání byl opět o chlup koukatelnější a nadějnější než v zápase předchozím. Hrajeme sice poměrně hezký fotbal, ale pořád tomu něco chybí. Tentokrát jsme se sice vyvarovali zásadních chyb, ale produktivitu by to určitě ještě zlepšit chtělo.
Také bychom si měli více zažít různé varianty hry, kterými bychom mohli reagovat na vývoj utkání. Některé věci nám jdou, ale některé vůbec. Ideální by pro nás bylo hrát pořád naplno dopředu a vytvořit si (i vzhledem ke zmíněné produktivitě) co nejvíc šancí. Takhle fyzicky náročnou hru ale samozřejmě nelze hrát celý zápas, takže bychom asi měli zapracovat na nějakém plánu „B“...
Ale ono to půjde. Mladí kluci se viditelně zápas od zápasu zlepšují a pokud omezíme chyby, tak se naše hra brzy zvedne nejen herně, ale i bodově.
A když jsem u těch bodů... V příštím kole nás doma čeká Drachov. Pokud nevyhrajeme ani tentokrát, tak už asi nikdy. Přestože jsme až jednáctí, tak Drachkov má na poslední příčce skoro třikrát méně bodů než my a v této sezóně venku ještě nebodoval (se skóre 9:52). A to ještě v minulém kole raději ani neodjeli do Janovic, odkud se jim tedy počítá jen kontumace 0:3.
Věřím tedy, že za týden v sobotu se už vítězství dočkáme, a že to bude začátek lepšího úseku této sezóny.

Zápis z utkání najdete ZDE.

----

Přípravka si připsala jednoznačnou výhru
Jak už jsem psal v upoutávce na zápasy tohoto víkendu, žáci měli v aktuálním kole volno, a tak jste v akci mohli vidět kromě áčka už pouze přípravku.
Přípravka se v sobotu představila na hřišti posledních Dolních Kralovic a roli favorita splnila do puntíku. Již po poločase, který skončil 7:1 v náš prospěch, bylo jasné, že se žádné překvapení konat nebude. Konečný výsledek 3:18 to jen potvrdil. Sedm branek si v zápase připsal Václav Škrobánek a zdatně mu se šesti zásahy sekundoval Patrik Podešva.

Zápis z utkání najdete ZDE.

Galerie k aktualitě