I s bezzubou ofenzivou jsme nakonec mohli mít tři body

Na podzimní zápas v Soběhrdech se nám nevzpomínalo vůbec dobře, a tak jsme v sobotu chtěli našemu soupeři porážku vrátit. Do karet nám mohlo hrát, že Soběhrdy nejsou venku zdaleka tak dobré jako doma a také to, že se nám v posledních kolech přeci jen podařilo zlepšit herní projev a získávat i nějaké ty body. Bohužel jsme ale tentokrát nepředvedli příliš sebevědomý výkon a i přes obrovskou šanci v závěru můžeme být v součtu asi rádi za bod.

Soupeř začal opatrně, ale postupně se zlepšoval
Prvních deset minut bylo celkem vyrovnaných, ale také poměrně klidných. Dopředu se sice snažily hrát oba týmy, ale velké šance to nepřinášelo. Nám se klasicky nedařila finální fáze a Soběhrdy hrozily maximálně z rohových kopů.
Kolem 15. minuty se už hosté pomalu začínali osmělovat, ale celkově byla hra pořád hodně pomalá a opatrná. Na obrazu hry se pak nic nezměnilo až zhruba do minuty třicáté. Soběhrdy byly stále o něco málo lepší, ale to jen proto, že se sem tam dokázaly dostat alespoň do náznaků šancí. Naše akce totiž bohužel končily ve většině případů už před vápnem.
Poté jsme přeci jen malinko přidali a u pokutového území hostů jsme operovali o něco častěji než předtím. Zakončení ale přicházelo stále jen výjimečně a naše nadějné situace většinou končily mimo bránu nebo zblokované.
První poločas prostě mnoho vzruchu nepřinesl a pokud bych měl hodnotit jeho průběh, tak soupeř měl ze hry asi o něco málo víc, ale branku si nezasloužil ani jeden tým. Hra byla celkově dost nezáživná a pomalá a bylo vidět, že hlavním cílem obou týmů bylo nedostat gól.

Druhý poločas byl zajímavější, ale i tak to nebyl hezký fotbal
Po přestávce se tempo zpočátku nijak nezvýšilo a ze středu pole se míč jen málokdy dostal na dohled bráně. A pokud, tak spíš k té naší.
Kolem 55. minuty se ale oba týmy přeci jen trochu rozhoupali i dopředu a přišli i nějaké zajímavější šance. Nejdříve jsme předvedli asi nejnadějnější akci dosavadního průběhu utkání my. Kryštof Straka hezky poslal míč padáčkem za obranu na nabíhajícího Martina Čeljusku. Ten ale neměl snadnou pozici na zpracování, protože míč k němu padal „přes hlavu“. „Díky“ tomu bohužel netrefil přesně a míč mu po noze sklouzl těsně vedle. Zajímavá šance, ale je fakt, že Martin to neměl vůbec jednoduché.
Pak se ke slovu dostali i hosté a na několik dlouhých minut nás zamkli ve vápně při sérii rohů a přímých kopů. V kontextu utkání to byl spíš nebezpečnější úsek hry, ale Kuba Gašparik si se vším, co prošlo obranou spolehlivě poradil.
Po 60. minutě se hra přesunula na naší půlku definitivně, ale to bylo tak vše. Stále se hrál uspávací fotbal a soupeř si i přes územní převahu větší šance nevytvářel. Nám se sice sem tam podařilo utéct do nějakého brejku, ale nikdy jsme ho do pořádného zakončení nedotáhli.
Pak v úseku několika minut přišlo naše dvojí střídání, kdy Luboše Tožičku nahradil Míra Hložek a Martina Čeljusku pak Jirka Drazdík. Nutno dodat, že ani jedno střídání oživení naší hry nepřineslo, a tak byl stále o něco víc na koni soupeř.
V 73. minutě měly Soběhrdy první velkou šanci, když u lajny Kuba Charvát ztratil míč a útočník hostů šel sám na Kubu Gašparika. Kuba ale u tyče skvěle zakročil a udržel i nadalé naše čisté konto.
O dvě minuty později jsme soupeři také oplatili útočnou akcí, ale Míra Randák si po chybě obrany sám ve vápně se střelou neporadil a míč poslal vysoko nad.
Od 80. minuty už měli hosté viditelně navrch a svou územní převahu doplnili i několika většími šancemi, které ale nedokázali vtěsnat mezi tyče. Jinak se naší obraně ale dařilo tlak Soběhrd držet celkem na uzdě a vypadalo to, že vše spěje v poklidu k bezbrankové remíze.

Závěr jak z tragikomedie
Poté, co už se zdálo, že platonický tlak soběhrdských nebude slavit úspěch a my se pro změnu už za půlku ani nepodíváme, se stalo něco, co přebilo celý zápas a mohlo (a mělo) ho i rozhodnout.
Vše začalo velkou chybou obrany hostí, po které se k míči dostal osamocený Sváťa Řezníček, kterého ale v jasné šanci vychytal gólman Soběhrd. Vyražený míč se chvíli „potuloval“ vápnem, až se nakonec dostal k Mírovi Hložkovi, který ale dopadl úplně stejně jako Sváťa. Odražený míč jsme opět získali my a Martin Kačírek nepříliš povedenou, ale o to nečekanější poskakující křížnou střelou trefil tyč. Od té se balón znovu dostal k Mírovi Hložkovi, před kterým zívala v lehkém úhlu prázdná brána, protože soběhrdský gólman se stále nacházel po předchozí snaze o zákrok u vzdálenější tyče. Míra ale zcela nepochopitelně placírkou netrefil bránu. Hráči i diváci se chytali za hlavu. Tohle byla jasná tutovka, která nám mohla přinést tři body ze zápasu, ve kterém jsme doposud rozhodně neměli navrch.
V nastavení mohl body urvat ještě i soupeř, ale jeho střela z nadějné pozice jako obvykle mířila nad. Pak už rozhodčí trápení obou týmů raději ukončil závěrečným hvizdem a utkání tak skončilo zklamáním všech zúčastněných. Soběhrdy mohly litovat své mírné, ale trvalé převahy, kterou nedokázaly přetavit na branku a v nás ještě čerstvě vřely zahozené tutovky ze samotného závěru.

Pokud budeme chtít ještě letos bodovat, budeme muset herní projev o dost zlepšit
Sobotní zápas byl z těch, které diváka spolehlivě otráví. Ani jeden tým nehrál nic kloudného, a tak je bezbranková remíza asi spravedlivá, i přesto, že obě mužstva minimálně jeden gól dát mohla.
Pro nás je předvedená hra varováním do dalších zápasů, protože teď už nás čekají jen těžší a těžcí soupeři. Nejprve v příštím kole vyrážíme do Pyšel, které jsou čtvrté, pak navštívíme druhé Zaječice a v posledním kole doma přivítáme šesté Jírovice.
Pokud bychom se nevrátili k rychlé a pohledné hře z Teplýšovic, ale znovu předvedli výkon ze zápasu se Soběhrdy, tak už svou bodovou sbírku jen těžko rozšíříme.

Zápis z utkání najdete ZDE.

----

Zápasy mládeže dopadly podle papírových předpokladů
Přípravka tentokrát ve Voticích i přes sympatický výkon bodovat nedokázala a s favorizovaným soupeřem na jeho hřišti jen poměrně těsně prohrála 2:5. Tato prohra samozřejmě posun tabulkou vzhůru přinést nemohla, a tak se náš tým nachází na stále moc pěkném šestém místě tabulky. Navíc patříme k týmům, které mají odehráno o zápas méně, takže je naše umístění touto skutečností lehce zkreslené.
Ono to s tím odehrnaným utkáním ale není až tak pravda, protože stále není oficiálně znám výsledek vloženého utkání z 18. května proti Bystřici...

Zápis z utkání najdete ZDE.

To výsledek žáků ze vloženého utkání už zapsán byl. 19. května jsme v Zaječicích jasně porazili vlašimské dívky 13:1. V utkání nebylo výsledkově co řešit, i když se vlašimským proti nám podařilo vstřelit svou teprve třetí branku jara. V tomto utkání se do střelecké tabulky zapsali téměř všichni naši hráči.

Zápis z utkání najdete ZDE.

Pokud bylo utkání ze Zaječic jednoznačné, tak utkání z tohoto víkendu bylo ještě výrazně jasnější. V Načeradci jsme našeho soupeře vůbec nepustili ke slovu a zvítězili jsme nebývale vysoko 29:0. Samozřejmě je ale třeba tento zápas brát s rezervou, protože náš soupeř je na jaře jasně poslední a ačkoli již dostal přes sto branek, dokázal skórovat pouze jednou.
Za nás se zápas střelecky perfektně vydařil Lucii Řehákové, která vsítila celkem osmkrát a čtyři branky si připsali Dominik Kos, Daniel Pfeffer a Josef Novotný.
Díky těmto dvěma žákovským výhrám se náš tým posunul v tabulce na krásné třetí místo (a to i přesto že zatím odehrál o dva zápasy méně než soupeři) a stále se může stát, že si to v posledním kole rozdáme s vedoucím týmem Sedlece a Prčic o celkové prvenství.

Zápis z utkání najdete ZDE.

Galerie k aktualitě