Jírovicím obvyklá taktika vyšla s naší vydatnou pomocí dokonale

V sobotu jsme odehráli domácí zápas proti Jírovicím. Nutno dodat, že tentokrát jsme si vzhledem ke všem okolnostem věřili o dost víc, než týden předtím v Pyšelích, ale přesto zápas skončil totožnou prohrou 2:3. Obraz hry byl v obou zápasech zcela rozdílný, ale výsledek stejný. Fotbal prostě nemá logiku, a i proto je krásný. I když jsme to tentokrát bohužel odnesli my.

Do zápasu jsme šli se zcela jinými ambicemi než týden předtím
Do domácího utkání proti Jírovicím jsme vzhledem k okolnostem, které jsem celkem podrobně popsal v upoutávce na tento zápas (viz ZDE), šli jako mírní favorité. Bohužel jsme ale tuto roli, hlavně díky vlastním chybám, nedokázali potvrdit. K tomu se ale dostaneme až později.
Základní sestava Slavoje byla tentokrát až na pár výjimek kompletní, a i když lavička určitě mohla být obsazenější, tak v tomto směru jsme si v sobotu nemohli příliš stěžovat. Naopak Jírovice dokonce žádali o odklad zápasu na neděli, že prý se v sobotu nesejdou. Odklad ale zase nevyhovoval nám, tak se hrálo v původním sobotním termínu. Jírovice i tak nakonec přijeli v silné sestavě, ale s náhradníky na tom byly podobně jako my.
Velkou novinkou v našem týmu (nejen) pro tento zápas byl nový trenér Zdeněk Krajča, který bude při koučování týmu spolupracovat s dosavadním trenérem Martinem Augustou (jenž předtím nahradil dočasně, ale asi na delší dobu, absentujícího Martina Procházku). Zdeňkův rukopis se samozřejmě zatím za těch pár dní, co je u týmu, nemohl projevit, ale podle reakcí hráčů i dosavadního trenéra, půjde podle všeho o výrazné posílení našeho realizačního týmu.
Zároveň se tímto vám, ale i novým hráčským posilám (Vaškovi Měchurovi a Igorovi Kodetovi) a v neposlední řadě i novému trenérovi omlouvám, že ještě z časových důvodů na našem webu neproběhly obvyklé představovací medailónky, ale i k těm se v dohledné době dostaneme.

První polovina zápasu nepřinesla nic neočekávaného
Od úvodních minut bylo zřejmé, že zápas minimálně v úvodu nepřinese nic, co by bylo v našich vzájemných zápasech neobvyklé. My jsme začali aktivně a Jírovice zaujali svou obvyklou defenzivní pozici a vyčkávali, jestli dostanou příležitost udeřit.
Prvních deset minut přineslo jen pár náznaků našich šancí, protože jsme nedokázali najít cestu přes zformovanou obranu hostů. Prvním zajímavým, a dost možná klíčovým momenem zápasu, byla 12. minuta, kdy Martin Čeljuska dostal krásnou přihrávku do náběhu a s přehledem zakončil. Jenže praporek jírovického čárového letěl nesmyslně nahoru a hlavní rozhodčí Shapoval, tento signál akceptoval. Přišli jsme tak o regulérní branku. Co se dalo dělat? Proti Jírovích se toto stává běžně, takže jsme pokračovali v tlaku a věřili, že se podaří udeřit znovu.
Celý zbytek první půle pak ale probíhal ve stále stejném duchu. Hrálo se v podstatě jen na polovině hostů, ale zformovaná a zkušeně hrající obrana nám nedovolovala najít cestu před jejich bránu. Zaznamenáníhodné příležitosti jsme si tak při tomto platonickém tlaku vytvářeli pouze ze standardních situací (například přímý kop Martina Kačírka vytáhl gólman mimo tyče jen s námahou) a nebo i sem tam díky střelám z dálky. Těm ale často chyběla přesnost, protože většinou přicházely z nepříliš připravených příležitostí. Větší série našich šancí přišla až v samotném závěru poločasu, kdy jsme si vytvořily nadějný závar ve vápně hostů, ale všechny naše střely byly se štěstím zblokovány.
Jírovice se během první půle dostávaly do ofenzivy jen sporadicky a jedinou vážnější hrozbou z jejich strany byly také standardky, které ale nebyly zahrávány příliš nebezpečně.
Podle průběhu první půle to tedy vypadalo, že se čeká jen na to, jestli najdeme klíč k jírovické obraně a vyhrajeme a nebo zápas skončí obvyklou remízou. Zdání ale někdy klame.

Druhý poločas byl z úplně jiného soudku
Jestliže v zápasech s Jírovicemi většinou platí, že i vzhledem k postupně uvadající kondici jírovických bývá první půle živější než ta druhá, tak tentokrát tomu okolnosti chtěly jinak.
Druhých pětačtyřicet minut jsme sice znovu zahájili tlakem, ale v několika šancích jsme opět neuspěli. Naopak v 50. minutě přišla na druhé straně hřiště další sporná situace. Rozhodčí nechal našeho klíčového obránce Kryštofa Straku, aby si upravil shrnuté štulpny, ale zároveň v tu chvíli nezastavil vhození autu soupeřem. Výsledkem bylo přečíslení ve vápně, kde se po odrazu míče nakonec podařilo hostům skórovat do prázdné branky (0:1). Pana rozhodčího Shapovala považuji za jednoho z nejlepších v okrese, ale tento zápas se mu tedy rozhodně moc nepovedl.
Naštěstí jsme ale na vyrovnání nečekali dlouho. O pět minut později předal Roman Neuberg míč Vojtovi Židlíkovi, a ten nepříliš prudkou, ale o to přesnější střelou odrazil míč o tyč do brány. Gólman se ani nehnul a jen koukal, jak mu balón zaplul do sítě (1:1).
Po této „výměně navšívenek“ obou soupeřů se hra nečekaně rozproudila. Oba týmy si najednou dokázaly vypracovat nebezpečné šance, ale i přesto jsme po gólu byli viditelně hladovější. To se projevilo v 62. minutě, když jsme zahráli podobnou akci jako tu „ofsajdovou“ v úvodu zápasu. Vojta Židlík vybídl Martina Čeljusku velmi povedenou uličkou a Martinova střela si i přes teč gólmana našla cestu do sítě. Praporek tentokrát zůstal dole, a tak jsme se mohli radovat (2:1).

V závěru přišel díky našim chybám jírovický obrat
Ani ne dvě minuty po naší brance přišla naše první „gólová“ chyba, která pustila soupeřova útočníka do brejku, a ten s přehledem nedal Vaškovi v naší bráně šanci (2:2).
I přes tuto „nepříjemnost“ jsme si nadále věřili a pustili se s velkým nasazením za ziskem tří bodů. Bohužel však v tento vypjatý okamžik musel kvůli zdravotním problémům střídat velmi aktivní Martin Čeljuska, kterého na hřišti nahradila naše nová posila Igor Kodet.
Postranním efektem našeho aktuálně možná až moc bezhlavého tlaku bylo, že i soupeř se, přes svou viditelně zvyšující únavu, dostával sem tam do šancí. Přesto jsme ale i nadále byli lepším a nebezpečnějším týmem a rozhodnutí zápasu viselo ve vzduchu. A ono také přišlo. Bohužel ale na opačné straně, než jsme chtěli.
Při jednom z našich už jasně „vabank“ útoků, jsme přišli o balón a následoval bleskový odkop na naší půlku. Bohužel naše obrana byla zcela netakticky komplet na polovině soupeře, a tak osamocený útočník startující z vlastní půle neměl problém míč dostihnout a přelobovat vybíhajícího brankáře. Tohle se stávat nesmí. Naprosto nezajištěná defenziva nás v 81. minutě stála zápas (2:3).
Přesto jsme ale ještě nesložili zbraně, chybělo nějakých deset minut do konce a vzhledem k naší výrazné převaze nebylo vyrovnání, případně i zvrat, utopií. V 84. minutě se vyrovnat opravdu málem povedlo. Martin Kačírek zahrál přímý kop krásnou kroucenou střelou kolem zdi, ale míč nakonec jen orazítkoval tyč a odrazil se zpět do hřiště.
V 86. minutě jsme ještě jednou střídali a Míru Randáka, který byl po celý zápas asi jediný, kdo byl ochoten se chodit nechat okopávat do vápna při našich častých a předčasných centrech a měl už toho tak akorát, nahradil Míra Hložek.
Posledních pět minut jsme sice Jírovice zamkli v jejich vápně, ale žádnou další nebezpečnou šanci už naše snaha nevygenerovala. Hosté si závěr zkušeně pohlídali i za cenu zdržování, ale to už k tomu tak nějak logicky patří.

Myslím, že ani jírovičtí nečekali, že to takto dopadne
Zápas jsme měli vlastně po celý jeho průběh ve svých rukou. Kdybychom se vyvarovali zmíněných chyb a samozřejmě i rozhodčí (který pozápasový oddych strávil v družném hovoru s hráči hostů) těch svých, tak to mělo dopadnout úplně jinak. Bohužel jsme se ale o body připravili sami, protože i přes zmíněné „nepřesnosti“ rozhodčích jsme vedli a výhru jsme měli udržet nebo spíš i navýšit. Po našem vedení 2:1 se už totiž na žádné vnější vlivy rozhodně vymlouvat nemůžeme.
Zápas i přes konečnou prohru se povedl kapitánovi Slavoje Vojtovi Židlíkovi, který si připsal gól a filigránskou asistenci, ale velkou gratulaci si (dle propočtů Romana Neuberga) zaslouží hlavně Martin Čeljuska, který svou sobotní brankou zaokrouhlil v šestadvaceti letech svoji gólovou bilanci v áčku na krásných sto zásahů. Klobouček Martine!
Jinak ale samozřejmě určitě platí, že by si oba tito hráči a nejen oni, představovali své úspěchy realizovat v jiných výsledkových kulisách zápasu. Tentokrát ale bohužel zvítězila obvyklá taktika Jírovic, která ničím nepřekvapila a přesto byla nadmíru účinná. Dokud budeme dělat podobné chyby, které se nás drží vlastně několik posledních sezón, nemůžeme na nějaké větší dlouhodobé úspěchy pomýšlet. Samozřejmě nás tyto chyby neboudou vždy stát zápas, ale v součtu tak rok co rok přicházíme o mnohem lepší umístění v tabulce. Uvidíme, třeba pomůže spolupráce obou vlastně ještě nových trenérů a hráčům se pak podaří systém naší hry zažít tak, aby k podobným věcem nedocházelo. Teprve potom budeme mít možná šanci udělat „díru do světa“ :).

Zápis z utkání najdete ZDE.

-----

Mládežníci ve víru odkladů a nezapsaných výsledků
Původně jsem vám zde měl přinést i první výsledky našich mládežnických týmů. Ale oběma žákovským týmům byly nakonec jejich zápasy odloženy a výsledek starší přípravky doposud nebyl na stránkách FAČRu zveřejněn. Jakmile bude tento zápas „uzavřen“, výsledek vám samozřejmě přineseme, stejně jako výsledky zápasů ostatních týmů, které již snad po konci prázdin začnou také hrát.

Galerie k aktualitě