Sváteční střelec přinesl A týmu alespoň bod

Mužstvo Čerčan se proti prvnímu týmu Úročnice muselo vzpamatovat z nepovedeného zápasu v Miličíně a naučit se opět bojovat. Přijel k nám soupeř hratelný a bylo naší povinností urvat vítězství za každou cenu. Prohra by našeho protivníka posunula na pozice před námi a zřejmě by umožnila i dalším týmům posun před nás.

Zápas začal z naší strany sympatickou snahou o aktivní hru a bylo vidět, že chceme zápas pojmout zcela jinak, než závěr zápasu v Miličíně. Několik prvních minut se sice hrálo spíše ve středu pole bez větších šancí, ale hned v 6. minutě se soupeř dostal k nebezpečné střele z dálky a nechal vyniknout našeho brankáře, který si připsal první těžký zákrok. Naštěstí hned dvě minuty nato udeřilo na druhé straně. Patrik Řezníček centroval snad z půlky hřiště a přetažený pas musel soupeřův gólman vytáhnout na roh. Exekuce rohového kopu se ujal Martin Pánek a jeho centr propadl celým vápnem až k volnému Liborovi Topinkovi, který zblízka levou (!) nohou střílel do prázdné branky. Radost svátečního střelce byla veliká.
Po vstřeleném gólu nám euforie vlila sílu do žil a několik dalších minut jsme soupeře tlačili. Hlavně brejkový průnik Martina Čeljusky měl skončit brankou a ne jen střelou zblízka do brankaře. Hra se pak sice začala opět opticky vyrovnávat, ale šancí jsme stále měli více my. Nebezpečné byly hlavně kombinace Martina Pánka a zakončení Martina Čeljusky. Také Honza Hofinger se pral o každý balón a soupeř musel jeho důraz hodně cítit. Kupříkladu jím zblokovaný výkop úročnického brankáře neskončil gólem jen náhodou. Kromě šancí ze hry jsme měli i poměrně dost přímých a rohových kopů, naopak soupeři se do šancí dostávat příliš nedařilo. Ve 30. minutě jsme rozjeli velmi pohlednou akci v barcelonském stylu na jeden dotek, kdy po sérii rychlých přihrávek, které vyšachovaly soupeřovu obranu, chyběla jen přesná finální přihrávka. Velká škoda, byl by to krásný gól.
Po půlhodině hry se soupeř dostával jen do ojedinělých šancí, ale některé jsou celkem nebezpečné. Naštěstí Petr Burcev nebezpečné střely z dálky umí. Zbytek poločasu jsme byli jasně lepší a šance Čeljusky, Voldřicha, Hofingera nebo Židlíka si určitě zvýšení skóre zasloužily. Soupeř byl v tu chvíli zcela bezradný a jeho hráči se už dokonce začali hádat mezi sebou. Před přestávkou jsme je rozhodně měli dorazit. Bohužel se tak nestalo a jak to tak bývá, později nás to mrzelo.
Po pauze se vrátil na hřiště o dost jiný soupeř. Do druhých 45 minut vstoupil s jasnou vůlí s výsledkem ještě něco udělat. K vyloženým šancím to sice nevedlo, ale standardní situace proti nám se začaly nebezpečně množit. Z počátečního tlaku soupeře se už po 4 minutách druhého poločasu zrodila prudká střela z dálky, kterou Petr Burcev s vypětím sil vyrazil, ale bohužel jen před sebe. Na následnou dorážku hlavou již nedosáhl a bylo vyrovnáno. Po vývoji z první půle to byla celkem studená sprcha. Navíc tlak soupeře pokračoval a my jsme nevěděli co hrát. Kromě toho, že v této fázi zápasu byla Úročnice lepší herně, pomáhali si i máváním sporných ofsajdů, což naší psychické pohodě moc nepomohlo. Od zhruba 55. minuty se ale začal obraz hry opět trochu měnit a dostali jsme se zpátky do hry. Výsledkem byla i nastřelená tyč po rohovém kopu. Bohužel se naši hráči k případné dorážce nedostali. Následovala série našich dalších rohů v krátkém časovém sledu, ale nepodařilo se z nich nic vytěžit. Tyto nevyužité šance nás měly na konci zápasu zatraceně mrzet. Soupeř začal i trochu zdržovat a výsledkem byla žlutá karta za zakopnutí míče. Honza Hofinger ale karetní stav obratem galantně vyrovnal naprosto zbytečným chycením do zámezí mířícího míče do ruky. 
Kolem 70. minuty ještě chtěli se zápasem něco udělat oba týmy a tak se hrálo docela nahoru dolů. Soupeřovi se podařilo z přímáku nebezpečně vystřelit a Petr Burcev vytáhl střelu na tyč. Míč se kutálel kolem brankové čáry, ale naštěstí se ho podařilo Liborovi Topinkovi odkopnout. I další okamžiky patřily spíše soupeři a jeho brek po našem přímém kopu skončil naštěstí těsnou střelou nad. 
V 75. minutě byl ve středu pole faulován Vojta Židlík a po odpískání se po něm ještě úročnický hráč ohnal. Matin Pánek se to rozhodl nenechat jen tak, ale řešení bylo až příliš horkokrevné. Za strčení do soupeře dotal okamžitě červenou kartu a minimálně v příštím zápase nám bude jeho herní přehled citelně chybět. Bylo to zbytečné, se svými zkušenostmi by se měl být schopen ovládnout. Na druhou stranu zase ukázal, že jako správnému kapitánovi mu vývoj zápasu není lhostejný. Jen ten způsob, jak to dát najevo, měl být jiný.
Kapitánskou pásku dostal Honza Hofinger a pokračovali jsme o deseti. Paradoxně se nám hra celkem dařila, ale Martin Čeljuska z přímého kopu střílel vysoko nad. Následovalo ještě několik našich menších šancí a dvě minuty po Panyho vyloučení se stejného prohřešku dopustil i hráč soupeře a rozhodčí neváhal poslat pod sprchy i jeho. Počet hráčů na hřišti se tedy vyrovnal. Vyloučený hráč soupeře byl v tu chvíli po střídání na hřišti zhruba deset minut. 
Po karetním srovnání jsme se znovu vrhli do útoku a naše šance se množili. Soupeř už se útočit nesnažil a soustředil se na udržení remízy. Jeho nervozita stoupala a ze hřiště i laviček se ozývaly neustálé protesty úročnických. Bohužel se nám náš závěrečný tlak nepodařilo zhodnotit, chybělo nám hlavně nebezpečné zakončení. Zápas skončil 1:1 a pro náš tým to je spíše ztráta. Na výhru jsme rozhodně měli a soupeře kvalit Úročnice bychom měli porážet. Na druhou stranu je i bod pro vývoj v tabulce důležitý, protože od našeho 6. místa níž je pořadí týmů pěkně našlapané. 
Kromě ztráty dvou bodů jsme ale v zápase ztratili i důležité hráče. Martin Pánek se, jak už jsme zmínili, vykartoval a Patrik Řezníček střídal kvůli zranění stehenního svalu, u kterého se nedá říct, jak dlouho může Patrikova absence trvat. Snad to nebude nic vážného. Když k tomu připočteme, že v týmu z rodinných důvodů již dříve skončil Martin Augusta (zrovna, když se mu začalo docela dařit), se svojí účastí na zápasech to nepřehání ani Míra Randák a kvůli brzké tmě dřívější začátky zápasů nedovolují některým dalším hráčům kvůli zaměstnání dorazit, problémy se sestavou nabývají nepříjemných rozměrů. Věříme ale, že se trenérovi sestavu podaří úspěšně poskládat, třeba i s využitím některých dorostenců (i když ti teď nejsou zrovna ve formě).
Shrnuto podtrženo, bod proti Úročnici nás stál docela dost. A nebýt skvělého výkonu Libora Topinky, který nejenže svědomitě plnil svoji roli stopera, ale dal náš jediný gól (a ještě nastřelil tyč), ale i bojovnosti dalších (například neustálého napadání Honzy Hofingera), mohlo to být celkem snadno i bez bodu. Výrazným plusem proti minulému zápasu byla bojovnost a nasazení všech členů týmu, kteří se po celý zápas snažili s výsledkem něco udělat. To je určitě stav, na kterém se stavět dá. Obzvlášť, když nás v příštím kole čeká nepříjemný soupeř z Bystřice. Bytřičtí se drží v tabulce na předních místech a to nejen kvůli celkem produktivnímu útoku, ale hlavně díky nejlepší obraně v soutěži. Pokud ale předvedeme nasazení ze zápasu s Úročnicí a přidá se k tomu trocha štěstí v koncovce, určitě to nemusí být „Mission Impossible“.

Galerie k aktualitě