Bez gólu se vyhrát nedá

Sobotní domácí utkání proti Úročnici, alespoň podle mého pohledu (i když jsem zaznamenal i opačné názory), příliš vzruchu nepřineslo. Ačkoli na obou stranách nějaké šance byly, tak ani jeden z týmů přesně zakončit nedokázal a zápas tak skončil víceméně spravedlivou remízou. Jedním z mála pozitiv nakonec bylo to, že se utkání tentokrát obešlo bez větších sporných okamžiků. Velkou nepříjemností naopak bylo, že se mi nesplnilo přání, aby tentokrát všichni zůstali zdraví. Naštěstí zranění Zdeňka Modálka i přes to, že vypadalo dost ošklivě, vyřešilo jen pár stehů a větší komplikace snad nepřinese.

První poločas nebyl příliš zajímavý
Na zápas jsem dorazil kvůli kolizi se synovým utkáním o zhruba deset minut později, ale podle slov zúčastněných jsem o moc nepřišel. Na uvítanou mi naši hráči připravili situaci, kdy David Straka vypálil zpoza vápna pumelici, která asi mířila do brány, ale míč naneštěstí trefil do hlavy Míru Randáka, který z toho pochopitelně moc nadšený nebyl. Tato situace byla podle všeho do zmíněné desáté minuty asi tou nejzajímavější.
Ani potom se toho na hřišti mnoho nedělo a i přes to, že jsme byli mírně aktivnější, se nakonec v 17. minutě dostali do první gólovky hosté. Na počátku jejich šance byla rychlá rozehra, která překvapila naší obranu, ale Kuba Gašparík se nachytat nenechal a předvedl další ze svých skvělých reflexů nohama a uchránil nás tak, vzhledem k naší střelecké nemohoucnosti, možná i od prohry.
Pak jsme opět převzali iniciativu my a byly z toho i nějaké šance, ke kterým nám pomáhalo i to, že hosté v této fázi zápasu vzadu nepůsobili příliš jistě. Bohužel se opět neurodilo, a tak se postupně Úročnici podařilo obraz hry opět vyrovnat.
Konec poločasu nakonec ještě přinesl dvě naše slibné příležitosti, ale i ty zůstaly nevyužity. Nejdříve Sváťovi Řezníčkovi po přihrávce do uličky chyběl krok, aby si zpracoval míč na malém vápně. Přihrávku sice ještě dohnal, ale byl už z úhlu a jeho zpětná přihrávka před bránou nikoho nenašla.
V samotném závěru první půle ještě zahrozil Martin Kačírek, který napřáhl zpoza vápna, ale jeho pěkná střela chytila příliš velkou faleš a vytočila se zhruba dvacet čísel mimo bránu.

Ve druhém poločase jsme přidali, ale nic to nepřineslo
Hned od prvních minut druhé části hry jsme se snažili cpát dopředu. Ve 48. minutě po přímém kopu od kraje hřiště Vojta Židlík hlavičkoval těsně mimo a hned z další akce přišla střela, které také chyběly jen centimetry. Navíc o minutu později se v další velké šanci ocitl Míra Randák, který ale zblízka trefil jen gólmana.
Soupeř se pak trochu vzpamatoval a snažil se víc zapojit do hry. Co do držení míče se mu to i docela dařilo, ale nadále jsme zakončovali v podstatě pouze my.
V 54. minutě přišla možná největší šance našeho týmu, když Sváťa chytrým lobem poslal míč za obranu na Zdeňka Modálka, který ale sám před gólmanem zazmatkoval a střelu z první si na poslední chvíli rozmyslel. Míč se mu pak nepodařilo dobře zpracovat a nakonec z toho nebyla ani střela.
O minutu později náš tlak zvýraznil znovu Sváťa Řezníček, který se dostal z úhlu před bránu, ale z těžké pozice se také prosadit nedokázal. Za další minutku po rohu Míra Randák hlavičkoval z bezprostřední blízkosti o zem k tyči, ale gólman byl právě v těch místech a míč dokázal zpacifikovat.
V této fázi hry jsme měli výrazně navrch, ale bohužel jsme to nedokázali zúročit. Navíc naši převahu ukončilo v 58. minutě nepříjemné přerušení, kdy Zdeněk Modálek po souboji u postranní čáry spadl na obrubník v zámezí a roztrhl si koleno (rána vypadala hodně ošklivě, ale nakonec ji spravilo pět stehů a snad bude brzy vše v pořádku). Místo zraněného Zdeňka musel bez většího rozcvičení na hřiště Patrik Řezníček.
Menší prodleva okolo ošetření nás trochu vysadila ze sedla a následovala z obou stran poměrně rozháraná pasáž hry, která moc parády nepřinesla. Sice jsme byli stále nebepečnější, ale s předchozím průběhem už se to nedalo srovnat.
Kolem 70. minuty se na hřiště místo Jirky Drazdíka dostal Vašek Měchura a o zhruba dest minut později Míru Randáka nahradil navrátilec do sestavy Vojta Kukačka. Vojta se na hřiště ze zdravotních a osobních důvodů dostal po více než roce, přičemž předtím měl pauzu ještě delší. Budeme věřit, že se mu teď již podaří dostat do formy a nejspíš po zimní pauze by mohl začít hrát opět naplno.
Obě střídání ale bohužel velkou změnu na hřišti nepřinesly a přestože jsme si ještě nějaké náznaky šancí připravili, tak už se do konce utkání vlastně nic zásadního nestalo. I přes ošetřování se vůbec nenastavovalo, ale dovolím si říct, že to už moc důležité nebylo. Zbytečně by to jen prodloužilo trápení obou týmů.

Opět improvizovaná sestava a žalostná koncovka
Z různých důvodů jsme sestavu opět lepili jak se dalo. Bohužel pokaždé, když to vypadá, že už by to mohlo být lepší, tak se znovu něco přihodí nebo někdo z dosavadních hráčů nemůže a výsledkem je, že jsme snad ještě ani jednou nehráli v sestavě, kterou bychom si představovali. Samozřejmě, že některé důvody jsou nezpochybnitelné a objektivní, ale o některých se asi dá s úspěchem pochybovat. Stejně tak i účast na trénincích by asi šlo vylepšit...
Další zásadní kapitolou je koncovka. Už loni to nebylo nic moc, ale letos je to skoro tragédie. Šance si připravit docela dokážeme, ale zakončení je napříč celým týmem opravdu noční můra. Obrana, i když hraje často v nekompletní sestavě, docela drží. Důkazem je, že i když jsme až jedenáctí (ze čtrnácti), tak méně branek než my dostalo jen pět mužstev. Naopak méně gólů daly jen čtyři týmy, mezi které ale patří i náš soupeř z Úročnice, který se i přesto zázračně dokázal vyšplhat až na páté místo.
Je naprosto bez diskuzí, že koncovka je naším největším problémem. Pokud nebudeme dávat branky, nemůžeme vítězit. A pokud jich dáme jen pár, tak nás pak mohou rozhodit i chyby rozhodčích nebo podobné excesy, které bychom jinak nemuseli řešit.
V příštím kole jedeme do Lešan, které jsou zatím se dvěma remízami poslední. Důvodem je, že v útoku jsou na tom ještě hůř než my, dokonce tak, že jsou na tom s osmi vstřelenými brankami úplně nejhůř. Obrana jim v rámci možností také docela funguje, protože přesto, že jsou poslední, tak více (nebo stejně) branek než oni dostalo hned pět týmů v soutěži.
Bude tedy zajímavé sledovat, jestli se některému z obou týmů podaří gólově chytit, protože pokud ne, tak je zaděláno opět na bezbrankovou remízu nebo něco podobně atraktivního.
Zápis z utkání s Úročnicí najdete ZDE.

-----

Mládeži se o víkendu proti silným týmům bodově příliš nedařilo

Starší žáci, přestože nebodovali naplno, uhráli velmi cennou remízu 2:2 na hřišti v Týnci nad Sázavou. Favorizovanému soupeři jsme totiž dokázali připravit teprve druhou bodovou ztrátu v ročníku. Získaný bod má navíc o to větší cenu, že jsme ho dokázali vyválčit po nepříznivém vývoji, kdy jsme ještě chvíli po poločase prohrávali 0:2. Konečnou dělbu bodů zařídil dvěma brankami Pavel Sisel. Zápis z utkání najdete ZDE.

Mladší žáci také neměli lehkého soupeře, ale na rozdíl od svých starších oddílových spoluhráčů bodovat nedokázali. Přestože druhý tým tabulky Sedlec-Prčice, který disponuje nejlepším útokem soutěže, dokázali držet v rozumných mezích a inkasovali „pouze“ šestkrát (Prčice mají jinak průměr vstřelených branek na zápas dvojnásobný), tak sami jsme tak efektivní v ofenzivě nebyli a výsledkem byla prohra 2:6. Pod naše zásahy se podepsali František Škvor a Patrik Podešva. Zápis z utkání najdete ZDE.

Starší přípravka měla o víkendu hrát doma s Krhanicemi, ale zápas byl nakonec z pro mě neznámých důvodů odložen na tuto středu od 17 hodin.

Mladší přípravka tento víkend sice nehrála, ale na webu FAČR se konečně objevily výsledky jejich třetího turnaje. Středeční sváteční domácí turnaj nám bohužel nepřinesl tolik radosti jako ten předchozí v Soběhrdech. Vyválčili jsme nakonec jednu výhru právě nad Soběhrdy a zbylá dvě utkání jsme těsně ztratili (s Poříčím 4:6 a s Benešovem 2:4). Více podrobností o ostatních zápasech najdete na webu FAČR ZDE a závěrečnou tabulku pouze na titulní stránce našeho webu.
Když už jsme u té tabulky, tak nakonec se ukázalo, že tato první fáze soutěže mladších přípravek zahrnovala opravdu pouze (netradičně) tři turnaje a je tedy už možné stanovit konečné pořadí. První v naší skupině skončil Benešov s devatenácti body těsně následován Poříčím s body osmnácti. Našich velmi solidních 13 bodů stačilo na třetí příčku a čtyřčlennou tabulku uzavřely Soběhrdy se ziskem jediného bodu.
Toto pořadí není zas tak důležité kvůli nějakým medailím, ale bude se z něj vycházet při losu další části ročníku mladších přípravek. Jak přesně je tento systém nastaven, to do detailu nevím, ale rozhodně budou do nových skupin týmy nominovány tak, aby jejich výkonnost (určená stávajícím pořadím) byla co nejvyrovnanější. Jedině tak se dá aspoň částečně zamezit divokým debaklům, které nic nedají ani jednomu z týmů. Naopak zápasy vyrovnaných mužstev, kdy se děti „rvou“ o vítězství do poslední chvilky, jsou přesně to, co si naši nejmenší nejvíc užijí. Jestli nakonec po podobně napínavých zápasech budou ve vyrovnané tabulce první nebo čtvrtí, už zas tak velkou roli nehraje.
Pokud se podívám do dalších skupin soutěže mladších přípravek, tak se v další fázi můžeme těšit pravděpodobně třeba na sousední Pyšely, Bílkovice, Struhařov, Dolní Kralovice, Vracovice/Kondrac, Týnec nebo Maršovice. Předpokládám, že se nebude jednat o osmičlenou skupinu, spíš bych čekal, že opět půjde o (dvě) čtyřčlenné skupiny, ve které se potkáme s geograficky nejbližšími týmy...
Každopádně ale zatím děkujeme našim nejmenším za skvělou reprezentaci Slavoje a věříme, že si ještě nejen v tomto ročníku užijí spoustu fotbalové radosti.

Galerie k aktualitě