Desítka po šesti letech!

Sobotní domácí utkání proti Jablonné přinášelo spoustu otazníků. Jak už padlo v upoutávce na toto utkání, oba týmy se aktuálně potýkají se svými problémy a bylo velkou otázkou, kterému z mužstev (pokud některému) se podaří nepříznivé výsledky zlomit. Naštěstí jsme to byli my a po ostudně vysoké prohře na půdě posledních Lešan jsme Jablonnou rozstříleli nečekaným způsobem 10:1! Takový výsledek Čerčany nezažily už hodně dlouho a budeme věřit, že „desítka“ nám pomůže se chytit a v příštích zápasech konečně budeme vyhrávat!

Zápas proti Jablonné jsem z osobních důvodů vynechal, a tak vám reportáž z utkání přináší opět Vláďa Švorba. Začínám mít pocit, že týmu letos asi nosím smůlu. Zatím jsme v této sezóně vyhráli pouze dvakrát (oba zápasy velmi pěkným výsledkem) a já ani na jednom z těchto utkání nebyl, ačkoli jsem jinak přítomen téměř vždy. Příští víkend v Soběhrdech bohužel opět nebudu, tak snad to přinese další, pokud možno vysokou, výhru. Však máme Soběhrdům po loňsku co vracet. Ale dost řečí, pustíme se do Vláďovy reportáže.

Čerčany herně dominovaly proti sympaticky, ale naivně hrajícímu soupeři
V sobotu odpoledne přijel do Čerčan tým z Jablonné nad Vltavou. V tabulce měl výrazně více bodů než my, ale poslední venkovní zápasy se Jablonné nevydařily. Byli jsme tedy v očekávání, jestli dokážeme tohoto soupeře porazit a připsat si do tabulky první podzimní domácí výhru.
Na polovinu října bylo relativně teplé počasí, ale déšť bohužel udělal na hřišti těžký terén stejně jako před dvěma týdny. Na zápas jsme se znovu nesešli v ideálním počtu. Bylo nás dvanáct plus zraněný Martin Augusta, který byl připraven zasáhnout jen v případě nouze. Hosté na tom ale nebyli o moc lépe, přijeli totiž ve třinácti lidech.

Nastoupili jsme v sestavě: Gašparik – Neuberg, Straka David, Straka Kryštof, Purkard – Tožička, Kačírek, Židlík, Drazdík – Randák, Čeljuska. Jediným zdravým hráčem, připraveným zasáhnout z lavičky do hry, byl Míra Hložek.

Úvod zápasu nám vyšel náramně. Hned na konci první minuty při první útočné akci uklidil míč do branky Luboš Tožička a vedli jsme 1:0.
Rychlé vedení přineslo klid na naše kopačky. Měli jsme herní převahu a soupeře jsme do šancí vůbec nepouštěli. Bohužel jsme však žádnou další šanci neproměnili a málem tak přišel trest. Mezi dvacátou a třicátou minutou jsme totiž polevili a hosté měli několik šancí. Dokonce vstřelili i gól, který ale naštěstí nemohl být uznán pro ofsajd střelce hostů.
Po úvodní půlhodině přišla naše silná dominance a odměnou nám byly čtyři góly do konce poločasu. Postupně se trefili Míra Randák ve 31. minutě, následně Martin Kačírek ve 36. minutě, ve 40. minutě skóroval opět Luboš Tožička a ve 42. minutě si gólový účet zápasu otevřel i Martin Čeljuska.
Poločas tedy skončil jednoznačným výsledkem 5:0 pro nás. A to jsme samozřejmě neproměnili všechny šance, protože jako obvykle naše zakončení nebylo zdaleka stoprocentní. I hosté ale v závěru poločasu trefili tyč a břevno naší branky (oboje při jedné akci), takže úplně bez šance také nebyli.

Druhý poločas pro nás začal opět velmi dobře. Ve 48. minutě se prosadil Martin Čeljuska (6:0). I nadále jsme pak měli jasnou herní převahu. Hosté se snažili hrát fotbal, ale byla to velmi naivní hra. A i když naše kombinace nebyly úplně přesné a rychlé, dostávali jsme se do dalších a dalších šancí. Bylo jen otázkou, na jakých číslech se zastaví skóre v 90. minutě.
V 58. minutě si připsal branku Roman Neuberg (7:0). V 68. minutě skóroval Martin Čeljuska a gólový zásah si zopakoval i v 70. minutě. Bylo to tedy najednou 9:0. Bohužel se z jedné šance následně prosadili i hosté. V 73. minutě zaznamenal jejich čestný úspěch Martin Janák a korigoval tak stav na průběžných 9:1.
Poslední gól zápasu padl v 77. minutě. Připsal si ho Vojta Židlík (10:1) a přivedl nás tak do problémů, protože naše světelná tabule neumí dvojciferné skóre. Na tabuli tak stále svítilo „jen“ 9:1. S tím se při nákupu světelné tabule tak nějak nepočítalo.
Do konce zápasu už další branka nepadla. Pokud by naši hráči byli o něco více efektivní, tak jsme mohli dát (když budeme trochu neskromní) něco mezi 15 až 20 góly. Takovou jsme měli herní převahu proti naivně (ale sympaticky otevřeně) hrajícímu soupeři. Kdyby Jablonná použila taktiku „prešovský beton“, určitě by si odvezla výrazně lepší výsledek.
Zajímavostí je, že Jablonná má v posledních venkovních zápasech klesající výsledkovou tendenci. Nejprve prohráli 8:1 v Zaječicích, následně 9:1 v Jírovicích a teď 10:1 v Čerčanech. Jablonná totiž dělá body hlavně doma, ale i přes tyto venkovní debakly mají po tomto sobotním zápase stále více bodů než my (Jablonná 13, my 8 bodů).
Snad se tato naše vysoká výhra podepíše do herní pohody v dalších zápasech a budeme vyhrávat i zápasy, kde nemáme takovou herní převahu jako dnes.
Zápis z utkání najdete ZDE.

Čtyř branek Martina Čeljusky si všimli i v Benešovském deníku

Tolik tedy reportáž Vládi Švorby, a protože si našeho kanonýra Martina Čeljusky všimli i v Benešovském deníku, tak si můžete přečíst i jeho pohled na povedené utkání. Článek najdete ZDE, je to sice v placené sekci, ale věřím, že spousta z vás má deník předplacený. Pokud ne, tak si můžete článek za korunu odemknout. Překopírovat sem celý text by mi přišlo vůči tomuto periodiku nefér.

Foto z archivu Martina Čeljusky poskytnuté Benešovskému deníku

Trocha statistiky vysokých výher a střeleckých výkonů
Již po zápase v Krhanicích, kde jsme vyhráli 6:2 a Míra Randák vstřelil hattrick, jsem dostal otázku, kdy se vlastně hráči Slavoje naposledy povedlo tohoto počinu dosáhnout. Dal jsem si tedy tu práci tyto statistiky dohledat a věřte, že podobné úspěchy nás moc často nepotkávají.
Takže. Poslední hattrick si připsal Martin Čeljuska a bylo to v domácím zápase proti Lešanům, který jsme v listopadu 2019 vyhráli 6:1. Jsou to tedy od posledního hattricku skoro tři roky. Je potřeba ale konstatovat, že předchozí sezóny nebyly kvůli Covidu úplné, a tak je tento časový úsek poněkud zkreslený. Celkově se dá říct, že hattricků moc nedáváme, v dohledné minulosti se to dařilo více méně jen Martinovi, ale narazil jsem i na tři branky v zápase od Filipa Voldřicha, který už ale pár let střílí góly za Kamenici.
Pokud se zaměříme na deset (a více) vstřelených branek Slavoje v jednom utkání, tak naposledy se nám to povedlo ještě ve čtvrté třídě, když jsme v sezóně 2015/16 mířili za postupem do „trojky“ (ani poté, při postupu do „okresu“, se nám něco podobného nepovedlo).
Posledním utkáním, kdy jsme soupeři nadělili deset a více branek, byl domácí zápas proti rezervě Chocerad, který jsme ovládli 11:1. Zápas byl sehrán 18. června 2016, tedy před více než šesti lety. Shodou okolností to bylo do tohoto víkendu i utkání, kde se naposledy podařilo našemu hráči vstřelit více než tři branky. A bylo to o hodně víc. Šest zásahů si totiž tenkrát připsal Honza Hofinger, který je dnes již hráčem Krhanic, za které ale po předchozí štaci v Kamenici odehrál jen poločas na podzim loňské sezóny.
Sezóna 2015/16 přinesla ještě jeden desetigólový zápas. Na našem hřišti to v květnu 2016 odnesly i Bukovany, když si odvezly totožný výsledek, jako teď Jablonná, tedy 10:1. Tento zápas přinesl i jeden rekord. Tím je (za hodně dlouhou dobu zpět) zřejmě nejvyšší počet branek vstřelených jedním naším hráčem v jednom utkání. Martin Čeljuska totiž tenkrát gólmana Bukovan pokořil hned sedmkrát!
A aby toho nebylo málo více než tři góly (konkrétně čtyři) si Martin připsal i v podzimním utkání tohoto ročníku (10. října 2015) proti dnes již neexistující rezervě Úročnice.
Tento postupový rok byl pro Slavoj opravdu povedený a plný příjemných zážitků.
P.S.: Pokud se ptáte, jestli jsme někdy nadělili deset branek soupeři i na jeho hřišti, tak nevím :). Předpokládám, že ano, ale od roku 2004 (odkdy jsou výsledky až na výjimky dohledatelné), se to našemu „áčku“ ani rezervě nepodařilo. Útěchou nám budiž to, že se to stává celkově hodně málo a ne překvapivě hlavně ve čtvrtých třídách.

-----

Starší přípravka si připsala cennou remízu se sousedními Pyšely

Starší žáci se nedokázali vzepřít papírovým předpokladům a padli 0:3 na půdě druhého týmu soutěže, tedy Sonohrab/Velkých Popovic. To, že jsme nevstřelili ani jedn gól, je jen důkazem, že nejlepší obrana soutěže je opravdu neprostupná. Vždyť v sedmi zápasech (včetně tohoto) inkasovaly Senohraby/Velké Popovice jen čtyřikrát! A to je v žákovské kategorii opravdu zajímavý počin. Zápis z utkání najdete ZDE.

Mladší žáci si proti stejnému soupeři dokázali poradit o poznání lépe. Objektivně sice měli situaci lehčí než starší žáci, protože Senohraby/Velké Popovice v kategorii mladších žáků nedominují tolik jako v těch starších, ale přesto šlo o těžký zápas proti tabulkově lepšímu soupeři. Naše výhra 6:1 je tedy velkým překvapením a znamená pro nás aktuální šesté místo, když jsme bodově dotáhli právě našeho sobotního soupeře. O naše branky se proti Senohrabům postarali čtyřgólový František Škvor a jednou skórovali Patrik Podešva a Václav Škrobánek. Zápis z utkání najdete ZDE.

Starší přípravka si letos bodové radosti mnoho neužila. Konkrétně do sobotního domácího derby s Pyšely získala jediný bodík za remízu 6:6 s Úročnicí. O to větší radost měli naši malí hráči z úspěchu proti do té doby o sedm bodů lepším Pyšelům, když dokázali získat opět bod za remízu 4:4. O naše branky se už tradičně podělili dvobrankoví Tim Kuhnel a Kryštof Honc. Našim malým čerčanským hráčům k tomuto úspěchu gratulujeme! Zápis z utkání najdete ZDE.

Mladší přípravka o víkendu sehrála první turnaj ve druhé části své sezóny. Hrálo se na čerčanské půdě za účasti domácího týmu, Pyšel, Dolních Kralovic a Ostředku. Jako obvykle ale výsledky budou připsány až později, a tak si na informaci, jak si zatím v této nejmladší kategorii stojíme, budeme muset ještě počkat. Příští víkend mají naši nejmenší volno a další turnaj je pak čeká až 30. října v Pyšelích. Jestli se v této fázi sezóny bude hrát ještě nějaký turnaj, nebo zůstane pouze u povinných dvou, není ještě známo. O všech novinkách vás samozřejmě budu informovat.