Vybojovaná výhra v přestřelce se Soběhrdy

V neděli odpoledne jsme vyrazili do nedalekých Soběhrd, kde jsme před rokem dostali slušnou nakládačku 1:7. Letos jsme ale rozhodně chtěli uhrát lepší výsledek a minimálně bodovat. Trávník v Soběhrdech měl díky vlhkému počasí krásnou barvu, ale hřiště bylo jako obvykle hodně drnovaté, takže se žádný kombinační fotbal nedal čekat. Balóny během zápasu hodně odskakovaly a viděli jsme tedy opět spíš tvrdý boj než nějakou oslavu fotbalu.

Reportáž ze zápasu vám opět kvůli mé neúčasti na zápase přináší Vláďa Švorba, který měl zápas z pozice asistenta rozhodčího jako na dlani. Když už jsme u rozhodčích, tak na zápas byl delegován mladý rozhodčí Daniel Chmelař, který je ale na svůj věk již zkušeným sudím, a jak se následně ukázalo, zápas zvládl s přehledem a bez chyb.

Do zápasu jsme opět nastoupili nekompletní
Jak už bývá v poslední době zvykem, opět jsme do zápasu nemohli nasadit to nejlepší. Tentokrát nám měly citelně chybět hlavně dvě opory z opačných konců hřiště. Nastoupit nemohl hlavní pilíř obrany Kryštof Straka a také gólový mág posledních kol Martin Čeljuska. Přestože tyto absence byly určitě cítit, tak nakonec se ukázalo, že při troše snahy a týmové hře můžeme hrát i takto oslabeni.
V nominaci se tedy pro zápas se Soběhrdy nakonec objevili brankář Vašek Měchura, obvyklí i méně častí obránci Hložek, Židlík, David Straka a Purkard, záložnící Drazdík, Kačírek, Augusta a Svatopluk Řezníček a v útoku nastoupili Randák a Patrik Řezníček.

Hrubě nepovedený úvod jsme do přestávky dokázali napravit
V zápase jsme se opět potkali s nepovedeným začátkem, kdy jsme často dělali zbytečné chyby v rozehrávce. Vzešlo z toho několik příležitostí domácích, z nichž jedna (již v 6. minutě) skončila pokutovým kopem. Ten sice Vašek Měchura vyrazil, ale u odraženého balónu byl jako první exekutor penalty a míč uklidil do branky (1:0).
Už ve 14. minutě bylo ale ještě hůř. Domácí totiž dokázali využít další naši chybu a zvýšili již na 2:0. A u druhé branky Soběhrd to navíc nemuselo skončit. O pár minut později totiž střela domácích skončila naštěstí jen na tyči. Naše situace po první necelé dvacetiminutovce věru nevypadala dobře. Asi každý, kdo zápas viděl a byl přítomen i minulý rok, měl najednou nepříjemné déjà vu.
Následně jsme se ale dokázali obdivuhodně psychicky a herně zvednout a začali jsme se dostávat do šancí. Ve 20. minutě šel po chybě domácí obrany sám na domácího brankáře Patrik Řezníček a zakončil úspěšně (2:1). Pro Patrika to byl díky zraněním a covidovým pauzám první úspěšný zásah po zhruba dvou letech a „Pápa“ tak potvrdil svou vzrůstající formu po svém návratu.
A naše zápasové zmrtvýchvstání navíc pokračovalo! Ve 28. minutě živou vodou politý Patrik Řezníček předložil míč před prázdnou branku Mírovi Randákovi a bylo srovnáno (2:2).
Po vyrovnání následovaly šance na obou stranách a poločas se pomalu blížil ke konci. Samotný závěr poločasu ale s pomocí paní Štěstěny nakonec vyzněl pro nás. Ve 43. minutě totiž domácí hráč zcela osamocen na malém vápně hlavičkoval pouze do břevna a naopak o dvě minuty později na opačné straně hřiště Míra Randák vystřelil z brankové čáry od rohového praporku a brankář domácích Pech si nešťastně srazil míč do sítě (2:3). V podstatě z ničeho jsme dali nevídaný gól do šatny a poločasový obrat tak byl dokonán!
Rozhodně se ale nedá říct, že jsme byli v prvním poločase lepší. Na to se ale historie ptát nebude.

Ve druhém poločase urputný souboj pokračoval
Ve druhé půli to byla ještě větší nakopávaná než v prvním poločase a hra se přelévala z jedné strany na druhou. O něco víc šancí měli domácí, ale nás držel hlavně výborně chytající Venca Měchura.
V 59. minutě přišlo na řadu naše první střídání. Na hřiště šel podle plánu Igor Kodet místo Patrika Řezníčka.
Skóre zápasu se pak znovu měnilo až v 75. minutě. Sváťa hodil aut Mírovi Randákovi, ten obešel dva protihráče a kolem třetího vystřelil. Brankář ke své smůle viděl střelu pozdě a už jí nedokázal chytit (2:4). Míra si tak zkompletoval neoficiální hattrick (protože jeho střela od rohového praporku musela být objektivně označena jako vlastní gól) a minimálně pro nás si tedy připsal druhý třígólový zápas v této polovině sezóny.
Najednou to pro nás vypadalo velmi dobře, ale domácí zápas stále nevzdávali a dál bojovali. Naštěstí pro nás ale selhávali v zakončení. Zdramatizování zápasu ale přeci jen přišlo. V 80. minutě domácí Jakub Bartík vstřelil již svůj třetí gól a rázem to bylo opět jen o jedinou branku (3:4).
V závěru jsme to ale vzadu docela zvládali a v první minutě nastavení jsme po faulu na Igora Kodeta dokonce i my kopali penaltu. Míč si na značku pokutového kopu postavil Vojta Židlík a znovu nám vrátil vedení o dvě branky (3:5).
Čekalo nás ale ještě šest napínavých minut nastaveného času. Něco málo z něj sice ukouslo střídání Kuby Gašparika za Míru Randáka, ale ani to nám nemuselo stačit. Domácí to totiž ani za tohoto zdánlivě beznadějného stavu pár minut před koncem nevzdávali a ve 4. minutě nastavení dokonce snížili na 4:5.
V posledních okamžicích zápasu mohl dvakrát střelou do prázdné branky rozhodnout Igor Kodet, ale v obou případech selhal. Navíc si pak ještě stihl vysloužit žlutou kartu za zakopnutí balónu. V dané situaci to ale nebylo nic, co by se mu dalo vyčítat. Účel prostě někdy světí prostředky.
V 96. minutě přišel konečně závěrečný hvizd a mohli jsme tedy slavit. Výhra 5:4 na horké a hrbolaté půdě v Soběhrdech se i kvůli loňským souvislostem rozhodně počítá. Objektivně je ale třeba říct, že spravedlivější by možná byla remíza. Ale tak, jak jsme v mnoha zápasech předtím měli smůlu, tak dnes při nás stálo štěstí a výborný výkon našeho brankáře. Také rozhodčí odvedl, jak už padlo v úvodu, dobrý výkon a to i přesto, že domácí byli ve druhém poločase hodně podráždění a nestranné řízení zápasu mu tak moc neusnadnili.
Z našich hráčů si určitě kromě gólmana zaslouží pochvalu i produktivní Míra Randák a v neposlední řadě také Patrik Řezníček, který svou pasáž zápasu odjezdil naplno a odměnou mu tak je bilance 1+1.

Příští týden nás čeká doma Miličín
Ten Miličín, který nás na našem hřišti minulou sezónu na jaře porazil. Tentokrát se ale nachází na poslední příčce, tak snad dokážeme natáhnout naši zatím krátkou vítěznou sérii i o zápas s tímto soupeřem. Nic ale nesmíme podcenit. Facku z Lešan ještě cítíme celkem dobře, tak snad se z tohoto fiaska proti poslednímu dokážeme poučit :).

Zápis z utkání najdete ZDE.

-----

Přípravka vstává z popela!

Starší žáci doma v sobotu přivítali tým Sedlec-Prčice a v utkání byli favority. Hostům se letos nedaří a hlavně jejich produktivita je mizerná. Papírové předpoklady se sice nakonec naplnily, ale vítězství se nerodilo snadno. Brzy jsme se sice ujali brankou Martina Mikulandy vedení, ale soupeř do přestávky srovnal. Po půli jsme ale hosty dokázali druhou brankou Martina Mikulandy a trefou Daniela Pfeffera zlomit a připsat si tak tak trochu očekávané, ale cenné vítězství 3:1. Díky zisku tří bodů jsme se vyhoupli na pěkné čtvrté místo, ale to už je asi hranice možného. Třetí příčka je totiž vzdálená celých deset bodů (a to máme odehráno o zápas víc než třetí tým). Spíš si tak budeme muset hlídat týmy pod námi, protože hned čtyři mužstva jsou tam v dosahu jednoho vítězného zápasu. Zápis z utkání najdete ZDE.

Mladší žáci hráli také v sobotu na domácí půdě proti papírově slabšímu soupeři, ale spojený tým Neveklova a Jablonné nakonec zdolat nedokázali. Po nepovedené první půli, kterou jsme prohráli 0:2, naše vzepětí ve druhé fázi zápasu stačilo jen na konečné srovnání na 2:2. Naše trefy si připsali Roman Ravlinko a František Škvor. V tabulce se se čtrnácti body zatím držíme ve vyrovnaném středu tabulky. Přední příčky jsou nám hodně vzdáleny, ale to platí i o těch u dna. Naopak střed žebříčku je vyrovnaný natolik, že jeden zápas může přinést posun nebo propad i o dvě příčky najednou. Zápis z utkání najdete ZDE.

Starší přípravka vyrazila v neděli do Maršovic. Domácí také zatím neoplývají zrovna oslnivou formou, a tak se přesto, že jsme do tohoto zápasu ještě nepoznali chuť vítězství, dal očekávat vyrovnaný souboj. Nám evidentně v zápase pomohlo získané sebevědomí po remíze v derby s Pyšely a maršovického soupeře jsme nakonec, možná překvapivě, ale o to zaslouženěji, porazili 5:2. O naše branky se postarali dvakrát Tim Kuhnel a jednou Adam Houska a Jan Frey (jednu z branek si domácí vstřelili sami). Našim malým hráčům nezbývá než pogratulovat, protože poté, co dostávali všude naloženo, konečně začínají těžit ze získaných zkušeností a přes svůj věkový handicap i bodovat. Díky moc za první výhru a jen tak dál! Zápis z utkání najdete ZDE.

Mladší přípravka měla tento víkend volno. Výsledky prvního turnaje z minulé neděle stále ještě nejsou oficiálně zveřejněny. Další turnajové kolo naše nejmenší čeká v neděli 30. října v Pyšelích. Tak držíme palce.