Dlouho nejistá výhra v tempu přáteláku

V sobotu jsme doma odehráli zápas proti Miličínu, který se aktuálně nachází na poslední příčce tabulky. Mohlo by se tedy zdát, že šlo o snadný úkol, ale kdo si vzpomene na nedávný zápas proti tehdy posledním Lešanům, tak ví, že tomu tak rozhodně být nemusí. Nakonec se ale dílo podařilo, a i když se z naší strany nejednalo o nějaký světoborný výkon, tak se nám podařilo získat třetí výhru v řadě. A nakonec i těch branek bylo docela hodně...

Nevýrazný herní projev v první půli nám nakonec přinesl dvě branky
Ačkoli se zápas odehrával na konci října, bylo krásně slunečné a teplé počasí, a tak se v hledišti sešla velmi slušná návštěva. Diváci dost možná oprávněně očekávali úvodní tlak domácích, ale ten nepřišel. Naopak. Po úvodních „oťukávacích“ minutách se hosté z Miličína začali osmělovat a poměrně brzy nás zatlačili na naší polovinu. Kolem páté minuty nás dvakrát výrazně podržel Kuba Gašparík v naší bráně, když nejdříve vytáhl krásnou dalekonosnou střelu pod břevno na roh a chvilku poté konečky prstů vytěsnil i střelu z přímého kopu, která mířila pěkně za tyč. Obě tyto střely se daly označit za gólovky a jen díky Kubovi to bylo stále 0:0.
Až kolem 10. minuty se hra trochu srovnala, ale dopředu jsme nebyli vůbec nebezpeční. Nějaké náznaky šancí jsme sice měli, ale nedokázali jsme je dotáhnout k nebezpečným zakončením. Alespoň už ale zápas nevypadal tak jednostranně.
Naše mírné zlepšení ale přeci jen své ovoce přineslo. Ve 20. minutě ještě obrana Miličína Jirkovi Drazdíkovi jeho pěknou střelu zblokovala, ale o minutu později už kapitulovala. A v duchu dosavadního průběhu to nebylo po nějaké naší vypracované akci, ale po chybě miličínských. Obránci hostů se vůbec nepovedl odkop a trochu „přisvítil“ ve vlastním vápně. Následoval nepřehledný závar v bezprostřední blízkosti branky hostů, ze kterého díky příkladnému důrazu vyšel vítězně Míra Randák a vybojovaný míč pohotově uklidil „pod víko“ (1:0).
Vstřelená branka nás sice probudila, ale naše oživení netrvalo dlouho. Miličín se rozhodně nevzdal a hru opět vyrovnal. Nehrálo se v příliš velkém tempu, ale hra se přelévala ze strany na stranu a my jsme roli favorita tak úplně neplnili. Následujících více jak dvacet minut už žádné velké šance ani z jedné strany nepřineslo, a tak za zmínku stálo jen naše střídání ze 38. minuty, když Luboše Tožičku nahradil Martin Augusta.
Když už to vypadalo, že poměrně nezáživný poločas skončí hubeným vedením 1:0, přišla naše parádní gólová akce. Ve 44. minutě jsme rozehráli přímý kop na nás neobvyklým způsobem. Kryštof Straka místo střely nebo centru poslal míč podél lajny na křídlo Romanovi Neubergovi, který míč potáhl a centroval do rozhozené obrany, kde si balón našel na malém vápně Vojta Židlík a ve výskoku sklepl míč do sítě (2:0). Tahle akce opravdu snesla hodně přísná měřítka.

Druhá půle přinesla o něco málo lepší výkon Slavoje
Druhé dějství jsme začali poměrně aktivně, ale bylo zřejmé, že tempo hry se už asi nezvedne. První minuty po přestávce nepřinášely žádné šance ani na jedné straně, takže diváci mnoho vzruchu nezažívali. V 60. minutě šel ze hřiště Patrik Řezníček a nahradil ho Igor Kodet, o kterém jsme ještě měli slyšet.
Tempo přátelského zápasu pokračovalo i nadále a hra byla asi nejen pro diváky docela uspávací. V 72. minutě asi klimbala i naše obrana a nedokázali jsme zareagovat na zrychlený pohyb křídelníka Miličína. Výsledkem bylo snížení na 2:1 a vzhledem k naší pasivitě jsme se mohli obávat, že by Miličín mohl v dalším průběhu i srovnat.
Naštěstí jsme ale soupeři tuto naději nenechali příliš dlouho. V 77. minutě se po křídle rozběhl David Straka a prošel přes obranu až k bráně Miličína. Jeho střelu z úhlu dokázal gólman vyrazit na břevno, odkud se míč odrazil těsně před brankovou čáru. Jako první byl u odraženého balónu svědomitě dobíhající Igor Kodet a zblízka nemohl prázdnou bránu minout (3:1).
Po vstřelené brance jsme ještě jednou střídali. Jirku Drazdíka nahradil Míra Hložek a čekala nás ještě závěrečná čtvrthodinka. Hru jsme sice měli celkem pod kontrolou, ale žádný válec to znaší strany nebyl. Soupeř se navíc stále nehodlal vzdát a příležitostně se dostával do nepříjemných šancí. Rozhodnuto tedy stále určitě nebylo, ale naštěstí nás od další inkasované branky zachránilo nepřesné zakončování Miličína a spolehlivé zákroky Kuby Gašparíka.
V 85. minutě už hrál soupeř hodně „na riziko“ a to se mu vymstilo. Jednu nepříliš dobrou rozehrávku vystihl Igor Kodet a poslal do střelecké příležitosti Míru Randáka. Ten už sice mohl v dobré pozici zakončovat, ale všiml si, že se Igor mezitím dostal sám před prázdnou branku, a tak mu míč nezištně vrátil. Igor si tak připsal duhou branku „do prázdné“ (4:1).
Po našem čtvrtém gólu už bylo vše jasné, a to se projevilo i na hřišti. Nic zásadního už se nestalo, a tak rozhodčí neměl ani důvod příliš nastavovat.

Čtyřgólová výhra se nerodila snadno
Když se nezaujatý divák koukne na výsledek, tak se mu může zdát, že jsme soupeře přejeli rozdílem třídy. Rozhodně tomu tak ale nebylo. Zápas sice neměl vysokou úroveň, ale Miličín v něm určitě nepodával výkon, který by odpovídal poslednímu týmu tabulky. Hlavně dva jeho šestnáctiletí hráči, bratři Trefilové, byli na hřišti hodně vidět a svým pohybem nám často dělali problémy. Důvodem bylo i to, že jsme se po celý zápas nedokázali dostat do tempa. Sice jsme hráli poměrně aktivně, ale určitě jsme měli hrát svižněji. Naštěstí to, možná i souhrou náhod, dobře dopadlo a my si tak připisujeme třetí tříbodový zisk v řadě.
V příštím kole vyrážíme do Bystřice, která zatím po svém sestupu z „okresu“ nepodává moc přesvědčivé výkony, a tak tu určitě nějaká možnost naši sérii protáhnout je.
Zápis z utkání nejdete ZDE.

-----

Mládež o víkendu splnila „povinnost“
Starší žáci svůj zápas ve Struhařově proti místnímu spojenému týmu Struhařova a Soběhrd zvládla, ale vzhledem k tomu, že jsme hráli proti poslednímu týmu, tak výsledek není nijak oslnivý. Výhra 7:3 se samozřejmě počítá, ale domácí rozhodně vzdorovali více, než jsme čekali. O naše branky se postarali dva střelci hattricku Pavel Sisel a Martin Mikulanda a jeden zásah přidal Jan Škvor.
Sobotní zápas byl pro starší žáky na podzim již poslední. S předstihem máme odehraných všech deset utkání a zatím jsme na pěkném čtvrtém místě. Všechny ostatní týmy ale mají odehráno minimálně o zápas méně, a tak pravděpodobně ještě nějaký ten propad tabulkou přijde.
Zápis z utkání nejdete ZDE.

Mladší žáci v Peceradech také poměřili síly s posledním týmem tabulky, a i když jsme žádný brankostroj nepředvedli, tak nula vzadu se při vítězství 4:0 rozhodně počítá. Naše branky vstřelili František Škvor, Patrik Podešva, Jan Stibor a Adam Valášek.
Narozdíl od starších žáků ty mladší ještě jedno utkání čeká. V tabulce jsme zatím pátí, ale poslední kolo může s pořadím ještě trochu zamíchat. Bohužel je ale pravděpodobnější propad než posun, ale o mnoho míst by to být nemělo. Starší žáci mají v tomto směru situaci o dost horší.
Zápis z utkání nejdete ZDE.

Starší přípravka po výrazně zlepšených výkonech z posledních kol přivítala druhé Votice a v bodový zisk jsme tak moc doufat nemohli. To se sice potvrdilo, ale prohra 4:14, i když se zdá vysoká, rozhodně není neúspěch. Když to porovnáme s tím, jaké naši hráči schytávali debakly v úvodu sezóny, tak se jedná o velký posun správným směrem. Dvě naše branky vstřelil Kryštof Honc a jednou se trefil Adam Houska. Čtvrtý gól si Votice dali sami.
Pro starší přípravku se také jednalo o poslední utkání podzimu a zatím držíme třetí místo od spodu, ve které by ještě nedávno vůbec nikdo nedoufal. Oba týmy pod námi ale mají ještě jedno utkání před sebou a mají nás bodově v dosahu. Teoreticky, pokud by vyhráli, nás tedy ještě na dno stlačit mohou. Myslím si ale, že výrazné posuny již nepřijdou.
Zápis z utkání nejdete ZDE.

Mladší přípravka dnes odehrála svůj druhý turnaj, který se konal v Pyšelích, ale výsledky zatím známy nejsou (to ostatně nejsou oficiálně oznámeny ani z prvního turnaje), takže si na naše finální umístění budete muset ještě počkat.