Úročnice musela být překvapená. Nebo ne?

Jak jsem avizoval již před zápasem, na Úročnici se nám dlouhodobě nedaří a vstřelit jí branku je pro nás velký oříšek. Nečekali jsme tedy snadný zápas, ale to, že ho odevzdáme takovým způsobem, jsem, přiznám se, také nepředpokládal. Ačkoli první minuty nevypadaly nijak zle, tak po půlhodině hrůzy už bylo rozhodnuto. Ani následné polevení domácích a naše marná snaha už žádné drama nepřineslo, a tak Úročnice právem zvítězila. I když jí to tedy moc práce nedalo.

Úvodní klidnější minuty vystřídaly naše chyby
Prvních pět minut zápasu, i když se hrálo celkem opatrně, patřilo spíš nám. Vyústěním naší aktivity byla povedená dalekonosná střela Martina Kačírka ze šesté minuty, která nadělala gólmanovi domácích výrazné problémy. Tím se ale naše pozitivní představení vyčerpalo a dál už to mělo být jen horší.
Kolem desáté minuty už byla hra vyrovnaná, ale pohlednější kombinace znemožňoval oběma týmům místy hodně podmáčený terén. Zápas ale i tak začínal nabírat na tempu a celkem bylo na obou stranách na co koukat. Pohříchu ale akce obou týmů končily nejčastěji ještě před vápny, a tak se mnoho šancí neurodilo.
V 17. minutě ale přišel bod zlomu. Domácí zahrávali přímý kop z nepříliš nadějné vzdálenosti a k údivu všech skončil míč v naší bráně. Na vině byla zřejmě špatně postavená zeď, protože balón prosvištěl kolem ní a zapadl k tyči (1:0).
O pár minut později, konkrétně ve 20. minutě, bylo ale ještě hůř. Martin Augusta nikým neatakován zahrával malou domů, ale špatně se podíval na postavení gólmana Kuby Gašparíka. Míč šel do brankářova protipohybu a Kuba jen bezmocně sledoval, jak míč neomylně zapadl za tyč (2:0).
Během chvilky se nám tak jen a jen naší vinou zhroutil dobře rozehraný zápas a stále to nemělo být vše. I přes dvě obdržené branky jsme hráli dál aktivně a snažili jsme se co nejrychleji snížit. Domácí ale také nezalezli a i dál se tak dění na hřišti odehrávalo v rychlém tempu. Na nás už ale byla vidět lehká nervozita a nedokázali jsme v klidu podržet míč.
Ve 26. minutě jsme znovu inkasovali a tentokrát to poprvé bylo po akci soupeře ze hry. Objektivně je třeba říct, že se jednalo o akci povedenou, zakončenou přesným centrem na vzdálenější tyč a placírkou z voleje. Úročnice nám dala lekci z efektivity. Střel na bránu měli minimum, ale rázem vedli 3:0.
V následujících minutách už na nás byla vidět velká nervozita a naše zbrklé akce nevedly k ničemu nebezpečnému. Často jsme ztráceli míč a výsledkem byla čtvrtá branka v naší síti. Opět se jednalo o pěknou kombinaci a zakončení z malého vápna (4:0).
To už byla opravdu ledová sprcha a naše hra se po 30. minutě úplně rozpadla. Domácím naopak narostla křídla a najednou jich bylo všude plno. Šance střídala šanci a my se báli, kdy se některá znovu ujme. Naštěstí se tak nestalo a kolem 38. minuty už se hra opět srovnala. Zpočátku to z naší strany stačilo jen na otupení tlaku soupeře, ale následně jsme přebrali iniciativu úplně. Popravdě ale hlavně kvůli tomu, že Úročnice hodně ubrala, protože už se opravdu neměla kam hnát.
Naše akce ale bohužel ani teď nebyly až na výjimky nebezpečné. Navíc domácí gólman svůj tým párkrát dokázal podržet, a když už jsme ho dokázali vyšachovat, tak nám selhalo zakončení. Asi největší příležitost snížit měl Míra Randák, který ve 42. minutě neatakován zblízka hlavičkoval mimo.
Do přestávky už jsme nic dalšího zajímavého nepředvedli a poločas zakončil stylově přímý kop Martina Kačírka, který šel vysoko nad.

Druhý poločas byl ve znamení naší marné snahy
Ačkoli druhou půlku začali aktivněji domácí, brzy se zase stáhli a nechali nás hrát. Tedy spíš se trápit. Držení míče jsme měli vysoké, ale koncovka byla žalostná. Hlavně Mírovi Randákovi to tentokrát vůbec nelepilo, ale ani ostatní na tom nebyli lépe.
Do našeho dvojitého střídání v 56. minutě se na obrazu hry nic nezměnilo, a co jsme nenamířili mimo, zlikvidoval gólman domácích. A moc práce s tím neměl. Zmíněné střídání znamenalo konečnou pro Igora Kodeta a Martina Augustu, kterému se zápas na stoperu vůbec nepovedl (k tomu se ale ještě dostaneme) a na hřiště vběhli Kuba Charvát a Ivan Horčička.
I nadále jsme drželi míč a snažili se útočit. Žádný velký efekt to ale nemělo a naopak domácí ze svých ojedinělých akcí hrozili víc. Čas dál nerušeně plynul a náš platonický tlak přerušilo až další střídání. V 67. minutě šel dolů David Straka a nahradil ho Jirka Drazdík. Hned o minutu později se nedokázal uhlídat Sváťa Řezníček a vysloužil si žlutou kartu za nějaké průpovídky. Následně jsme znovu střídali, dolů šel trápící se Míra Randák a jeho pozici zaujal Vašek Měchura.
Na hřišti se před oběma brankami stále nedělo nic zajímavého. My jsme se nedokázali dostat do nebezpečného zakončení a domácí už se o to ani moc nesnažili. Hra se postupně srovnávala a na nás už byla vidět částečná rezignace a frustrace. Bohužel byla výsledkem i další žlutá karta pro Sváťu Řezníčka. Opět to bylo za řeči. Takto hloupě oslabit tým, to rozhodně na pochvalu nebylo.
V 85. minutě přišla pověstná třešnička na dortu. Ojedinělý přímý kop domácích Kuba Gašparík neudržel „v koši“ a míč mu vypadl za čáru (5:0). Ani Kuba dnes neměl svůj den a jen tak podtrhl zmar celého týmu.
Poslední minuty už se dohrávaly jen z nutnosti a do hry už se zapojovali hlavně domácí. Přesto jsme ještě stihli zápas zakončit stejně jako první půli, tedy přímým kopem Martina Kačírka mimo tři tyče.

Zápas se nepovedl nikomu
Překvapivá byla už úvodní sestava. V minulém zápase nám obrana šlapala a s Teplýšovicemi jsme udrželi nulu. Přesto trenér Krajča do obranné řady zasáhl a změnil její složení. Martinovi Augustovi, který byl určen stoperem, tento post nesedí a bylo to poznat. Zápas pro něj nedopadl vůbec dobře. Proč ale nenastoupila obrana z minulého zápasu (i když byli všichni hráči přítomni), tomu jsme (minimálně my v hledišti) moc nerozuměli.
Jak už tu padlo, zápas bohužel nevyšel ani gólmanovi, který několikrát rozhodně neměl čisté svědomí. A kapitolou sama pro sebe je dlouhodobě ofenziva. Naše zakončení a vůbec finální řešení akcí je špatné. Na nebezpečné akce se hrozně nadřeme, a když už si je vytvoříme, většinou je dokážeme spolehlivě zazdít.
Zápis z utkání najdete ZDE.

Naše situace není dobrá
Důsledkem sobotní prohry (a výher několika týmů ze spodní části tabulky) je, že jsme se opět propadli žebříčkem dolů. Aktuálně jsme dvanáctí, jediný bod před předposlední Bystřicí. Je sice pravda, že i směrem vzhůru (řekněme až k sedmé osmé příčce) nejsou rozestupy příliš velké, ale pokud budeme hrát takto, tak budeme mít velký problém. Jasným sestupujícím je sice Miličín, který svou šestnáctibodovou ztrátu už nedožene, ale pokud se bude týkat „pád“ i předposledního týmu, tak bychom se měli mít na pozoru. Už následující dvě kola hodně napoví. Hrajeme doma s Lešany a pak v Jablonné, tedy s přímými konkurenty v tabulce. Pokud bychom z těchto zápasů odešli bez úspěchu, tak už bude situace hodně kritická.

----

Mládežníci nějaké ty body přeci jen získali
Starší žáci měli volno, a tak se o víkendu ze žáků představili jen ti mladší. Nečekal je snadný úkol a bohužel se překvapení nekonalo. Derby s Nespeky/Poříčím dopadlo asi podle papírových předpokladů a zápas jsme ztratili vysoko 1:11. Jedinou naši branku vstřelil Jakub Pril. Zápis z utkání najdete ZDE.

Starší přípravka získala alespoň bod za remízu 7:7 v Pravoníně (naše branky: 3x Tim Kuhnel, 3x Adam Houska a 1x Vojtěch Krása). V tomto utkání jsme vzhledem k formě domácích mohli myslet i na vítězství, ale bod ze hřiště soupeře se rozhodně počítá. V tabulce jsme na krásném šestém místě a oproti jaru se naše výkony hodně zvedly. Zápis z utkání najdete ZDE.

Mladší přípravka má za sebou v uplynulém týdnu dva turnaje. Středeční turnaj v Poříčí se nám bohužel nevydařil a skončili jsme bez bodu. Naopak v Peceradech už to bylo o něčem jiném a připsali jsme si dvě výhry a remízu. Turnaje těch nejmenších jsou svou živelností a nevyzpytatelností opravdu krásné. Vyhrát může kdokoli nad kýmkoli a radost si tak nakonec většinou užijí všichni. Pokud by vás ale přeci jen zajímala tabulka po třech turnajích, tak držíme krásné druhé místo za suverénními Chocerady. Poříčí a Pecerady na dalších příčkách už na nás pár bodíků ztrácejí.

----

Čarodějnice
Závěrem bych se ještě moc rád stručně vrátil k nedělním čarodějnicím. Udělali jste nám velkou radost tím, v jakém počtu jste přišli, i když konkurenčních akcí v okolí bylo nespočet. Podle vašich reakcí jste byli spokojeni a to nám dělá radost ještě větší. Poděkovat bych chtěl ale také všem hráčům a členům Slavoje, kteří přiložili ruku k dílu a postarali se tak o bezproblémový průběh akce.
Takže ještě jednou díky za účast a pomoc a třeba příští rok na viděnou.

    
Foto: Igor Kodet