Žáci drželi naději na solidní výsledek jen poločas

V upoutávce na zápasy tohoto víkendu jsem napsal, že pokud vezmeme v potaz různé okolnosti, které ještě zmíním v textu, tak nejsme tak úplně bez šance... Mýlil jsem se, šanci na výhru jsme bohužel neměli.

I když jsme v prvním poločase dostali gól již v páté minutě, mohl průběh této části hry svádět k dojmu, že by se zápas dal ubojovat k nějakému přijatelnému výsledku. Naši hráči měli sice daleko méně ze hry a do šancí se nedostávali, ale poměrně dlouhou dobu se dařilo držet soupeři na dostřel a mohli jsme doufat, že se třeba někdo z našich utrhne a zápas se podaří vyrovnat. Tento pocit mohlo zvýraznit i to, že se Netvořicím letos ještě doma nepodařilo bodovat a my naopak jedinou svoji výhru získali na hřišti soupeře. Bohužel to byl pocit zavádějící. Soupeř byl lepší a nakonec svoji převahu vyjádřil i druhým gólem ve 25. minutě. My jsme si naopak za celou první půli nevypracovali žádnou výraznější šanci. Přesto přeze všechno se do kabin šlo za přijatelného výsledku 2:0, se kterým ještě teoreticky šlo v druhé půli něco dělat. 
Jenže hned začátek druhého poločasu nás vrátil zpátky do reality a po minutě hry už jsme prohrávali 3:0. Obraz hry se neměnil a tak po relativně hlušších deseti minutách musel přijít trest. Ten byl ale více než krutý. Během následujících deseti minut jsme dostali 6 gólů a bylo po zápase. V tomto hororovém mezičase se naše hra zcela zhroutila a zmizela i bojovnost, která nás do té doby jako jediná mohla zdobit. Hráči nestíhali a nebyli schopni soupeře dostupovat, uhýbali ze soubojů a alibisticky se schovávali. Nikomu se nechtělo hrát a převzít odpovědnost za snahu lavinu soupeře zastavit. Naštěstí se netvořičtí vedením o devět gólů nechali sami ukolébat a nejenže zvolnili, ale vlastní bohorovností dvakrát během minuty zbytečně přišli na půlící čáře o míč a v obou případech nechali našeho útočníka předvést pěknou individuální akci zakončenou gólem přes bezmocného gólmana. Bylo to sice jen kosmetické snížení, ale lepší než nic. O lecčemž ale bohužel svědčilo to, že se jednalo „jen“ o individuální snahu našeho útočníka a nebyly to žádné vypracované kombinační akce více členů našeho mužstva... Po našich slepených brankách se vše ale velmi rychle vrátilo do starých kolejí a Netvořice si devítigólový rozdíl ve skóre vzali ještě do konce zápasu zpět. 
Těžko v takovém zápase vyzdvihnout něčí výkon, logicky se nabízí střelec obou gólů, ale já bych přeci jen asi nejvíce pochválil Pavla Siňora. Ten v obraně rozhodně neměl čas na oddych a přesto bojoval po celý zápas ze všech sil. Jistě, ani on se nevyvaroval chyb a i někteří další měli pěkné momenty a v některých úsecích se ani jim nedala upřít snaha, ale konzistentní výkon ukázal zřejmě jen on. Pokud by takové nasazení a zápal během celého zápasu předvedli všichni hráči, nemusel být výsledek tak hrozivý.
Nezbývá tedy, než se začít soustředit na další zápas, který sehrajeme příští týden v sobotu v Křivosudově. Nebudu už raději pronášet nějaké prognózy a jen připomenu, že je to soupeř z první poloviny tabulky, který umí dávat góly, ale s obranou si zřejmě hlavu moc neláme. Více gólů než Křivosudov jsme dostali už jen my a poslední Ostředek. Třeba se nám této skutečnosti podaří využít. To ale bude třeba zlepšit soustředění na hru a přidat na důrazu, hrát více dopředu, ale hlavně tento výkon předvádět celý zápas a vyvarovat se výpadků, který jsme předvedli dnes ve druhé půli. Na zlepšení toho tedy není málo...

Galerie k aktualitě