Vyzrálý výkon přinesl A týmu vysokou výhru a důležité tři body

Do zápasu s nebezpečným soupeřem z Bystřice jsme šli s vědomím, že výhra je pro vývoj v tabulce více než důležitá. Naštěstí se nám zápas po taktické stránce povedlo zvládnout na jedničku a v pořadí týmů se stále držíme v elitní skupině.

Bystřičtí na nás vyrukovali v dresech v designu holandských klubů z přelomu 80. a 90. let a trávník posekali téměř jak v Leicesteru do soutředných kruhů kolem středu hřiště. Důležitější pro průběh utkání ale bylo, že pro tento důležitý zápas jsme museli oželet vykartovaného kapitána Martina Pánka, který za červenou kartu v minulém utkání dostal stopku na pět zápasů, zraněného Patrika Řezníčka, nemocného Filipa Voldřicha, absentujícího Míru Randáka a Martina Augustu, který z rodinných důvodů ukončil kariéru a již nám nebude k dispozici. Podobný problém se sestavou měl ale (možná naštěstí) i soupeř a průběh zápasu ukázal, že náš tým se s vynucenými absencemi dokázal vyrovnat výrazně lépe. 
Pro dnešní zápas si kapitánskou pásku navlékl Honza Hofinger, který od začátku bojoval za tým jako správný kapitán a ostatní si z něj vzali dobrý příklad. Nicméně začátek zápasu se nesl v opatrném duchu a prvních deset minut se víceméně nic nedělo. Naše hra lehce trpěla nepřesnostmi a soupeř se sice do náznaků šancí dokázal dostávat, ale jeho akce nebyly nijak nebezpečné. Až ve 13. minutě se uprostřed nudy z nenápadné akce zrodil náš první gól. Standa Hořčička dostal na půli křížnou příhrávku od Honzy Hofingera, mič potáhl podél lajny a když všichni čekali centr pod sebe na nabíhajícího Martina Čeljusku, tak překvapil gólmana soupeře střelou na bližší tyč. Brankář byl již výrazně v pohybu směrem k Martinovi a u své tyče nechal zívat díru jako vrata a tak Standovi stačilo jen trefit branku. Tenhle gól si gólman Bystřice za rámeček rozhodně nedá a Standovi tím notně usnadnil cestu k premiérovému gólu za A tým. 
Po našem vstřeleném gólu nabral obraz hry podobu, která se až na vyjímky nezměnila až do konce zápasu. Soupeř se pokoušel o tlak, ale moc si s tím nevěděl rady. Nám se dařilo jeho rozehrávku napadat (v tom vynikali hlavně Martin Čeljuka a Honza Hofinger) a vyrážet do nebezpečných brejků. Byla jen otázka času, kdy se některý z rychlých protiútoků ujme. Takto, tak trochu bez většího vzruchu pokračovala hra dalších 25 minut. Pak si Martin Čeljuska naběhl na centr za obranu a brejk na osamoceného brankáře zakončil střelou přímo do něj. Škoda, ale Martinovy chvíle měly teprve přijít. Možná v reakci na tuto nepovedenou šanci nebe zaplakalo a z mraků se spustil déšť. Ke konci poločasu se na promáčeném hřišti urodilo ještě po jedné šanci na každé straně, když soupeř prudce střilel z hranice šestnáctky a Petr Burcev musel vytáhnout skvělý zákrok a míč vytěsnit na roh. Po rohu bystřičtí znovu nebezpečně střileli, ale opět je zastavil připravený Petr Burcev. Pár minut poté jsme ještě měli velkou šanci navýšit vedení my, ale Honza Hofinger bohužel finální přihrávku na naprosto volného spoluhráče nasměroval přímo na nohu poslednímu obránci Bystřice. Nedalo se nic dělat a do kabin se šlo za hubeného jednogólového vedení.
O poločase si soupeř jistě v kabině řekl, že na nás musí vletět a vyrovnat. Ale nevletěl, protože jsme na něj vletěli my. Ve 47. minutě přihrál Vojta Židlík do uličky Martinovi Čeljuskovi, přihrávka byla ale zřejmě o něco delší než bylo třeba. Brankář Bystřice k ní měl zjevně blíž, ale v rozhodujícím okamžiku podklouzl (jak mrzuté) a Martin se dostal k míči akorát včas, aby mohl brankáře obejít a nebo přelobovat. Vybral si ale nezištnou přihrávku před prázdnou bránu na zcela volného Romana Neuberga, který už neměl moc práce se vstřelením své druhé letošní branky.
Soupeř se hned po rozehrávce pokusil odpovědět střelou z dálky, ale ta šla trestuhodně mimo. To se bystřickým ale vymstilo, protože snad hned z dalšího protiútoku poslal Honza Hofinger po zemi křížnou přihrávku za obranu na Martina Čeljusku. Přihrávka ale byla malinko prudší a Čeljusku zahnala ze střeleckého úhlu. Martin se ale dokázal s míčem dostat zpět do vápna a před dotírajícím obráncem prostřelit brankáře. Po pár minutách druhé půle jsme najednou vedli o tři góly a naše taktika na napadání a brejky se začala vyplácet. 
Následoval znovu platonický tlak soupeře, který jsme my narušovali občasnými výpady. Soupeř se sice do nebezpečných situací dostával ale jen vyjímečně a když už se trefil mezi tyče, tak proti jejich snaze zakročil skvěle chytající Petr Burcev. A protože klasické fotbalové klišé říká „Nedáš, dostaneš“, tak v 61. minutě při jednou z brejků Vojta Židlík přeloboval vyběhnuvšího brankáře a míč namířil ke vzdálenější tyči. Střela ale možná mířila do tyče a také ji už nebezpečně dobíhal jeden z obránců a tak Martin Čeljuska raději jistil zblízka do prázdné brány. Zápas byl v podstatě rozhodnut a šlo jen o to, jestli dokážeme ještě navýšit skóre a udržet čisté konto. 
Jako už po několikátě se hra znovu vrátila do starých kolejí. Soupeř ani tak nebušil na vrata, jako spíš jen nesměle chodil okolo a my na něj občas „vybafli“ nějakým rychlým protiútokem. Bohužel už se žádný další neujmul, i když zrovna některá z Hofingerových akcí by si gól zasloužila, už jen proto, jak celý zápas nezištně odmakal. Poslední čtvrt hodiny zápasu se opět hrálo v prudkém dešti, který kvalitě hry už moc neprospíval. Všichni, včetně rozhodčího, který si během zápasu natáhl sval a sozva chodil, už se těšili do kabin a tak se nenastavovala snad ani vteřina. 
Tento zápas jsme takticky zvládli naprosto bravurně. Utkání sice na první pohled nebylo moc zajímavé a dlouhé pasáže se nic nedělo, ale my jsme hráli přesně co jsme chtěli. Zkušeně jsme využívali chyb soupeře, který si se zápasem nevěděl moc rady a jeho výkon nám navíc průběh zápasu dost usnadnil. Každý z čerčanských hráčů dnes sehrál svoji roli na jedničku a plnil do puntíku svoji úlohu na hřišti (i když trenér byl samozřejmě místy jiného mínění :-) ). Zahráli jsme jako tým a to se vyplatilo. Tak ať si podobný přístup udržíme i do dalších zápasů.
Ten nejbližší nás čeká v sobotu od 15:30 doma proti Týnci, který je v tabulce na příčce za námi. Ani výhra ho sice před nás nedostane (tedy pokud by nevyhrál zhruba o 20 gólů), ale my se chceme usadit v elitní pětici a tak mu prostě nedáme ani bod. Navíc Týnec má navzdory svému postavení v tabulce hned po posledních Lešanech nejhorší obranu v soutěži a už několik kol nevyhrál. Pokud na něj vyrukujeme s dostatečně aktivní hrou, která bude mít parametry dnešního zápasu, tak by body měly zůstat doma.

Galerie k aktualitě