Dorost i přes veškerou snahu v deseti Kunicím stačit nemohl

Dorostencům druhá polovina soutěžního ročníku začala trochu zmateně. Již minulý týden (tímto se omlouvám se tuto opožděnou reportáž) odehráli první „jarní“ zápas a to na umělce v Újezdě u Průhonic, kde nás hostily Kunice. Další dva týdny mají naši dorostenci ovšem zase volno (volný los a zápas s Radošovicemi, které odstoupily) a to ještě kdo ví, jak s dalšími zápasy zamíchá počasí.

Odjezd na zápas proběhl podle letos čím dál častějšího scénáře. I když před zápasem přislíbilo účast čtrnáct hráčů, ze zdravotních i jiných důvodů jich dorazilo jen deset. Také domluvená doprava zcela nezafungovala, a tak se odvoz hráčů na zápas musel řešit operativně a improvizovaně. Naštěstí se dopravu podařilo na poslední chvíli sehnat a všichni dorazili včas. Bohužel problém s nedostatečným počtem hráčů se tak snadno vyřešit nedal a tak se opět muselo hrát v deseti. Ale kluci už to tak snad znají víc než hru v jedenácti...

Terén byl i přes mrazivé počasí způsobilý a tak se mohlo začít. Našich deset hráčů v prvním poločase nejen podle trenéra Standy Horčičky, ale i podle čerčanských fanoušků, kteří na zápas dorazili, odehrálo velmi slušnou partii a svým výkonem až nečekaně potěšili. Je pochopitelné, že v oslabené sestavě to z naší strany nebylo žádné velké útočné představení, ale Kunice jsme dokázali držet mimo dostřel a dlouho jsme je nepouštěli do větších šancí. Bohužel se ve 23. minutě objevila naše ojedinělá nepřesnost (protože jinak jsme hráli zodpovědně a bez chyb), když po rohovém kopu soupeř využil náš nedůrazný odkop a otevřel skóre. I přesto se do kabin šlo ze přijatelného skóre 1:0 a to dávalo naději na slušný celkový výsledek. 
I začátek druhé půle navázal vysokým nasazením našich hráčů na poločas první, ale vše se zlomilo v 58. minutě, kdy soupeř z pravděpodobně ofsajdové pozice vstřelil svou druhou branku. Nutno podotknout, že naše obrana fungovala do té doby velmi dobře a ofsajd systém byl jednou z našich silných zbraní. Bohužel i přesto, že zafungoval i v tomto případě, tak to bylo už 2:0 pro Kunice. Tato situace se na psychice našich hráčů podepsala více než by asi bylo zdrávo a najednou už nebylo kde brát ani fyzické síly, jejichž zbytky do té doby kluci dokázali najít díky svému nadšení do hry. Soupeř si pak za této konstalace vklidu vystřídal a i za pomoci svých čerstvých hráčů nás „dorazil“ brankami v 64., 76. a 86. minutě. Čerčanským dorostencům už se bohužel síly na výraznější odpor najít nepodařilo.
Přesto je klukům, kteří zápas odehráli, potřeba poděkovat, protože nepředvedli vůbec špatný výkon a pokud by dorazilo opravdu oněch předpokládaných čtrnáct hráčů, byl by výsledek pravděpodobně o dost lepší. A to i proto, že Kunice letos také nemají nejlepší sezónu a určitě bychom je potápili víc. Bohužel se tak nestalo a tak snad i změna časů tréninků, které byly uzpůsobeny tak, aby více vyhovovaly našim hráčům, pomůže, aby se zlepšila docházka a tím i naše výkony. Pohříchu na středečním tréninku, který následoval po zápase, už byla docházka opět špatná. Pokud se bude tréninková účast i nadále dát počítat na prstech jedné ruky, tak opravdu ani statečný výkon, ať už oslabeného nebo kompletního týmu, v zápasech stačit nebude.
I přesto všechno je ale potřeba těch deset kluků, kteří tak statečně odbojovali první jarní zápas, ještě jednou pochválit.