O víkendu se to A týmu výsledkově sešlo téměř dokonale

V sobotu odpoledne na naše hřiště dorazily předposlední Václavice. Na první pohled soupeř, který by nám neměl dělat větší problémy. Ale už na podzim se ukázalo, že právě v takových zápasech míváme často problémy (a zápas ve Václavicích toho byl jasným příkladem). Navíc po zimní pauze těžko odhadovat, kdo začne v jaké formě, a ani velmi těžký terén nenahrával kdovíjaké tvorbě hry.

Bohužel již hodinu před zápasem se totiž spustil vytrvalý déšť, který vydržel téměř po celý zápas a první soutěžní utkání letošního jara to dost výrazně ovlivnilo. Hrací plocha byla těžká a kluzká a obzvlášť těžším hráčům to mohlo dělat problémy.
Bylo ale vidět, že i přes tyto komplikace se chceme držet své hry a do soupeře jsme se pustili aktivně a s důrazem. Tento způsob hry přinesl ovoce hned v úvodních minutách a to v podobě několika našich velkých šancí. Soupeře jsme jasně přehrávali a to vyústilo hned po několika málo minutách v pokutový kop, který ale Vojta Židlík trestuhodně zahodil. Naštěstí to naše hráče nesrazilo do kolen a už v 9. minutě zavelel do útoku, jako správný kapitán, Honza Hofinger, který svoji přihrávkou vybídl ke skórování útočníka Patrika Řezníčka, který se nemýlil a přízemní střelou k tyči otevřel skóre.
I když naše hra neztrácela na aktivitě, na další branku jsme si museli počkat „až“ do 17. minuty, kdy po krásné samostatné akci a přihrávce Zdeňka Modálka využil svoji příležitost Sváťa Řezníček, který tak po půlroční „zkušené“ v Soběhrdech nejvhodnějším možným způsobem oslavil svůj návrat do sestavy Slavoje. Po zhruba čtvrt hodince jsme tedy vedli 2:0 a vypadalo to, že zápas bude jen otázkou skóre.
Díky naší chvilkové nedůslednosti v obraně se ale soupeři už ve 24. minutě podařilo pohotovou střelou snížit na 2:1. Těžko říct, jestli nás toto snížení nějak poznamenalo, ale spíše ne, protože naše šance se dále množily a Václavice mohly živit naději na případný bodový zisk hlavně díky naší nepřesné střelbě.
Částečné uklidnění nám přinesl až ve 42. minutě gól do šatny Václavic, kdy si podruhé v zápase připsal asistenci Honza Hofinger a do té doby mlčící Martin Čeljuska poprvé v zápase s přehledem překonal václavického gólmana. Do šatny se tedy šlo za stavu 3:1, a i když jsme měli asi vést výrazně vyšším rozdílem, tak se prvních 45 minut dalo označit za povedené.
Po poločase se obraz hry nijak výrazně nezměnil a i na už velmi rozbitém hřišti (které na druhý den tak ocenili naši dorostenci) jsme se nadále snažili hrát kombinační fotbal. Bylo vidět, že naším cílem je, kromě jiného, se pokoušet dostat do přečíslení a to se také povedlo hned ve 47. minutě, kdy na sebe upozornil krásným centrem Filip Voldřich a Martin Čeljuska se v zápase prosadil již podruhé. Skóre 4:1 už vypadalo velmi nadějně, a tak se pravděpodobně z určitého uspokojení, že už se nemůže nic stát, „podařila“ hned o minutu později jednomu z našich obránců strašidelná přihrávka přímo na nohu soupeřova útočníka a náš brankář Luboš Říha, který jinak v zápase neměl výraznější problémy, byl naprosto bez šance.
Václavice se tímto rychlým snížením cítily povzbuzeny a vypadalo to, že se jim alespoň částečně podaří aktivitu převzít na svou stranu. Naštěstí jim podobné pocity hned v zárodku utnula další povedená spolupráce Filipa Voldřicha a Martina Čeljusky, kdy první jmenovaný znovu vystřihl dokonalý centr a Čelda snad ještě hezčí střelou z první zvýšil opět na rozdíl tří branek. Martin si tak připsal první (a samozřejmě věříme, že ne poslední) jarní hattrick, a i když nebyl čistý, tak jeho tři branky dělilo jen nějakých třináct minut.
Václavice ale opět nehodily flintu do žita a znovu po zhruba minutě dvou snížily. Útočník soupeře využil naši opětovnou nekoncentrovanost a nedůraz po vstřeleném gólu a po přetlačení několika našich hráčů střelou bodlem do šibenice nedal Lubošovi žádnou šanci. To se chytat nedalo, to se mělo zlikvidovat už v zárodku.
Obraz celého zápasu byl v podstatatě pořád stejný. My jsme se snažili o kombinaci a tvořivou hru a soupeř si to nijak nekomplikoval a více méně jen bránil a čekal na naše chyby, které bohužel přicházely a výborný václavický útočník Kadlec je dokázal využít. Jeho hattrick nebyl tak rychlý jako Čeldy, ale i tak se počítá.
Dvoubrankový rozdíl ve skóre byl sice příjemný, ale jistotu výhry nám rozhodně nedával, takže jsme si všichni oddechli, když se v 82. minutě po závaru v pokutovém území Václavic dostal za jeho hranicí k odraženému míči Kryštof Straka. Míč si hezky připravil a nechytatelnou střelou k tyči uzavřel svým druhým letošním gólem skóre zápasu na hodnotách 6:3.
Nakonec je to výsledek celkem sympatický a můžeme tedy věřit, že tento první úspěšný krok setřese z našich kopaček nervozitu (která byla místy zřejmá) a v dalších zápasech plně využijeme naši tvrdou zimní přípravu. V dalších zápasech se ale nesmí opakovat takové situace jako neproměněná penalta, námaz soupeři do gólové šance, nebo nepochopitelná Sváťova „mistr světa“ pumelice z malého vápna do břevna prázdné brány, když stačilo jen si placírkou vybrat, kam to půjde. Tentokrát tyto chyby nepřinesly větší problém, ale v těžších zápasech by to mohlo sakramentsky mrzet.
Toto kolo je pro nás velmi zajímavé i z jiných důvodů (jak už napověděl nadpis tohoto reportu). Zápasy ostatních týmů, které s námi bojují o čelo tabulky totiž pro nás dopadly velmi příhodně, jinými slovy naši konkurenti ztráceli o sto šest.
Prvním Krhanicím možná neseděla benešovská umělka v zápase proti nevyzpytatelné Úročnici a zrodila se tak remíza 2:2. Možná i proto, že nejlepší střelec soutěže, krhanický Moulík, vyšel tentokrát naprázdno.
Druhé Pyšely dopadly ještě hůř a doma s Jírovicemi prohrály 1:4. Možná dobře, že náš zápas s jírovickými v minulém kole byl odložen a nemuseli jsme se utkat s takto nabuzeným soupeřem hned v prvním jarním zápase.
No a nakonec Miličín, který byl ještě před tímto kolem před námi, ostudně prohrál v Choceradech 6:0. A pokud bychom se chtěli ohlížet i dozadu, jakože nechceme, tak i náš nejbližší pronásledovatel Teplýšovice prohrál.
Z toho plyne, že po tomto kole jsme již na třetím místě a na druhé Pyšely ztrácíme jen dva body a na Krhanice šest. Já pevně věřím, že to dáme a bude z toho postup. V příštím kole nás čekají Votice B, které se pohybují v klidném středu tabulky a v aktuálně odehraném kole jen těsně vyhrály 2:1 v posledních Lešanech. Naší výhodou by v tomto zápase mělo jednoznačně být i to, že (pokud se nic nezmění) je náš zápas hrán souběžně se zápasem votického áčka a tak nehrozí přílišné posily Votic směrem do B týmu. Tak snad vás tedy v sobotu 7. 4. od půl páté uvidíme i v hledišti Votic, protože vám chceme nabídnout další tři čerčanské body.

P.S.: Gratulujeme všem těm, kteří v naší anketě tipovali, že prvním jarním střelcem A týmu bude Patrik Řezníček. Bylo jich 11 % a Patrik tak nepatřil mezi užší okruh favoritů. Škoda pro všechny výherce, že v našich anketách nehrajeme o ceny :).
Nezapomeňte hlasovat i v nové anketě, která se pro změnu bude věnovat dorostu. Třeba budete úspěšní i vy!

Galerie k aktualitě