Milosrdná prohra dorostu, žáci sahali po bodu

Dorost Slavoje sice, jak jsme si přáli, výsledkovou pohromu v Bílkovicích neutrpěl, ale jakémukoli úspěchu byl opravdu velmi daleko. V oboustranně ošklivém zápase zvítězil tým, který si dokázal alespoň přihrát. Žáci naopak sehráli v Teplýšovicích pohledný a vyrovnaný zápas, ale bohužel pohořeli na proměňování šancí. I když v závěru ještě sahali po vyrovnání, tak ze hrřiště soupeře odjeli s těsnou porážkou.

Dorostenci byly jakémukoli úspěchu na hony vzdáleni

Dorostenci se opět sešli v dostatečném počtu, a byla tedy možnost i střídat. Před zápasem panovala pozitivní a bojovná atmosféra, počasí fotbalu také přálo, a tak i přes opětovné problémy s dopravou vše vypadalo, že by mohl proběhnout pěkný fotbalový den. Naši hráči dokonce předvedli i sympatické gesto, když se před zápasem pozdravili podáním ruky i s lavičkou soupeře, za což od domácích diváků sklidili potlesk. Bohužel asi naposledy v zápase.
Jako vždy jsme do zápasu vstoupili odhodlaně, ale hned ve třetí minutě nás moc nepodržel gólman a po jeho nejistém zákroku jsme velmi brzy prohrávali 1:0. To je přesně ten začátek, který je pro nás smrtící, protože okamžitě vypadneme z role a necháme hrát soupeře. Tak se stalo i tentokrát a Bílkovice se hned v první desetiminutovce dostaly do výrazného tlaku. Po obdržené brance nás brankář sice několikrát zachránil od další pohromy, ale v 9. minutě po dlouhém výkopu od bílkovické brány a křížné střele útočníka soupeře již nedosáhl a prohrávali jsme tak  již 2:0. 
Do této chvíle, a i v následujících minutách, se hrál oboustranně ošklivý fotbal plný nepřesností. Bílkovice vůbec nehráli hezký fotbal, ale na nás jim to bohatě stačilo, protože pro nás bylo úspěchem si i přihrát. Obrana v této fázi zápasu hrála opravdu mizerně a nedokázala v podstatě ani odkopnout balón. Když už se ale přeci jen míč dostal k našim útočníkům, tak ti většinou nedokázali balón ani zpracovat a když ano, tak přihrát. Z naší hry bolely oči. Nedá se říct, že by se naši hráči nesnažili, i bojovnost tam do určité míry byla, ale fotbalovost se v dnešním zápase k dorostencům Slavoje nepřiblížila ani na dohled. 
To že byl stav zápasu i po 30 minutách stále jen 2:0 jsme mohli přičíst hlavně neschopnosti soupeře pořádně zakončit. Když už se Bílkovicím střela ve 24. minutě povedla, skončila na tyči. 
Navíc jsme museli už ve 27. minutě kvůli zranění střídat a Vladimír Zeman, který se dostal na hřiště byl ve zbytku zápasu paradoxně jedním z lepších hráčů našeho týmu. 
Bohužel ve 30. minutě přišel jasný faul Martina Síbrta zezadu ve vápně a byla z toho penalta. Martin už měl žlutou kartu a zřejmě výměnou za to, že nedostane červenou musel být střídán. Penaltu bezpečně proměnil gólman soupeře a opět se schylovalo k našemu totálnímu ponížení. Navíc jsme se začali mezi sebou i dohadovat a naše hra měla takovou úroveň, že se nám diváci soupeře otevřeně smáli. Konstatování, co je to za ostudu, když tak velká obec jako Čerčany hraje tak příšerný fotbal, už bylo spíš k pláči.
Vrcholem zmaru bylo, když jsme si těsně před přestávkou dali sami gól, když jsme dlouho nedokázali odkopnout a sražený míč po posledním pokusu o odkop přeplachtil našeho gólmana. Poločasové skóre bylo tedy 4:0 a musím říct, že bylo hodně milosrdné.
Po poločase se bílkovičtí opět pustili do útočení a několikrát nás podržel gólman Rác. Když se Bílkovicím nepodařilo rychle vedení navýšit, jejich aktivita postupně opadala a pustili nás tak více do hry. Výsledkem bylo, že druhý poločas vypadal mnohem vyrovnaněji než ten první. Zčásti kvůli tomu, že to soupeř už moc neprožíval, a zčásti proto, že jsme to nezabalili a pořád jsme se snažili hrát (to u nás nebývalo často zvykem a je potřeba to hodnotit pozitivně).
Bohužel základní fotbalové návyky se nám ani teď najít nepodařilo, a tak, když Kuba Charvát v ojedinělém nadějném protiútoku obehrál mimo vápno gólmana soupeře a přesně našel před opuštěnou brankou Tomáše Proška, ten snad z metru netrefil prázdnou bránu. Zmar naší hry se projevil v celé nahotě.
Fotbal to byl po celý zápas ošklivý a naše hra ještě víc. Za snahu a bojovnost si kluci pochvalu zaslouží, ale vzhledem k tomu, že pokazili opravdu na co sáhli, tak na jakýkoli úspěch mohli v tomto zápase zapomenout. Jediným úspěchem tak zůstalo to, že jsme dostali jen 4 branky.
Vzhledem k tomu, že předposlední Mukařov v sobotu celkem překvapivě drtivě zvítězil v Úvalech (kde my jsme dostali 10 gólů), můžeme v dohledné době na opuštění posledního místa zapomenout. Skoro to vypadá, že naším hlavním cílem je teď budování rekordního skóre. To se po tomto kole zastavilo již na čísle 11:149.
V příštím kole přivítáme doma již zmíněné Úvaly, které doma od Mukařova dostaly osm branek. Tak budeme doufat, že si nebudou chtít na oplátku schladit žáhu na nás...

Žáci hráli vyrovnaný zápas, který ale body nepřinesl

Žákovský tým Nespek a Čerčan se v sobotu vydal do Teplýšovic, a i když body nepřivezl, tak ostudu neudělal. Téměř dvacet minut jsme drželi vyrovnaný výsledek a v počtu šancí jsme za soupeřem nijak nezaostávali. Bohužel už v této fázi se ukazovalo, že jejich proměňování bude naším hlavním problémem.
V 18. minutě šel soupeř do vedení a vypadalo to, že s naší produktivitou se možná nepovede ani vyrovnat. To byl ale omyl. Už asi za pět minut Šimon Bouša skóre srovnal a začínalo se nanovo. Bohužel ten nový začátek se výrazně lépe vydařil Teplýšovicím, které nám ještě před poločasem dokázaly v rychlém sledu vstřelit dvě branky. Poločasový stav byl tedy 3:1 a jak se později ukázalo, toto odskočení soupeře zápas rozhodlo.
Našemu týmu se sice ve druhém poločase podařilo vyvinout celkem souvislý tlak, ale skórovat se povedlo jen Ivanovi Horčičkovi v 68. minutě. Víc nic. A tak nezbylo než soupeři pogratulovat k vítězství, i když body tentokrát moc vysoko nevisely.
V příštím kole se utkáme doma s Maršovicemi, které sice již dokázaly zvítězit, ale zároveň obdržely bezkonkurenčně nejvíc branek v soutěži. Věřme tedy, že se nám podaří náš dosavadní jediný bodík rozmnožit.

Galerie k aktualitě