Žáci si užili fotbal bez starostí a dorostenci se nesešli

Dnešní souhrn z logických důvodů začínáme žáky. V sobotu dopoledne se v poměrně vzdálených Tichonicích utkali s místním týmem. Zápas měl i přes naší nepříliš přesvědčivou (i když stoupající) aktuální formu jasného favorita a podle těchto předpokladů také dopadl. Soupeř nám kladl odpor jen necelou půl hodinu a pak už bylo o výsledku jasno. Než se ale pustíme do nějakých odsudků tichonického týmu, berme prosím v potaz to, že je to malá obec, která má podle všeho necelých 200 stálých obyvatel. Z tohoto pohledu je obdivuhodné, že zde žákovský tým vůbec vznikl (i když byl věkově tedy poměrně hodně různorodý).

Šimon Bouša a Jakub Ebenstreit si v Tichonicích pěkně zastříleli

Hřiště v Tichonicích je ve svých parametrech absolutně šílené. Nejenže má obrovské úhlopříčné převýšení, ještě je i hodně hrbolaté. Trávník je plný velikých drnů, děr a kvetoucích pampelišek. Vzhledem k pozici obce na kopci nebyl pravděpodobně nikdy kropen a bylo to na jeho tvrdosti znát. Ale všechno ostatní i vzhledem ke krásnému počasí, které v sobotu panovalo bylo naprosto dokonalé. Malá vesnice uprostřed rozkvetlé přírody a polí, sluníčko, černé kafe z místní klubovny a fotbal pro zábavu. Ideální začátek víkendového dne.
V týdnu před tímto zápasem posílili realizační tým spojeného týmu žáků Čerčan a Nespek noví trenéři. Jsou to Míla Klauz, čerčanský odchovanec a nyní hráč krajského přeboru za Nespeky a Vojta Židlík, záložník čerčanského A týmu. Koučování sobotního zápasu měl na starosti Míla a na zápas samozřejmě dorazili i trenéři Honza Dvořák s Jirkou Filipem.
Do samotného zápasu jsme vstoupili aktivně a odměnou nám již ve druhé minutě byla branka Šimona Bouši po individuálním průniku obranou a prudké střele z blízka. I v následujícím průběhu zápasu jsme měli navrch, ale opět se ukázala naše největší slabina a to problémy v koncovce. Jen díky naší neschopnosti zakončit se skóre nezvýšilo v náš prospěch. Ojedinělé příležitosti samozřejmě měli i tichoničtí, ale bylo jich výrazně méně. Kolem 20. minuty naše aktivita začala uvadat a soupeři se podařilo hru nenápadně vyrovnat. Tichonice zřejmě cítili příležitost k zisku nečekaného bodu a i přes to, že rozhodně nebyly lepší, tak sympaticky bojovali. Naše akce se soupeři dařilo zastavit ještě před zakončením nebo zblokovat a stále jim pomáhaly i naše nepřesnosti.
Jak to ale občas bývá, když se tichoničtí žáci začali dostávat do hry, pomohla nám absolutní náhoda, když ortodoxní levák Šimon Bouša odcentroval pravou nohou z pravého křídla a nechtěně, ale na pohled krásně, přeloboval brankáře Tichonic. Místo blížícího se vyrovnání to tedy bylo ve 26. minutě rázem 2:0.
Tato situace soupeře zaskočila a najednou moc nevěděli, co hrát. I přesto trvalo téměř pět minut, než se opět Šimonovi podařilo skóre navýšit. Tentokrát dostal pěknou křížnou přihrávku přes vápno a nekompromisně prostřelil bezmocného gólmana. Završit hattrick tedy stihl ještě před přestávkou.
Do konce první půle se již nic nestalo a do šaten se šlo za stavu 0:3.
Po přestávce jsme navázali na naší aktivitu z prvního poločasu a stejně jako v první půli jsme hned po dvou minutách skórovali. Tentokrát to ale byl Jakub Ebenstreit, který střílel zblízka po přihrávce Ivana Horčičky.
Hned asi tři minuty na to domácí rozhodčí odpískal poměrně přísnou, i když asi oprávněnou, penaltu za vražení do soupeře a tichonický Handšuch se nemýlil a snížil na 1:4.
Po proměněném pokutovém kopu soupeře se hra úplně změnila. Oba týmy překvapivě absolutně přestaly hrát a chvílema to vypadalo, že ani nevědí, kde se tu vlastně vzaly. Hra byla hodně kouskovaná neustálým čekáním na míče (okolo hřiště nebyly ploty, ale zato vysoké trávy dost), odpískanými proviněními a pomalou rozehrávkou. Ze hry (tedy z toho co z ní zbylo) měl v tu chvíli asi víc soupeř, ale výsledkem bylo pouze nastřelené břevno naší brány. Příčinou našeho herního výpadku bylo ale také to, že si čerčanský trenér zkoušel různé varianty rozestavení a ne vždy to klukům sedlo.
Následující minuty uprostřed toho ničeho si pro sebe nakonec pronajal Jakub Ebenstreit a po dvou více méně individuálních akcích dokonal svůj hattrick a zvýšil na 1:6. Na to se asi nemohl dívat Šimon Bouša a také po individuální akci, kdy obešel snad všechny protihráče zvýšil na 1:7.
Nejhezčí moment utkání ale měl teprve přijít. Minutu před koncem si míč k přímému kopu postavil právě Šimon a krásně kroucenou střelou (trochu se stěstím) prostřelil zeď a trefil se přímo k tyči. I když gólman plachtil jak mohl, neměl šanci. Tím bylo skóre zápasu uzavřeno na hodnotě 1:8. Soupeř se ještě sice z protiakce pokusil snížit a po kixu našeho gólmana, kdy nás zachránila jen tyč, se mu to málem i povedlo, ale to už bylo opravdu úplně vše.
Náš tým bude muset rozhodně před příštím zápasem zapracovat na taktice a souhře, protože i přesto, že jsme dnes dali osm branek, tak to nebylo ani zdaleka ono. Většina gólů padla po individuálních akcích nebo standarkách. Ze hry se nám moc nedařilo, i když si kluci v tomto zápase zahráli s chutí a Šimon (5 branek) a Jakub (3 branky) i zastříleli. Snad žákům tedy tento zápas přidá trochu sebevědomí a jistoty v dalších zápasech, které už tak jednoduché nebudou. Hned ten příští bude doma proti Soběhrdům, které ze tří zápasů dva vyhrály a při 23 vstřelených brankách obdržely jen 3 (!). To bude tedy jiná káva, tak budeme klukům držet palce a třeba se zadaří.

Dorostenci opět udělali ostudu a do své „úctyhodné“ sbírky průšvihů si pořídili i kontumaci

V upoutávce na toto kolo jsem psal, že: „Dorost zatím střídá výkony ostudné s těmi koukatelnými a nikdo neví, s čím přijdou do dalšího zápasu.“ Do zápasu tentokrát nepřišli s ničím, protože nepřišli vůbec. O tom, že bude něco v nepořádku svědčilo už to, že se na trénink před zápasem dostavili pouze tři kluci (vesměs již členové A týmu). Na sraz před zápasem jich pak dorazilo šest. A to jaxi nestačí. Na zápas do Kostelce u Křížků jsme tedy vůbec neodjeli a je jasné, co bude následovat. Nemine nás kontumace a pokuta. Při troše černého humoru (Romana Neuberga) je to ale možné brát i tak, že skóre si tím pravděpodobně zhoršíme méně, než kdybychom se sešli a hrálo se. Super útěcha :-D.
Co se s dorostenci bude dít dál a jestli se bude vůbec hrát víkendový zápas doma proti Zelenči (mimochodme jasně prvnímu týmu celé soutěže), to je zatím ještě ve hvězdách. Varianty řešení jsou různé a jak to dopadne se necháme my nezúčastnění překvapit. V každém případě by to chtělo se další podobné ostudy vyvarovat. Čerčanskému fotbalu to rozhodně dobré jméno nedělá.

Galerie k aktualitě