Ostuda na závěr sezóny vlastně nebyla překvapivá

To, že to áčko nebude mít v Nespekách snadné, se dalo čekat. Nakonec se motivace soupeře opravdu ukázala jako rozhodující, ale zápas určitě ovlivnila i bouřka v úvodu a obrovské kaluže po zbytek zápasu, ve kterých to všem hodně klouzalo a zápas příliš fotbalovosti (samozřejmě hlavně z naší strany) nepobral. Dorostenci měli ve svém zápase úlohu sice výrazně snazší, ale bohužel se, opět tak trochu očekávaně, sešli pouze v kombinovaném složení a zápas podle všeho také pojali tak trochu „na setrvačník“.

Zápas v bouřce jsme vůbec nezvládli

Nespeky na nás měly po podzimní nečekané prohře spadeno, a tak se očekávalo, že zápas s námi tentokrát rozhodně nepodcení. To se potvrdilo se vším všudy, i když počasí mohlo v jejich plánech leccos změnit. Současně s plánovaným začátkem utkání se totiž spustila velká bouřka i s trochou krup, která odložila začátek utkání zhruba o deset minut. Důležitější ale bylo to, že změnila hřište v brouzdaliště a obzvlášť v prohlubních, kterých je na nespeckém hřišti víc než dost, bylo vody nad kotníky. To samozřejmě mohlo kartami hodně zamíchat, protože na kombinační fotbal to opravdu nebylo a úspěch mohl slavit spíš silový fotbal. Nakonec se ale ukázalo, že to bylo úplně jedno, protože favorit se stejně přesvědčivě prosadil a to hlavně rychlou hrou po nákopech a centrech. Ale vezměmě to aspoň trochu popořadě.
Prvních pár minut zápasu proběhlo ve zmatku z nečekaného stavu hrací plochy a tak i hra (pokud se to tak dalo nazývat) byla celkem vyrovnaná. Překvapivě jsme se navíc do první šance dostali my, když brankář soupeře nasměroval svůj výkop přímo do napadajícího Vojty Kukačky. Míč však jen těsně v bráně neskončil. Pak, řekněme od nějaké sedmé minuty, už si ale soupeř převzal iniciativu a my nevěděli, kam dřiv skočit (nebo spíš doklouzat).
Ve 14. minutě Nespeky udeřily poprvé. Při jejich rychlém útoku v defenzivě uklouzl Míra Randák a útok se tak valil na osamoceného Luboše Říhu, který kličce útočníka zabránit nedokázal (1:0).
I po první brance pokračoval celkem komický fotbal, který byl plný podklouznutí, brzdících míčů, nečekaných změn směru a dalších kratochvílí (ale chápu, že pro hráče to asi tak veselé nebylo, protože podobné věci jsou hodně nebezpečné a každé podklouznutí hrozí zraněním). Ve 20. minutě konečně přestalo pršet, ale i tak bylo vody všude stále hodně. Soupeř měl hru i nadále pod kontrolou, ale v této fázi jsme se přeci jen sem tam na dostřel dostali i my. Našich šancí, nebo spíš jejich náznaků, ale v následujícím průběhu už jen ubývalo.
Z našich příležitostí bych možná zmínil střelu z dálky Patrika Řezníčka z 21. minuty, která ale klasicky mířila nad a nebo opravdu velkou šanci Romana Neuberga, který se v naší sestavě objevil znovu po hodně dlouhé době, a po Patrikově přihrávce zblízka mířil jen do gólmana. Ten míč odrazil zpět k Romanovi, který ještě dokázal z úhlu dostat míč na malé vápno, kde ale jako obvykle nikdo nebyl, a tak šance vyšuměla.
Ve 28. minutě kopal soupeř přímý kop ze strany hřiště. Míč se naštěstí dostal na vzdálenější tyč k Liborovi Topičovi, který ale hlavou nesmyslně vracel před bránu a našel přesně útočníka soupeře, který také hlavou zamířil pod břevno (2:0). Hned o minutu později si po rohu vstřelil výstavního vlastence Kryštof Straka a bylo to už o tři branky (3:0). Navíc neuběhlo ani dalších pět minut a přízemní pas prošel na osamoceného útočníka Nespek a ten zavěsil pod břevno (4:0). A o dalších pět minut později završil hororovou čtvrthodinku další vlastní gól, tentokrát Libora Topiče (5:0). To už se psala 40. minuta a o zápase bylo naprosto rozhodnuto.
Začátek druhé půle byl opět trochu vyrovnanější, ale nebylo to až tak moc naším výkonem. V zápase už o nic nešlo, a tak se už ani soupeř nějak zásadně neunavoval. Přesto v 54. minutě padl další gól do naší sítě. Po centru se nespecký útočník trefil hlavou pod břevno. Luboš si sice na míč sáhl, ale balón vytěsnit nedokázal (6:0).
Kolem 60. minuty jsme se ještě pokusili trochu zabrat a tlačit se dopředu. Bohužel ale bylo zřejmé, že už jsme zcela odepsaní a naše snaha nebyla vůbec nebezpečná. Naopak v 66. minutě přišel další nespecký gól. Soupeřovu prudkou ránu Luboš ještě vyrazil na břevno, ale dorážku do prázdné od zcela nehlídaného útočníka už mít nemohl (7:0). Další gól na vrub obrany.
V 70. minutě už soupeř dominoval, i když se na to moc nadřít nemusel. My jsme byli v totální depresi a nejhorší bylo, že do závěru zápasu i sezóny chybělo ještě dlouhých 20 minut, které jsme si museli vyžrat až do konce. Naší psychické „pohodě“ nepomohlo ani to, že v 71. minutě padl další gól, když se míč zastavil v kaluži, naše zpomalená obrana nějak zvlášť nezareagovala a soupeř už to neměl složité. Nabíhající útočník na malém vápně ještě přehodil míč přes gólmana na volného spoluhráče a ten už se nemohl mýlit (8:0).
Od dalšího přídělu už nás soupeř naštěstí ušetřil a deset z toho nebylo, i když klidně mohlo. Sezónu jsme tedy zakončili víc než neslavně a vlastně jsme tak potvrdili přechozí vývoj celé sezóny. Začátek byl celkem přijatelný a nesl se ve znamení mnoha proher pouze o gól i s výrazně silnějšími soupeři. Ale jak šel čas, tak energie a víra odcházela, přicházela zranění a výsledky se horšily. Z tohoto propadu nás chvilkově vysvobodily jen záblesky v podobě nečekané výhry v posledním podzimním zápase právě nad Nespeky a pak také vítězná pomsta Černým Janovicím. Jinak to s námi šlo dál už jen od deseti k pěti. Budeme tedy věřit, že se z toho přes letní pauzu nějak vzpamatujeme (nejvhodnější by zřejmě byla nějaká lobotomie nebo tak něco – o což se někteří již při závěrečné rozlučce více méně úspěšně pokusili) a hlavně posílíme. Protože s tímto rozpadajícím se ansámblem bychom pravděpodobně měli problémy i ve trojce.

Dorost se o útěk z posledního místa asi ani nepokusil

Předem musím přiznat, že jsem na zápase nebyl, a tak bych dorostencům nerad křivdil. Když se ale člověk podívá na zápis a i jen samotný výsledek proti hratelnému soupeři z Trhového Štěpánova, tak to ani není třeba moc komentovat. O lecčemš svědčí už jen to, že v bráně nastoupil Matěj Purkard (i když chápu, že měl v nohách celý sobotní zápas za áčko), a tak bylo zřejmé, že je vše tak trochu „punk is dead“.
V zápase jmse od šesté minuty v pravidelných intervalech inkasovali a poločasové skóre 6:0 pro Trhový Štěpánov nám sebralo veškeré naděje. Po půli soupeř brzy zvýšil na 7:0 a teprve pak přišel náš „čestný“ úspěch a snížení na 1:7 z našeho pohledu. Do konce zápasu ale Štěpánov stihl ještě zaokrouhlit výsledek na „oblíbených“ deset a bylo po žížalkách.
Je to škoda, protože dorostenci měli v sezóně i světlejší pasáže a nemyslím si, že z toho nutně muselo být poslední místo. Pokud se ale zhruba ve třetině zápasů nedokázali sejít v plném počtu, asi si nic jiného nezasloužili. I když za mě je mi toho poctivého torza, co chodilo více méně pravidelně, líto, tak jako tým jsme totálně selhali. Není už asi žádným velkým tajemstvím, že pro příští sezónu se chystá spojení s dalším týmem, který raději ještě jmenovat nebudu. Hrát by se pravděpodobně mělo na jejich hřišti, a tak v příštím fotbalovém roce u nás budeme sledovat pouze áčko a přípravku. To také není úplně pozitivní zjištění, ale bohužel nejsou lidi, a když se náhodou najdou, tak chtějí peníze a ty bohužel na stromech nerostou...

Třetí místo přípravky potvrzeno

Abychom sezónu Slavoje uzavřeli úplně kompletně, tak musím ještě doplnit, že poslední zápas přípravky, který se v systému FAČRu dlouho neobjevoval, tedy duel se Senohraby jsme nakonec vyhráli. Čili jsme tak v konečné tabulce obsadili bronzovou pozici za prvními Chocerady a druhými Olbramovicemi. Našim malým bojovníkům gratulujeme, protože z našich týmů byli letos nejlepší!

Webové stránky pro příští sezónu

Závěrem bych vám všem chtěl poděkovat za přízeň našim webovkám, i přesto, že v závěru sezóny poněkud trpěli chybějícím obrazovým materiálem a nedostatkem mého času. Bohužel i v příští sezóně budu mít času čím dál méně, protože se chci a musím věnovat také fotbalu svého syna, což teď téměř jistě časově hodně nabobtná. Webovky sice určitě neskončí, ale pravděpodobně již nebudou plné dlouhých reportáží a článků. I nadále vám ale chceme přinášet informace o výsledcích a jiných důležitých událostech a věřím, že ve spolupráci s trenéry a dalšími případnými přispěvateli chod stránek udržíme. A snad budeme moci psát i o veselejších věcech než v letošní sezóně, na kterou se asi všichni svorně pokusíme rychle zapomenout.
Tak vám přeju hezké léto a přihlásíme se zase, až bude něco nového ohledně přípravy, posil a nebo prostě až na začátku sezóny 2019/20.