Výrazně lepší druhá půle už zpackaný zápas nezachránila

Do Ostředku jsme v sobotu jeli s nadějí na dobrý výsledek. Soupeř nemusel být těžký, ale to bychom se opět nesměli porazit sami. To, co jsme předváděli v první půli (hlavně v jejím závěru), se jen tak nevidí a ani výrazně zlepšený výkon v poločase druhém špatný dojem z našeho výkonu nesmazal. Pokud máme v plánu hrát tímto způsobem dál, tak je to dost možná na další sestup v řadě...

Kromě áčka o víkendu hrál i dorost, který opět poměrně vysoko prohrál a jak se dozvíte ze zprávy trenéra Horčičky, kterou najdete pod hodnocením zápasu áčka, tak problémy nemáme pouze s výsledky, ale také se sestavou, kde se nám to opět solidně komplikuje.
V sobotu svůj druhý zápas sezóny sehrála i rezerva starší přípravky (první tým přípravky měl tento víkend volný los) a dokázala přehrát Poříčí na jeho hřišti hlavně díky zlepšenému výkonu ve druhém poločase. Tak aspoň jeden pozitivní výsledek nás tento víkend potkal. Ale je to hodně málo, když za nás body honí jen přípravka...

Sprcha v zápase v Ostředku přišla velmi brzy

V sobotu jsme zamířili do Ostředku a zápas to nemusel být nutně těžký. Alespoň papírově jsme se mohli o nějaký ten bod pokusit, ale bohužel naše představy vzaly velmi rychle za své. Hned ve druhé minutě jsme totiž předvedli na levé straně obrany kix při rozehrávce, který vyústil ve ztrátu míče a Ostředek se po několika rychlých přihrávkách nepřipravenou obranou dostal do vápna a křížnou střelou překonal Ivana Hájka v naší bráně, jehož zákrok nebyl zrovna přesvědčivý (1:0).
Hned na to, ve 4. minutě, nám zatrnulo znovu, když po dalších zmatcích v obraně přišel centr soupeře a nepovedená hlavička do břevna. Ivan v bráně zaspal, protože původně měl k míči mnohem blíž.
I v dalších několika minutách se na naši bránu valil jeden útok za druhým a my se horko těžko propracovávali aspoň k vápnu soupeře. Teprve v deváté minutě přišla naše první šance, ale hned to byla tutovka. Martin Čeljuska přízemním pasem zprava ideálně našel na malém vápně na bližší tyči Sváťu Řezníčka, který ale tísněn obráncem z pár kroků netrefil prázdnou bránu. O minutu později ještě zkusil štěstí Martin Čeljuska sám, ale jeho nepřipravená střela z před malého vápna mířila vysoko nad.
Hned nato jsme naopak měli velké štěstí, protože útočník soupeře z velkého úhlu, skoro od brankové čáry, prostřelil dnes poměrně nejistého Ivana a míč orazítkoval vzdálenější tyč, od které se odrazil ven.

Čelda vykřesal jiskřičku naděje, ale soupeř ji pak nemilosrdně sfoukl

Ve 13. minutě nám ale přeci jen svitlo trochu naděje. Martin Čeljuska si po hezké přihrávce Zdeňka Modálka při své typické rychlé průnikové akci ťukl míč podél gólmana a zakončoval do prázdné (1:1). No tak hurá, třeba byl ten začátek jen nějaký hloupý omyl a teď to půjde a zápas otočíme (Vím, naivní to představa). Chvilku to tak dokonce mohlo vypadat, protože naše aktivita se skokově zvýšila a hlavně Honza Vacík na pravé straně byl hodně cítit.
Jenže toto naše „vzepětí“ trvalo opravdu jen pár minut, než si zápas pod svou kontrolu přebral opět soupeř. V 16. minutě nejdříve přišla jeho prudká střela, kterou Ivan Hájek snad svým prvním hezkým zákrokem se štěstím vytáhl na břevno a pak následného rohu už ale uhodilo. Špatně bráněný hráč na přední tyči nekompromisně Ivana prostřelil. Ivan tentokrát nemohl mít vůbec nárok (2:1).
Ve 23. minutě přišla snad naše nejhezčí akce zápasu, která ale pohříchu brankou neskončila. Zhruba od půlky jsme se asi na pět šest rychlých přihrávek na jeden dotek, které měli na svědomí hlavně Zdeněk Modálek, Honza Vacík a Martin Čeljuska, dostali před bránu, kde nakonec Martin střílel prudkou ranou do břevna. To byla velká škoda, protože tato naše ojediněle krásná akce si gól zasloužila.
Celkově ale naše hra v této a hlavně následující fázi první půle byla dost žalostná. Některým hráčům, ale bohužel ne všem, se nedala upřít snaha, ale hra postrádala jakoukoli souhru. Vypadalo to, jako kdyby se kluci viděli poprvé a vůbec nevěděli, co mají na hřišti hrát. Místy to připomínalo „hurá systém“ v žákovských kategoriích plný nepřesností a nesystémových řešení. Jediný rozdíl byl v tom, že žáci při tom aspoň běhají. Tolik chyb, co jsme předváděli, se v tak krátkém úseku hry opravdu často nevidí. Soupeř ani nemusel moc hrát, stačilo mu jen čekat na naše kixy a nebezpečně zakončovat.
Další branka Ostředku ve 28. minutě ale paradoxně nepřišla ze hry po nějaké naší ztrátě, ale z přímého kopu. I když vlastně i ten přišel po faulu, který jen hasil naši „botu“. Střela soupeře prosvištěla kolem zdi, a i když si na ni Ivan poměrně výrazně sáhl, dokázal ji srazit jen za tyč (3:1). Tohle se taky určitě dalo chytit.
O pár minut později (32. minuta) navíc soupeř dostal za podražení ve vápně oprávněně výhodu pokutového kopu a ten s přehledem proměnil (4:1). Tohle byl asi nejhorší úsek naší hry. Hráli jsme hrozně na náhodu, samé odkopy, nákopy do nikam, přihrávky do protipohybu, ztráty. Vše na náhodu a nikdo z našich hráčů vůbec nevěděl, co ten druhý chce udělat. Tyhle minuty byly opravdu k pláči. O to víc vynikala účelná hra soupeře, který se přes naše hráče dostával velmi jednoduše a snadno. Oproti naší upachtěnosti to bylo jak fotbal z jiné planety, i když ve skutečnosti to byl fotbal úplně obyčejný a jen tak v kontrastu s naší hrou vypadal. Takto to vypadalo až do konce poločasu a byl zázrak, že soupeř své vedení ještě nenavýšil.

Ve druhé půli jsme se výrazně zvedli, ale na zdramatizování zápasu to nestačilo

I když druhých 45 minut soupeř načal opět náporem, nevydrželo mu to dlouho. V 52. minutě vystřídal Sváťu Řezníčka, který dnes také neměl svůj den, Libor Topič, který dorazil až těsně před pauzou. Tohle střídání na změnu naší hry asi ten zásadní vliv nemělo, ale hned po něm se obraz hry začal měnit. Sice to z naší strany stále nebylo moc pohledné, ale aktivitu jsme výrazně zvýšili a začali jsme se tak výrazně víc dostávat do hry. Jestli to bylo i tím, že se soupeř neměl kam hnát se dá jen těžko říct, protože na pohled mi nepřišlo, že by, alespoň doposud, nějak výrazně zvolnil.
V 55. minutě jsme se k penaltě dostali i my, když ve vápně gólman Ostředku podrazil aktivního Honzu Vacíka, který vysprintoval za zdánlivě ztraceným míčem, kterých jsme si v zápase už nechali utéct mnoho a byl u něj dřív než gólman. Míč si píchl dopředu a gólman už jen máchl po jeho nohách. Jak málo stačí k úspěchu, když hráč nevypustí ani beznadějnou situaci a bojuje! Penaltu s přehledem proměnil Vojta Židlík a najednou to bylo jen o dvě branky (4:2), což se po dosavadním průběhu zápasu zdálo téměř jako zázrak.
O tři minuty později jsme měli další gólovku, když Zdeněk Modálek krásně uličkou poslal do šance Čeldu, který ale ve velké šanci jen zvenku lízl tyč. Naše hra najednou začala nějak vypadat a soupeř se začínal sám na sebe zlobit, že nás svou pasivitou nechává hrát.
Bohužel náš „rozlet“ rychle zbrzdila další branka Ostředku, kterému stačilo jen na chvíli zabrat. V 60. minutě se sérií přihrávek dostal za naši obranu a střelou z úhlu překonal Ivana Hájka, který se v podstatě jen svalil (5:2). Opět to byla střela co se dala chytit, ale dnes to nebyl ten Ivan, který vychytal naši poslední nulu.
V 63. minutě ale Ivan Hájek předvedl prozměnu zákrok z kategorie těch velmi povedených a ještě tak udržel naši malou naději na vyrovnání. I pak jsme se sice snažili hrát dopředu, ale nebezpečných zakončení ubylo. Z těchto minut se dal vypíchnout hlavně individuální průnik Honzy Vacíka, který prošel středem obrany a jen faul zezadu těsně před vápnem (nepochopitelně bez karty) mu zabránil zakončit. Následný přímý kop ale Vojta Židlík poslal vysoko nad.
V 76. minutě jsme se znovu, ale bohužel naposledy, radovali. Během rychlé akce Martin Čeljuska sklepl ve vápně míč na Luboše Říhu, který v tomto zápase opět vynuceně nastoupil v útoku. Luboš si předkopl míč, proběhl kolem obránců a na dlouhou nohu procedil míč podél gólmana (5:3). Začíná to skoro vypadat, že je Luboš lepší útočník jak gólman :-D.
V 78. minutě střídal Vojta Kukačka Míru Randáka a naše aktivní hra dopředu pokračovala. Dokonce i nějaké nebezpečné střely byly, ale žádná se neujala. Navíc času již bylo málo a rychle utíkal. Naše výrazně zlepšená hra dokonce donutila do té doby bohorovného soupeře zdržovat, protože už nedokázal svou hru znovu nakopnout a rozdíl dvou branek přeci jen ještě nemusel být konečný. Poslední minuty včetně tříminutového nastevní jsme sice strávili v tlaku, ale ten už výrazné šance nepřinesl. Zápas jsme tak nakonec ztratili 3:5 (branky nám dávali jen Eduardové, což se tedy často nestává), ale prohráli jsme si ho hlavně hrou v první půli. Proč jsme nehráli celý zápas stejně jako druhý poločas opravdu nechápu. To jsme si jako mysleli, že to půjde samo a soupeř se porazí bez naší snahy? Nevím. Ale pokud se opět nezačneme snažit a hrát celé zápasy na maximum, tak se taky může snadno stát, že budeme mít problém se ve třetí třídě udržet. Tohle už není jen o zraněních a absencích, protože i hráči na hřišti (až na čestné výjimky) předvádějí věci, které si prostě nemůžeme dovolit. Nejde prostě běhat a hrát jen část zápasu, to se pak ti, co se snaží, můžou rozkrájet a stejně je to na nic.
V příštím kole v sobotu od 16:30 doma přivítáme rezervu Votic, která je zatím v tabulce bez bodu a tedy dokonce pod námi. Pokud doma neporazíme ani tento tým (a nezbývá než doufat, že Votickou rezervu nějak výrazně neposílí hráči z áčka), tak už opravdu nevím, koho bysme chtěli porážet. Řekněme, že to bude, kulantně řečeno, zápas, který hodně napoví o našich perspektivách...

Dorostenci opět padli výrazným rozdílem

Dorost nastoupil v Pravoníně proti spojenému týmu Pravonína a Kondrace a oproti minulému zápasu už ani svou naději na kloudný výsledek nedržel příliš dlouho. Po zhruba dvaceti minutách to bylo 3:0 pro domácí a bylo hotovo. Soupeř ještě po půli přidal další tři branky a my tak prohráli 0:6. Z tohoto zápasu mi přišel report od trenéra Stanislava Horčičky, takže si můžete přečíst info o zápase z jeho pohledu:
„Dnešní záps v Pravoníně jsme opět vysoko prohráli, tentokrát 0:6. Znovu nás bylo jen dvanáct a to je cítit, když soupeř může střídat hned pětkrát. Snad jediná pozitivní zpráva je, že se nám pravděpodbně ustálilo složení obrany, která v sestavě Pavel Toula, Jakub Majer, Adam Jára a Vojěch Humpl, i když se to vzhledem k výsledku nemusí zdát, neodehrála vůbec špatný zápas. Brankář Jiří Vrána také předvádí výborné zákroky. Dál už je to ale horší. V záloze je Lukáš Samko na všechno v podstatě sám. Do zálohy a do útoku totiž nastupují mladší hráči bez zkušeností a nebo hráči zkušení, ale bez kondice.
Sestavy pro oba doposud odehrané zápasy byly v podstatě totožné a bohužel poměrně úzké. Další hráči, hlavně ti zkušení, poměrně citelně chybí. Bez konkurenceschopné zálohy a útoku se prostě hrát nedá. Proto musím poděkovat hlavně hráčům, kteří tyto dva zápasy odehráli a odbojovali i když to rozhodně neměli snadné. Chce to, aby se konečně zapojili také hráči, kteří se doposud z různých důvodů omlouvali a je jich přitom v týmu velmi zapotřebí. Za zmínku také stojí bratři Proškové, kteří mi nebyli schopni nebo spíš ochotni celý měsíc zvednout telefon, abych se pak od jejich otce dozvěděl, že už s fotbalem skončili. Možná by to chtělo trochu slušnosti to nejen mě, ale i týmu říct osobně. Věřím, že v příštím zápase nás již posílí i zkušenější čerčanští hráči a konečně budeme moci začít hrát svůj fotbal.“
Ke zprávě trenéra ještě doplním, že dorost v příštím kole nastoupí doma v neděli od 10:15 proti spojenému týmu Jankova a Ratměřic. Soupeř je zatím také stále bez bodu, tak uvidíme, komu se tuto bilanci podaří zlomit.

Starší přípravka vyloupila silné Poříčí

Přípravka, tedy rezerva té starší, protože mladší ještě svou soutěž nezahájila a áčko mělo tentokrát volný los, měla tento víkend překvapivě úspěšný. Proti Poříčí, které v prvním kole vyhrálo vysoko 19:2 v Neveklově, jsme si šancí moc nedávali. Přesto se zadařilo a po vyrovnaném poločase (2:2) jsme nakonec 6:4 zvítězili hlavně díky třem brankám v rozmezí 4 minut. Hattrick si v zápase připsal Honza Kaprálek a zbylé branky přidali Dominik Kos, Tonda Zbrožek a Franta Reichel.
V příštím kole áčko starší přípravky narazí venku na Chocerady, které mají sice také jen tři body, ale i zatím druhý nejlepší útok soutěže. Béčko změří síly na domácím hřišti s Benešovem a popravdě jakýkoli bodový zisk by byl opět velkým překvapením.

Galerie k aktualitě