Mizerný výkon ve druhé půli nás stál celý zápas

V minulém kole jsme v Ostředku nezvládli první půli a výsledek jsme honili (a nedohonili) ve druhé půli. Tentokrát jsme zápas s rezervou Votic rozehráli nadějně. Vedli jsme a poločas byl 1:1, druhá půle byla ale z naší strany tak špatná, že konečný výsledek 2:3 je ještě milosrdný. Také střídání z naší strany bylo hodně zvláštní a průběh zápasu celkem hodně ovlivnilo. Celkově se tento zápas z naší strany povedl jen málokomu a pokud budeme pokračovat v podobně bezkrevných výkonech, budeme mít v soutěži velký problém.

Již základní sestavy mohly leccos naznačit

Naše sestava, jak už se stalo smutným zvykem, opět nebyla kompletní ani zdaleka, a i když se po dlouhé době alespoň na lavičce objevili Patrik Řezníček a Filip Voldřich a nově také bývalý dorostenec Míra Hložek, silnější než obvykle jsme opět nebyli. Tentokrát nám totiž chyběli Martin Čeljuska, Vojta Židlík, Luboš Říha a na lavičce nahradil trenéra Martina Procházku Martin Berka.
Naopak soupeř dorazil se dvěma posilami z áčka rovnou v základu (a jedna z nich byla dokonce kapitán prvního týmu) a s několika hráči, kteří pendlují mezi áčkem a béčkem. Bylo tedy zřejmé, že Votice zápas s námi nepodcenily a o výsledek se budeme muset poprat.

První půle nebyla vůbec špatná

Od prvních minut jsme byli mírně lepší, a i když se začátek odehrával bez větších šancí, tak to nevypadalo z naší strany zle. Výsledkem naší aktivní hry byla již v 8. minutě penalta, kterou sudí nařídil za ruku ve vápně po akci dnes hodně aktivního Vojty Kukačky. Protože obvyklý exekutor penalt Vojta Židlík chyběl, tak si míč připravil Honza Vacík a bohužel neproměnil. I když penaltu nekopl nijak zle, brankář soupeře vystihl směr a dokázal zakročit.
I další minuty se nesly ve znamení naší mírné převahy a soupeř hrozil prakticky jen ze standartek a to ještě nijak výrazně. Bohužel naše šance také nepřinášely nebezpečná zakončení, a tak soupeř postupně hru opticky vyrovnal. Za nás si jeden náznak šance připsal Míra Randák a několikrát výrazně nebezpečněji zahrozil Vojta Kukačka.
Ve 30. minutě se Vojta konečně prosadil. Sváťa Řezníček odkopl z naší poloviny vzduchem míč, který si Vojta našel a sám za obranou dokázal obejít i gólmana. Pak nás sice ještě chvíli napínal, když nechal doběhnout pár obránců, ale nakonec přeci jen mezi nimi zamířil do sítě (1:0).
Naše branka nás znovu nakopla a opět jsme přebrali iniciativu. Bohužel to ale znovu k ničemu zásadnímu nevedlo, a tak přišel ve 42. minutě naprosto zbytečný trest. Z ojedinělé akce soupeř dokázal skórovat, když kolmou akcí prošel obranou a prudkou střelou po zemi překonal Ivana Hájka v naší bráně. Bylo to jen tak tak, protože Ivan míč málem měl, ale přesto mu pod tělem prošel do brány (1:1). Gól do šatny nikdy nepotěší, ale přesto náš výkon z první půle sliboval, že bychom to ještě mohli zvrátit.

Druhý poločas měl z naší strany dobrý začátek, ale pak už nic

Do druhé půle překvapivě nenastoupil Míra Randák, který sice neměl úplně nejlepší zápas, ale alespoň je zdravotně v pořádku. Místo něj přišel Filip Voldřich, který ale po dlouhé rekonvalescenci hodně dlouho netrénoval a bylo jasné, že celý poločas fyzicky nemůže dát. Ani se na něj před zápasem necítil. Přesto byl poslán Martinem Berkou na hřiště. Navíc po chvíli začaly chytat křeče i Vojtu Kukačku, který kvůli zranění také nemá mnoho natrénováno.
V první chvíli Filipovo brzké nasazení mohlo vypadat jako dobrý tah, protože hned ve 48. minutě dokázal překvapivou střelou z otočky po pěkné přihrávce Honzy Vacíka překonat gólmana soupeře (2:1). Bohužel to ale od Filipa bylo i přes veškerou snahu už vše a ze zápasu se postupně vytrácel. Chybějící kondička se prostě projevit musela a nejde se za to na něj zlobit. Dělal co mohl, ale poločas byl na něj prostě moc.
Navíc v 52. minutě musel jít ze hřiště Vojta Kukačka, který měl buď hodně silné křeče a nebo si udělal něco se stehením svalem. Na hřiště místo něj šel Patrik Řezníček, který také dlouho netrénoval kvůli zranění a jeho fyzička na tom tedy byla podobně jak Filipova. Na lavičce byl ještě Míra Hložek a je otázka, jestli i přes to, že nebyl vyzkoušený a s týmem sehraný, nemohl odehrát více minut v zápřahu než oba rekonvalescenti.
To jsou ale „co by, kdyby“, a tak se hrálo tak, jak určil Martin Berka. Po našich střídáních ale naše hra začala hodně upadat a naopak soupeř vycítil svou šanci a začal víc tlačit. Nebylo to nic zásadního, ale přesto rychle převážil obraz hry na svou stranu. To vyústilo ve vyrovnání v 54. minutě, kdy útočník Votic uspěl střelou k tyči (2:2).
Dlouhé minuty byl pak zápas stále stejný. Aktivní soupeř tlačil, snažil se střílet, ale bylo to hodně nepřesné, a tím pádem zatím málo nebezpečné. To my jsme se v podstatě nedostávali za půlku a herně jsme úplně odpadli. Nevím, jestli jsme se snažili držet výsledek, nebo co to mělo být, ale ve skutečnosti jsme si výrazně koledovali o to, abychom přišli i o bod za remízu. Na výhru jsme v tuto chvíli snad ani nemohli pomyslet. Střed pole vůbec nehrál a ani obvykle spolehlivý Zdeněk Modálek nepředváděl dobrý výkon. Výsledkem bylo, že do útoku se míč vůbec nedostával a naší jedinou střelou ve druhé půli tak byl Filipův gól hned v jejím úvodu.
I když trest za naši pasivitu (skoro bych řekl neexistenci) v podobě třetího gólu Votic přišel až v 83. minutě, tak byl naprosto zasloužený a popravdě už mohl, a nejspíš i měl, přijít mnohem dřív (a nemuselo zůstat jen u jednoho). Jen pro pořádek uvedu, že branka padla po přímém kopu, který byl kopnutý tak, že gólman nemohl dosáhnout (2:3).
Do konce zbývalo jen pár minut a bylo jasné, že s tím, co jsme předváděli, se to snad ani nemuselo dohrávat. Bylo zcela zřejmé, že je rozhodnuto. Pak sice ještě přišlo naše střídání, kdy šel ze hřiště Sváťa Řezníček a nahradil ho Míra Hložek, ale to už bylo jen na minutky a něco změnit to mohlo jen zázrakem.

Takhle to rozhodně dál nepůjde

Tento zápas jsme opět odehráli špatně. Šílené je, že úplně jinak špatně než v předchozích případech. V každém zápase vymyslíme nový způsob, jak to celé po... kazit. Tentokrát celkem zabrala obrana, kterou dirigoval Libor Topič (ten ale dohrál jen se štěstím, protože celkem dost jeho zákroků hodně smrdělo kartou, kterou ale nakonec ani nedostal) a nemyslím, že by prohra i přes tři obdržené branky šla za ní. Střed pole se v průběhu zápasu úplně vytratil a tím vymazal i útok. Také střídání, byť z části vynucené nijak nepomohlo. Škoda byla hlavně toho, že nemohl pokračovat Vojta Kukačka, který byl celou první půli hodně vidět a ani oba hráči, kteří se vrátili po zranění logicky nemohli Slavoj spasit.
Bohužel nejvíc ale chyběla bojovnost a zdravé naštvání se zápasem chtít něco udělat. Druhá půle byla z naší strany úplně apatická a jestli takto budeme pokračovat, tak sestoupíme. V příštím kole s nějakými body bohužel nemůžeme počítat, protože jedeme na půdu vedoucích Vrchotových Janovic, které si zrovna nás určitě pohlídají. I nominovaný sudí nebude, kulantně řečeno, naší výhodou. Takže snad následující kolo doma proti béčku Poříčí? No nevím, béčka jsou ošidná a s Poříčím to také snadné nebývá. Musím říct, že jsme si to zkomplikovali moc pěkně, jen co je pravda.

Galerie k aktualitě