Vítězstvím v derby jsme Pyšely sesadili z prvního místa

V sychravém sobotním odpoledni jsme se utkali v očekávaném sousedském zápase s týmem Pyšel, který do té doby vedl bez ztráty bodu tabulku soutěže. Zápasy s mužstvem Pyšel bývají vždy vyhrocené a ne jinak tomu bylo i tentokrát. Pyšelům jsme měli co vracet, protože po loňské domácí výhře 4:2 jsme na soupeřově půdě prohráli 1:4. O motivaci tedy bylo postaráno.

Už před zápasem bylo zřejmé, že utkání nebude jednoduché. Nešlo jen o vzájemné postavení v tabulce, kdy jsme se na Pyšely dívali z uctivé vzdálenosti, ale museli jsme se také vyrovnat v obraně s absencí Libora Topiče, ale hlavně neúčast Honzy Hofingera v útoku mohla být citelná. Jeho důraz před brankou by se nám rozhodně hodil. Trenér tedy musel sestavu poskládat do ne zcela obvyklého rozestavení, ale zápas ukázal, že měl šťastnou ruku.
Od prvních minut, které se hrály za nepříjemného mrholení, bylo jasné, že nechceme dát kůži zadarmo a že chceme nad tradičním soupeřem vyhrát. Na Pyšely jsme vyrukovali nezvykle aktivně a přitlačili jsme je k jejich vápnu. Obzvlášť hlavička Martina Čeljusky volala po gólu. Bohužel ale náš úvodní tlak skóre nezměnil (i proto, že se nám nedařilo se trefit mezi tři tyče) a tak se začal osmělovat také soupeř. Po zhruba čtvrt hodině se hra začala vyrovnávat a i soupeř se dostával do náznaků šancí. Naše hra však byla stále na vysoké úrovni, hráli jsme týmově ve vysokém nasazení a nechyběly jak pohledné kombinace, tak i důraz v osobních soubojích. Takhle by naše hra měla vypadat pořád a s výsledky bychom neměli žádné problémy. 
Naše aktivita se nám vyplatila ve 20. minutě, kdy po zmatcích v soupeřově obraně po standardní situaci Roman Neuberg nejprve z blízka nastřelil tyč a pak si sám svoji střelu dorazil do odkryté branky. 1:0! Byla to naše první střela mezi tyče. Radost ale trvala jen dvě minuty, protože se nám opět po vstřelené brance nepodařilo udržet koncentraci. Naše defenziva si při pokusu o ofsajdsystém nepohlídala útočníka soupeře, který si naběhl za obrannou linii a zblízka prostřelil Petra Burceva v brance. Ten byl v této situaci zcela bez šance.
V podstatě se tedy začínalo od začátku. Aktivita se přelila spíše na kopačky Pyšel a my jsme se do šancí dostávali sporadicky. Bylo vidět, že rychlé vyrovnání soupeře se na nás podepsalo. Museli jsme se rychle oklepat, abysme neinkasovali znovu. Naštěstí nás zpět do sedla posadil ke konci poločasu sám soupeř, když při jedné z mála našich útočných akcí neudržel nervy na uzdě pyšelský obránce Jan Schubert. Po důrazném souboji s Filipem Voldřichem, který snad ani nebyl faulem, se po Filipovi ohnal pěstí a udeřil ho do obličeje. Pyšelský hráč se snažil ještě celou situaci zachránit vymyšleným tvrzením, že po něm náš hráč plivl, ale to nedokázali věrohodně potvrdit ani jeho spoluhráči a tak vyfasoval rovnou červenou kartu a musel opustit hřiště. Filip Voldřich dostal za předchozí souboj kartu žlutou, ale bylo to spíše proto, aby nezůstalo pouze u červené karty na jedné straně. Od tohoto okamžiku se hra velmi přiostřila a její průběh začaly kouskovat časté fauly a hlavně hádky pyšelských s rozhodčím. Pro rozhodčího byl závěr poločasu hodně složitý, ale podařilo se mu hru udržet ve snesitelných mantinelech. Těsně před koncem půle ještě z této nepříliš hezké pasáže zápasu vybočilo břevno, kterým soupeř mohl ototčit skóre na svou stranu. Gól do šatny mohl celý zápas zlomit, ale naštěstí zůstalo u břevna a tak se do šaten šlo za nerozhodného stavu.
Do druhého poločasu soupeř vyrukoval s ještě tvrdší hrou než na konci půle první. Své by o tom mohl vyprávět třeba Roman Neuberg, který schytal několik nevybíravých faulů. Kromě toho se soupeř stále víc snažil hádkami, postrkováním a křikem ze střídaček vytvořit tlak na rozhodčího, ale tomu se dařilo nepodléhat. Tímto průběhem trpěla hlavně kvalita předváděné hry, kdy se soupeř vůbec nesnažil hrát fotbal a nám to svojí tvrdostí příliš neumožňoval. Nutno podotknout, že i naši hráči postupně přistoupili na tvrdý způsob hry a nenechali si od soupeře nic líbit. Chvílemi zápas připomínal spíš bojové sporty než fotbal. Bylo zřejmé, že tímto způsobem hry se soupeř pokuší naši hru rozkouskovat a vytěžit ze zápasu alespoň bod. 
Naštěstí se nám podařilo tuto nefotbalovou pasáž přerušit tím nejlepším možným způsobem. Martin Pánek vyslal do brejku Vojtu Židlíka, který utekl obraně a parádním lobem překonal brankáře. Ten mohl vzduchem plachtit jak chtěl, ale neměl sebemenší šanci - střela zapadla přesně do sítě. Touto akcí, jak se později ukázalo, začal Martin Pánek své galapředstavení v tomto zápase. 
Bohužel se ale obraz zápasu ani po této vstřelené brance příliš nezměnil a hra byla spíše boj, než cokoli jiného. Soupeř se snažil těžit hlavně ze standardních akcí, protože ze hry se před naši bránu nedostával. My jsme se snažili dobře bránit a vyrážet do brejků přihrávkami za vysunutou obranu soupeře. Několik přihrávek do uličky bylo velmi pohledných, ale ke gólu to nevedlo. Hlavně Vojta Židlík byl při chuti a ze svých brejků často ohrožoval bránu soupeře. Pak Pyšely začaly přitahovat šrouby a zatlačily nás ještě víc do defenzivy. Vyústěním byla i žlutá karta pro Ševu za zakopnutí míče. Navíc v 69. minutě přišla ojedinělá šance soupeře ze hry, kdy se útočící hráč trefil pěkně z hranice vápna k protější tyči a po celý zápas výborně chytající Petr Burcev na míč neměl šanci dosáhnout. Bylo vyrovnáno a vypadalo to, že taktika soupeře bude slavit úspěch a my se budeme muset obávat i o jeden bod. 
V 72. minutě navíc dostal Martin Čeljuska silnou křeč a po ošetření se přesunul za postranní čáru. Hráli jsme tedy také o deseti. Toho soupeř využil k výraznému tlaku a šance na jeho straně jen přibývaly. My jsme se v této fázi zápasu zmohli jen na odkopy. Těžká situace to byla hlavně pro trenéra, který se snažil čekat, jestli se Čelda nedá do kupy a nebude pokračovat ve hře. Jeho brejkové schopnosti by se nám hodily. Bohužel se po dlouhých pěti minutách ukázalo, že to nepůjde a tak jsme museli střídat. Na hřiště se tedy dostal Standa Hořčička. Bylo vidět že soupeř díky svému tlaku vycítil šanci na zvrat v utkání a začal spěchat. Tento spěch nám ale paradoxně pomohl, protože pyšelská hra ve snaze o rychlou kombinaci a rozehrávku začala postrádat přesnost. Jednu z nepřesných přihrávek vystihl Martin Pánek a přesně nahrál do uličky Filipovi Voldřichovi, který si ve svém náběhu zkušeně obhodil brankáře a zavěsil do prázdné. To byla pro Pyšely velká psychická rána.
Pyšelští se i nadále snažili o tlak, ale už to bylo spíše hektické a větší efekt to nemělo. Naopak několik minut před koncem utkání přišla nejpohlednější akce zápasu. Vojta Židlík po poradě s Martinem Pánkem z přímého kopu, namísto očekávaného centru před bránu, přihrál Martinovi podél zdi k lajně. Ten si míč potáhl a z křídla přesně nacentroval před bránu na Patrika Řezníčka, který ve skluzu dostal míč do sítě. Situaci ještě jistil Standa Hořčička, který byl připraven na případnou dorážku. Signál to byl opravdu parádní a měl parametry špičkového fotbalu. Martin Pánek touto akcí navíc uzavřel svůj hattrick asistencí. Opět se ukázalo, že má zkušeností na rozdávání a bez jeho přehledu bychom tento zápas jen těžko vyhráli.
Posledních pár minut zápasu se neslo ve znamení pyšelské snahy o tlak, která už nebyla ani tak hektická, jako spíše zoufalá. I když rozhodční (oprávněně) nastavil čtyři minuty, soupeři se podařilo ze své sbahy vytěžit už jen jednu povedenou střelu z hranice vápna, kterou krásným zákrokem zneškodnil náš gólman. Závěrečný hvizd spustil upřímnou radost našich hráčů, kteří si za svůj poctivý a po většinu zápasu pohledný výkon tři body zasloužili. Na námitky soupeře, že proti deseti jsme toho podle nich zas tak moc nepředvedli, lze jen říct, že není naše vina že hráli v oslabení. To ať si vyřeší v kabině mezi sebou.
Výkon proti Pyšelům bude ale třeba potvrdit i příští týden v Miličíně. Soupeř to nebude jednoduchý, má stejně bodů jako my a jeho zápasy rozhoduje minimum gólů. Bude si třeba pohlídat obranu a věřím, že když vstřelíme gól, alespoň bod si odvezeme. Pokud předvedeme stejně bojovný výkon jako v derby, je to rozhodně v našich silách. Snad naši hráči najdou motivaci i v zápase, který nábojem nebude zápasu s týmem Pyšel dosahovat. Tři body mají v tabulce stejnou hodnotu, ať jsou z jakéhokoli zápasu a bylo by hezké si udržet kontakt s čelem tabulky a zabojovat o posun na "medailové" pozice.

Galerie k aktualitě