V Zaječicích o výsledku rozhodla kvalita zakončení

Do Zaječic jsme vyrazili v nepříjemné situaci týmu, který stále bojuje o záchranu v soutěži. Domácí, i když v poslední době také nehrají zrovna v oslnivé formě, byli favority a svou roli celkem jistě potvrdili. Výsledek ale vypadá jednoznačněji, než jak zápas probíhal, protože opticky neměl ani jeden týmů zásadní převahu. Hlavním (ale o to zásadnějším) důvodem, proč domácí zvítězili, byl rozdíl v kvalitě zakončení a bohužel také naše tentokrát nepříliš jistá obrana.

Rychlá branka domácích udala tón zápasu
V první půli jsme hráli z kopce dolů a rozhodně jsme z toho chtěli vytěžit tlak a samozřejmě i nějaké ty branky. Bohužel se tak nestalo. Po úvodních pár minutách, kdy se oba týmy spíš oťukávaly, přišla první vážnější akce Zaječic a bylo zle. Útočník domácích šel z úhlu sám na Kubu Gašparíka v naší bráně. Ten mu vyběhl zmenšit střelecký úhel, ale domácí hráč mu udělal kličku a centroval před bránu, kde nabíhal další zaječický hráč bráněný Romanem Neubergem. Ten se sice k míči dostal první, ale v těžké situaci, kdy se mu útočník lepil na záda, se mu nepovedlo odvrátit míč do bezpečí a bohužel prudkou ranou „zavěsil pod víko“. Dal si tak opravdu ukázkového „vlastence“ (1:0).
„Lepší“ začátek jsme si opravdu nemohli přát. Bylo ale ještě hodně času se zápasem něco udělat a my jsme se o to hned začali pokoušet. Hráli jsme aktivně a na rozdíl od soupeře jsme se pokoušeli kombinovat. To ale na zaječickém pažitu není samosebou a soupeřova jednodušší hra byla rychlejší a ve výsledku hlavně efektivnější.

Hra byla celkem vyrovnaná, ale nám se zakončení nedařilo
V 8. minutě jsme si připsali první velkou šanci i my. Zdeněk Modálek vybojoval míč a ve vápně našel Míru Randáka, ten už chtěl střílet, ale nakonec ještě posunul míč na lépe postaveného Igora Kodeta. Igor ale zamířil hodně mimo.
V 9. minutě jsme mohli prohrávat už 0:2. Kuba Gašparík si připsal pěkný kix, když rozehrál přímo na nohu soupeři. Ten se pokusil hned z první trefit prázdnou branku, ale naštěstí minul.
Ve 13. minutě jsme prozměnu mohli srovnat. Vojta z hloubi pole poslal míč vzduchem na Míru Randáka, ten ještě před vápnem zády k bráně hlavou míč prodloužil a jen tak tak, že nepřeloboval domácího gólmana. Ten se ale ještě přeci jen dokázal našponovat a míč vypíchl nad břevno.
Celkově byla hra nejen hodně vyrovnaná, ale také tvrdá. Na obou stranách se často faulovalo a hned první čtvrthodina přinesla i nějaké ty žluté karty. Tvrdost v soubojích se nesla vlastně celým zápasem a později hlavně domácí zneužívali volného metru rozhodčího Nováka k poměrně nevybíravým zákrokům.
Bohužel nám ani nadále naše celkem kvalitní hra ve středu pole větší šance nepřinášela, a tak přišel trest. Domácí rozehrávali rohový kop. Míč mířil na bližší tyč, kde Standa Horčička neuhlídal nabíhajícího hráče Zaječic, který hlavou zblízka nasměroval míč pod břevno. Kuba byl absolutně bez šance (2:0).
Ani v dalších minutách se obraz hry nezměnil. Opticky to bylo vyrovnané, ale dopředu jsme byli málo nebezpeční a soupeřova jednoduchá hra, která sázela hlavně na nakopávané míče za obranu nám dělala velké problémy. Vlastně byl doposud rozdíl „pouze“ v tom, že soupeř své šance proměňoval a my ne.
Příkladem byla třeba 29. minuta, kdy Martin Kačírek nasměroval přímý kop naprosto perfektně do vápna mezi gólmana a obranu, ale my jsme si míč nedokázali najít a ten prošel bez doteku celým vápnem až mimo hrací plochu.
Pak se dvakrát předvedli domácí. Nejdříve nikým nehlídaný útočník vyzkoušel z hranice vápna Kubu Gašparíka, který byl ale pozorný a pěkným zákrokem zabránil cestě míče do sítě. O chvilku později zahrával zaječický hráč chytře přímý kop kolem zdi, ale jeho úmysl ještě chytřeji vystihl náběhem za zeď Zdeněk Modálek a míč odvrátil do bezpečí.
V této fázi zápasu měli domácí možná nejviditelnější převahu, ale paradoxně z ní nic nevytěžili. Jedním z důvodů byly i povedené zákroky Kuby Gašparíka.
Posledních pět minut první půle jsme opět hru srovnali, ale nic jsme z toho nevytěžili. Asi největší příležitost měl Míra Randák, který po „padáčku“ od Sváti Řezníčka zamířil hlavou vysoko nad.
Celkově to bylo z naší strany vepředu dost bezradné a hlavně nedůrazné. Naše akce končily často před vápnem a většinou pro branku soupeře neznamenaly velké nebezpečí. Domácí také hru hodně kouskovali. Neustále se něco pískalo, rozherávky trvaly a vlastně se moc nehrálo.

Druhý poločas nám vyšel lépe, ale začal opět příšerně
Prvních pár minut druhé půle přineslo zjištění, že se rozhodně nevzdáváme a ještě se pokusíme směrem do kopce vyrazit za vyrovnáním. Bohužel ale opět přišla studená sprcha. Domácí toho zatím ve druhém poločase moc nepředvedli, ale opět skórovali ze své první kloudné akce. Tentokrát jim k tomu pomohl Kuba Gašparík, který se pokusil vyběhnout proti útočníkovi, ale podklouzl. Pro domácího hráče už bylo snadné bezmocného Kubu obhodit a zvýšit své vedení na 3:0. To už bylo hodně zlé. Rozdíl tří branek a nutnost útočit do kopce nebyla dobrá kombinace. Přesto jsme to nezabalili a dál zkoušeli své štěstí.
V 51. minutě Sváťa potáhl míč po křídle a před bránou našel na malém vápně Míru Randáka. Ten ale vystřelil tak slabě, že gólman s jeho pokusem nemohl mít vůbec žádný problém. Akce ale ještě pokračovala a konečně jsme se z naší strany dočkali i poměrně povedeného zakončení. Autorem byl Matěj Purkard a jeho prudká rána po zemi jen těsně minula branku. Gólman se sice tvářil, že míč jistí, ale spíš to vypadalo, že ho očima tlačí ven.
V 55. minutě jsme mohli znovu inkasoval. Křížná přihrávka domácích mířila na volného útočníka před prázdnou bránu. Tomu ale v rozhodujícím okamžiku skočil míč na drnu a bez dotyku prošel pryč. To bylo velké štěstí, protože jinak se jednalo o jasnou gólovku.
V 56. minutě nahradil trápícího se Igora Kodeta Ivan Horčička, ale na hřišti se toho moc nezměnilo. Pořád to vypadalo celkem vyrovnaně, ale naše ofenziva hodně kulhala. Vlastně jsme při zakončení nebyli vůbec nebezpeční.

Šedesátá první minuta přinesla závan naděje, která ale záhy pohasla
V 60. minutě se Vojtovi Židlíkovi povedlo přímý kop pěkně zakroutit kolem zdi, ale míč mířil doprostřed brány přímo do rukavic gólmana. O minutu později už bylo ale veseleji. Sváťa z úhlu trefil jen tyč a míč se po odrazu dostal do vápna. Tam se k němu po pár tečích dostal Roman Neuberg a z hranice vápna poslal výstavní pumelenici přímo do šibenice (3:1). Proč to takhle nejde pořád? Takhle má vypadat střela!
Budu se opakovat, ale i dál hra vypadala pořád stejně. Naše snaha o tlak byla viditelná, ale končila před vápnem. Naopak soupeř si s vlastní hrou moc situaci nekomplikoval a hrál velmi jednoduše. Všechno nakopával směrem dopředu a objektivně s touto hrou slavil úspěch.
69. minuta toho byla zářným příkladem. Dalekonosný míč soupeř hlavou prodloužil a Kryštofovi Strakovi se nepovedl odkop. Míč vůbec netrefil a ten se dostal k nehlídanému útočníkovi. Jeho role už byla snadná a Kuba nestačil reagovat (4:1).

Ještě jednou se podařilo snížit
I po této brance jsme nic nezabalili a dál se snažili tvořit hru a dostávat se k zakončení. To bylo ale i nadále žalostné. V 71. minutě například Sváťa hezky prošel po lajně, ale míč namířil Ivanovi Horčičkovi na paty. Ten sice nakonec krkolomně zakončil, ale míč šel mimo. O pár minut později už se to ale Sváťovi povedlo lépe. Znovu dokázal projít podél čáry a poslat míč do vápna. Balón tentokrát přistál přímo na noze Míry Randáka, který i když byl tísněn, neměl složitou situaci a zblízka doklepl míč do sítě (4:2).
O minutu později ale bylo zle. Soupeř využíval naši snahu o útok k rychlým brejkům a při jednom z nich Matěj Purkard ve vápně „sroloval“ svého soupeře a nemohlo následovat nic jiného než penalta. Tu ale exekutor nenamířil úplně nejlépe a padající Kuba Gašparík ji dokázal nohama vykopnout a dát tak ještě týmu jakousi naději na bodový zisk. Zajímavé je, že i minulý rok proti nám domácí kopali penaltu a také neuspěli. Tenkrát ale exekutor vůbec netrefil prostor brány.
V 79. minutě se na hřiště podíval místo Standy Horčičky Vašek Měchura, který se ale v následném průběhu na hřišti spíš trápil. Ono se to ale dalo řict o většině ofenzivních hráčů. Naše snaha o zakončení byla hodně nepřesná a nedůrazná. Případně jsme se střelami tak dlouho otáleli, až je domácí obrana dokázala zblokovat. Další variantou bylo, že jsme míč nakonec sami „zadrbali“ a ke střele vůbec nedošlo. Tlak jsme celkem měli, to jo, ale vlastně jsme soupeři nijak zvlášť nezatápěli. Naopak nepříliš početné brejky soupeře smrděli brankou mnohem častěji.
V 85. minutě se blýskl povedeným pokusem Ivan Horčička. Jeho křížná střela z rohu vápna mířila do šibenice, ale nakonec se bohužel vykroutila směrem ven. Měli jsme i několik přesnějších zakončení, ale gólman domácích svůj tým v této fázi zápasu docela podržel. Například pohotový zákrok po střele Sváti Řezníčka zabránil jasnému gólu. I když tedy Sváťa mohl míč určitě umístit lépe než do středu branky. Ale aspoň se jednalo o pokus mezi tyče, což dnes rozhodně nebylo samozřejmostí.
Rozhodčí Novák sice ve druhém poločase pár minut nastavil, ale závěr zápasu už se stejně nesl jen ve znamení naší marné snahy a další příležitosti nám už nepřinesl.

Poměrně vyrovnaný zápas rozhodla hra ve vápnech
Jak už několikrát padlo, zápas byl opticky celkem vyrovnaný. Držení míče jsme měli asi i větší jak domácí, ale bylo nám to k ničemu. V útoku jsme byli hodně bezzubí a naopak jsme se dopustili několika chyb ve vlastním vápně. Soupeř nepotřeboval předvádět žádný super fotbal, aby nás dokázal potrestat a nekonec si došel celkem v poklidu pro tři body.
Naší situaci v tabulce dnešní prohra rozhodně nepomohla. Bystřice totiž v sobotu dokázala doma vysoko vyhrát nad Václavicemi a stáhla ztrátu na naší 12. příčku na jediný bod. Nad námi jsou ještě v dohledu rezerva Teplýšovic a Lešany, možná ještě Václavice. Situace okolo možného sestupového 13. místa je tedy sice stále zamotaná, ale vůbec pro nás nemusí dopadnout dobře. V příštím kole hrajeme doma s Pyšely, které jsou v laufu a zrovna s námi rozhodně nic nevypustí. A pak nás bude čekat poslední zápas, kde možná půjde o všechno. V posledním kole k nám přijede Bystřice a je dost dobře možné, že to bude „kdo z koho“. Schyluje se nám tedy k pěknému dramatu, jen co je pravda...
Zápis z utkání najdete ZDE.
P.S.: Jak je u pana rozhodčího Nováka poměrně běžné, tak některé údaje v zápise tak úplně nesedí. Hlavním rozdílem je, že střelcem naší druhé branky byl opravdu Míra Randák a ne Martin Kačírek, jak je tam uvedeno. Další nepřesnosti už nejsou nijak zásadní.

----

Ani mládež o víkendu příliš nezazářila

Starší žáci měli hrát o víkendu s Načeradcem a v zápase měli mít vzhledem k síle svého soupeře naději na vysokou výhru. Zápas byl ale na poslední chvíli odložen na úterý a na to, jak dopadne, si tedy budeme muset ještě počkat.

Mladším žákm los 15. kola naordinoval zápas s Netvořicemi a podle všech ukazatelů mělo jít o vyrovnané utkání, které ale přesto mělo mít mírného favorita v našem týmu. Zápas nakonec vyrovnaný opravdu byl, ale „happy endem“ pro nás neskončil. Po poločase 1:1 jsme nakonec bodovat nedokázali a hosté si z našeho hřiště odvezli hubené, ale cenné vítězství 2:1. Jediným naším střelcem byl František Škvor. Zápis z utkání najdete ZDE.

Starší přípravku o víkendu čekal domácí zápas s Úročnicí. Mělo se také jednat o vyrovnané utkání a to nejen díky tomu, že na podzim jsme se s Úročnicí také na našem hřišti rozešli smírně 6:6. Po půl roce se toho tedy zřejmě mezi oběma týmy moc nezměnilo, protože tentokrát zápas skončil ještě divočejší remízou 8:8. O naše branky se postarali dva čtyřgóloví střelci Tim Kuhnel a Kryštof Honc. Zápis z utkání najdete ZDE.

Mladší přípravka odehrála tuto neděli svůj druhý turnaj čtvrté fáze sezóny ve Vlašimi. Ale jako obvykle ještě výsledky nebyly zveřejněny. Jakmile se objeví, určitě vám je přineseme.