Žáci: Hmmm; Dorost: Pfff

Mládež o tomto víkendu vlastně zahrála to, co se dalo čekat. Toho očekávání jsme se ale trochu báli. A právem. Žáci sice měli na víc, ale lepší výsledek si pokazili vlastními chybami a dorost? Dorost předčil očekávání a trhá negativní rekordy.

Žáci uzavřeli podzim zbytečnou prohrou

Žákovský tým se v sobotu utkal se soupeřem, který vzhledem k vzrůstající formě z posledních zápasů nemusel být neschůdný. Samozřejmě, že Postupice byly v tabulce nad námi, ale zas tak velkou hrůzu nebudily. První poločas ukázal, že s nimi můžeme hrát otevřenou partii a dokonce jsme i po většinu prvních 35 minut (tolik minut trvá žákovský poločas) měli i více ze hry. Soupeř se sice hned na začátku zápasu ujal vedení, ale netrvalo dlouho a Ivan Hořčička srovnal. Bohužel ani náš gól nezůstal bez odezvy dlouho a po pár minutách se Postupice opět dostaly do jednobrankového vedení. Běžela 12. minuta a my jsme se i nadále snažili tvořit hru, ale bohužel to k ničemu zásadnímu nevedlo. Do šaten se tedy šlo za stavu 1:2.
Myšlenky na dobrý výsledek nás ale hned v počátku druhé půle přešly. Prvních několik minut bylo sice opět vyrovnaných, ale ve 43. minutě to začlo. Během tří minut jsme dostali tři branky a je třeba říct, že to opět bylo zapříčiněno našimi chybami a nepozorností. Sice se nám potom podařilo ještě snížit a vykřesat jakous takous naději, ale to bylo pro zbytek zápasu vše. Posledních dvacet minut bylo celkem vyrovnaných, ale další branka už nepadla. Ke cti našich mladých je ale potřeba podotknout, že i přes osudový výpadek zbytek zápasu nezabalili (jako to tak přesvědčivě umí dorost) a bojovali dál. Je s podivem, že jsou schopni prokázat větší psychickou odolnost, než již v podstatě dospělí dorostenci. 
Kluci tak uzavřely sezónu prohrou, která nemusela být, kdyby se vyvarovali obvyklého zkratu, kdy během pár minut ztratili nadějně rozehraný zápas. Uvidíme, jak bude tým šlapat na jaře, protože poslední zápasy ukázaly, že přeci jen něco fotbalového v našich žácích je, jen je potřeba to umět prodat a nechybovat. Tak snad si na to po zimní pauze kluci vzpomenou...
A na závěr bych tu měl jednu připomínku. Nemohlo by nám k lepším výsledkům pomoci, kdybychom měli v týmu také nějaké dívky? Nejen, že ve spoustě týmů hrají když ne první, tak alespoň druhé housle, ale má to i jiný efekt... Na ilustračních fotografiích níže se podívejte, jaký efekt má přítomnost dívky na hřišti. Sledujte hlavně obránce, který pečlivě stráží bližší tyč při rohovém kopu. Útočnici má zcela pod kontrolou :).

Dorostenci se rozhodli, že strhají historická počítadla. Směrem dolů to dá, to se rozumí, méně práce než nahoru...

Celý zápasový den s Voticemi začal přesně tak, jak pak i pokračoval. Hráče jsme museli na zápas odvézt nadvakrát, protože nebyl dostatek aut. Bohužel se auto se čtyřmi hráči z druhé várky zdrželo v zácpě u Benešova a tak nestihli začátek zápasu. Prosby o posunutí začátku zápasu u rozhodčího, mimochodem hráče Votic (?!), zůstaly nevyslyšeny a tak jsme začínali v osmi. I v plném počtu jsme pak ale museli hrát ve velmi improvizované sestavě, protože jsme měli velké množství zdravotních i jiných absencí. I na klíčové pozice tak museli nastoupit hráči, kteří na nich v životě nehráli. 
Jak už je u nás smutným pravidlem, nezachytili jsme začátek zápasu a brzy jsme po vlastních katastrofálních chybách prohrávali. Po čtyřech gólech bylo prakticky po zápase a o poločase by většina hráčů raději už utekla domů. Je ale třeba také říct, že velké množství gólů Votic padlo po ofsajdech, které rozhodčí tvrdošíjně nepískal a našeho čárového úplně ignoroval. Bohužel ani fauly na naše hráče nijak přísně nepískal a tak kromě branky Votic, kterou uznal i po předchozím faulu na Matěje Purkarda, nám upřel i jasnou penaltu po stažení Tomáše Proška za dres ve vápně. Obě tyto události se odehrály ještě v začátku utkání, a i když si neděláme iluze, že by nám to pomohlo bodovat, mohlo to dát zápasu jiný ráz a debakl nemusel být tak hrozivý.
Nic z toho, co bylo výše popsáno, ale naše hráče vůbec neomlouvá. Již po několikáté předvedli, že nejsou schopni hrát za nepříznivého skóre. To je ale v jejich případě většinou tak od 5 minuty zápasu. Tentokrát byla tato nechuť bojovat ještě znatelnější a hráči se po hřišti ploužili s absolutním nezájmem. Až na čestné výjimky by si dorostenci měli uvědomit, že svým laxním přístupem a neochotou plnit i ty nejzákladnější pokyny trenéra pošlapávají práci a snahu svých předchůdců, a že i přesto, že Čerčany nehrají žádnou vyšší soutěž, jsou klub s velkou tradicí, za který během jeho historie hrálo hodně skvělých hráčů, kteří za klub bojovali z celého srdce. 
Už raději ani nevím, co očekávat od příštího zápasu, který hrajeme v neděli doma s Jesenicí. Měl bych tu udělat nějaký hrubý rozbor, co od soupeře čekat a tak. Bohužel asi stačí napsat, že s tímto přístupem, který navíc ještě graduje, od soupeře můžeme čekat jen další příděl do našeho impozantního skóre 6:96. Kéž bych se mýlil.

Galerie k aktualitě